Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Konf 107/2003 - 6

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-8

USNESENÍ

Zvláštní senát zřízený dle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Michal Mazanec a soudci JUDr. Marie Žišková, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Karel Podolka a JUDr. Petr Příhoda, o návrhu Úřadu průmyslového vlastnictví na rozhodnutí sporu o pravomoc mezi Úřadem průmyslového vlastnictví a Městským soudem v Praze, ve věci žaloby o přezkoumání rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 8. 1. 2003, čj. O-83439,

takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním doručeném dne 20. 11. 2003 zřízenému podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále „ “) se navrhovatel domáhá rozhodnutí kompetenčního sporu ve věci žalobců: A) G. M. M., B) J. O. M., C) T. A. A. T. o. M. t., D) N. M., proti Úřadu průmyslového vlastnictví, o přezkoumání rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 8. 1. 2003, čj. O-83439.

Navrhovatel – Úřad průmyslového vlastnictví – rozhodl dne 4. 4. 2002 o zamítnutí návrhu žalobců na výmaz kombinované ochranné známky ve znění „M.“. Rozklad proti tomuto rozhodnutí předseda Úřadu průmyslového vlastnictví zamítl a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Toto rozhodnutí bylo napadeno žalobou u Městského soudu v Praze, který však podanou žalobu svým usnesením ze dne 31. 10. 2003, čj. -25 odmítl podle s tím, že ochranná známka je statkem nehmotné povahy, tj. jinou majetkovou hodnotou, která je způsobilá být předmětem občanskoprávních vztahů ve smyslu . Jelikož Úřad průmyslového vlastnictví rozhodl v soukromoprávní věci, byli žalobci odkázáni na příslušný soud rozhodující v civilním řízení soudním ( a násl. ve znění účinném po 1. 1. 2003).

Navrhovatel s tímto stavem nesouhlasí. Má za to, že pokud rozhodnutí správního orgánu má být, v rozsahu vymezeným žalobcem, nahrazeno rozsudkem soudu rozhodujícího v občanském soudním řízení, byl by tento rozsudek v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Takový rozsudek by odporoval teorii dělby moci, na níž ústavní pořádek České republiky stojí. Navrhovatel dále polemizuje s názorem vysloveným Městským soudem v Praze, o kterém se domnívá, že vychází z nesprávné premisy, protože mezi občanskoprávní vztahy podřazuje i skutečnost, jíž je objektivní nehmotný statek teprve konstituován. Namítá, že otázka, zda zápisem přihlášeného označení do rejstříku nedojde k zásahu do právem chráněných práv třetích osob, nemá povahu soukromoprávní, ačkoli je posuzována v kontradiktorním řízení. Veřejnoprávní povaha této otázky totiž vychází z toho, že není veřejným zájmem poskytovat privilegium výlučnosti v užívání konkrétního označení v případech, kdy by jeho poskytnutí bylo v rozporu s právy jiných osob. Výsledkem tohoto kontradiktorního řízení je zápis přihlášeného označení, či jeho odmítnutí. Teprve po tomto úředním poskytnutí ochrany předmětu průmyslového vlastnictví nastupuje jeho - převážně soukromoprávní - povaha.

Navrhovatel dochází k závěru, že rozhodovat o poskytnutí práv k předmětům průmyslového vlastnictví není okresní soud rozhodující v občanském soudním řízení, ale Úřad průmyslového vlastnictví a tím, že tato jeho rozhodnutí jsou přezkoumatelná ve správním soudnictví.

se před rozhodováním ve věci samé zabýval podmínkami, za nichž vůbec může věc projednat a o ní rozhodnout.

Vznikne-li kladný nebo záporný kompetenční spor o pravomoc nebo věcnou příslušnost k vydání rozhodnutí, rozhodne o tom, kdo je příslušný vydat rozhodnutí uvedené v návrhu na zahájení řízení. Kompetenčním sporem, a to kladným, je podle zákona o rozhodování některých kompetenčních sporů spor, v němž si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž bylo druhou stranou vydáno pravomocné rozhodnutí. Záporný kompetenční spor nastává tehdy, jestliže v totožné věci individuálně určených účastníků se obě jeho strany věcí nechtějí zabývat a nechtějí vydat rozhodnutí, tedy popírají svoji pravomoc nebo věcnou příslušnost.

Stranami kompetenčního sporu jsou buď soudy a orgány moci výkonné, územní, zájmové nebo profesní samosprávy, nebo soudy rozhodující v občasném soudním řízení a soudy rozhodující ve správním soudnictví.

Pokud na rubru návrhu je jako navrhovatel označen Úřad průmyslového vlastnictví a odpůrce Městský soud v Praze, mohlo by z toho vyznívat, že vzniká kompetenční spor mezi těmito orgány státní moci. Sám navrhovatel však z tohoto ustupuje, když v závěru svého návrhu vyslovuje, že rozhodovat o poskytnutí práv k předmětům průmyslového vlastnictví je Úřad průmyslového vlastnictví s tím, že tato jeho rozhodnutí jsou přezkoumatelná ve správním soudnictví.

Z obsahu návrhu je patrné, že spor mezi navrhovatelem a odpůrcem spočívá v právním hodnocení otázky, zda rozhodování o výmazu ochranné známky je rozhodováním v soukromoprávní věci. Spor tohoto charakteru, k jehož řešení by byl povolán , však může vzniknout pouze mezi soudem rozhodujícím v občanském řízení soudním a soudem ve správním soudnictví.

Správní soud (Městský soud v Praze) již svoji věcnou příslušnost popřel. Z návrhu ovšem neplyne, zda vůbec (jakož i kdy a u kterého soudu) byla podána žaloba podle a násl. Nicméně teprve po podání takové žaloby by soud rozhodující v občanském soudním řízení posuzoval naplnění podmínek řízení, tedy i otázku své věcné příslušnosti. Teprve jestliže by došel k závěru, že věc patří do věcné příslušnosti soudu rozhodujícího ve správním soudnictví, navrhl by , aby spor o věcnou příslušnost rozhodl. Takový návrh by pak z jeho strany byl popřením jeho věcné příslušnosti; teprve jeho podáním by vznikl kompetenční spor ve smyslu ustanovení zákona o rozhodování některých kompetenčních sporů.

V souladu se shora uvedeným je nepochybné, že v souzené věci nevznikl kompetenční spor, k jehož řešení by byl povolán . proto návrh odmítl jako předčasný, a to za přiměřeného použití ustanovení ve spojení s

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 2. února 2004

JUDr. Michal Mazanec

předseda senátu