Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 53/2003 - 45

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně H. T.H., zastoupena Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Brno, Příkop 8, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky, Praha 7, Nad Štolou 3, o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 8. 2003, č. j. -27, spojené s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) včas podanou kasační stížností napadá shora označené usnesení Krajského soudu v Brně, kterým byla odmítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 8. 7. 2002, č. j. OAM – 3041/VL-11-05-2002, o zamítnutí žádosti o udělení azylu podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Stěžovatelka v kasační stížnosti především tvrdí, že rozhodnutí krajského soudu o odmítnutí jejího podání je nezákonné. Krajský soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatuje, že podání stěžovatelky ze dne 16. 7. 2002 postrádá základní náležitosti podání podle a 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) a základní náležitosti žaloby vymezené v ustanovení

písm. a) až f) Stěžovatelka má za to, že její podání má náležitosti žaloby, neboť v něm označila rozhodnutí, které napadá, vyslovila nesouhlas s napadeným rozhodnutím, které považuje za nezákonné. Pokud se týká skutkových důvodů, pro které se stěžovatelka domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného, tyto jsou, podle jejího vyjádření, součástí žádosti o udělení azylu a dále součástí spisového materiálu, který se k žádosti stěžovatelky o udělení azylu vztahuje. Vzhledem k uvedenému stěžovatelka navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně navrhuje, aby Nejvyšší správní soud přiznal její kasační stížnosti odkladný účinek.

Ministerstvo vnitra se ke kasační stížnosti nevyjádřilo.

Nejvyšší správní soud napadené soudní usnesení Krajského soudu v Brně přezkoumal v souladu s a 3 , vázán rozsahem a důvody, které stěžovatelka uplatnila ve své kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle , k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Kasační stížnost není důvodná.

V souzené věci Nejvyšší správní soud z předmětného soudního a správního spisu především zjistil, že řízení o udělení azylu bylo zahájeno dne 15. 6. 2002. Z protokolu o pohovoru k žádosti o udělení azylu ze dne 25. 6. 2002 vyplývá, že stěžovatelka opustila vlast 1. 5. 2002, a to proto, že ve Vietnamu neměla stálou práci a nemohla uživit své tři děti, její manžel pobýval v zahraničí (avšak nevěděla kde). Od známých se dověděla, že v České republice jsou dobré výdělky, tak se rozhodla odcestovat sem. Ve vlasti se ničeho neobávala, problémy se státními orgány, policií soudy či jinými institucemi ve vlasti neměla. V České republice by chtěla žít a pracovat.

Na základě těchto informací Ministerstvo vnitra dospělo ve shora citovaném rozhodnutí k závěru, že stěžovatelka podala žádost o udělení azylu pouze z ekonomických důvodů, a shledalo, že byly splněny podmínky ustanovení a žádost o udělení azylu zamítlo jako zjevně nedůvodnou.

Toto rozhodnutí napadla stěžovatelka opravným prostředkem (dnes posuzovaným jako „žaloba“) ze dne 16. 7. 2002, v němž uvedla, že nesouhlasí se zamítnutím žádosti. Neměla práci, měla malé dítě a ekonomické potíže, známý jí našel manžela, který pobývá v České republice. Požadovala přezkoumání rozhodnutí a poskytnutí azylu, aby mohla žít dohromady s manželem.

Krajský soud shledal, že podání žalobkyně ze dne 16. 7. 2002 postrádá zcela nejen základní náležitosti podání podle a 3 , ale zejména základní náležitosti žaloby vymezené v až f) Soud proto usnesením ze dne 18. 3. 2003, č. j. -15 poučil žalobkyni a vyzval ji k doplnění podání v rozsahu uvedeném ve výroku tohoto usnesení. K tomu stanovil přiměřenou lhůtu a současně žalobkyni poučil, že nebude-li výzvě soudu ve stanovené lhůtě vyhověno, soud řízení o tomto podání odmítne. Na výzvu žalobkyně nijak nereagovala a krajský soud následně předmětné podání žalobkyně odmítl.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatelka uplatnila stížnostní důvod, obsažený v ustanovení , neboť kasační stížnost podala z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu.

K dovození závěru, že kasační stížnost není důvodná, Nejvyšší správní soud především vyšel z ustanovení , podle něhož soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn a nelze proto v řízení pokračovat. V důsledku přísné dispoziční zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat nejen základní náležitosti podání podle a 3 , ale zejména základní náležitosti žaloby vymezené v až f) V souzené věci je však zřejmé, a v tom se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s krajským soudem, že žaloba stěžovatelky tyto náležitosti neobsahovala. Pokud podání trpí takovými vadami, může být tento nedostatek odstraněn v soudem stanovené lhůtě.

Vzhledem k tomu, že krajský soud o tomto poučil žalobkyni usnesením a vyzval ji k doplnění podání v rozsahu uvedeném ve výroku tohoto usnesení, k tomu stanovil přiměřenou lhůtu a současně žalobkyni poučil, že nebude-li výzvě soudu ve stanovené lhůtě vyhověno, soud řízení o tomto podání odmítne ( ), a žalobkyně na výzvu krajského soudu nijak nereagovala, je Nejvyšší správní soud toho názoru, že Krajský soud v Brně postupoval v souladu se zákonem, když předmětné podání žalobkyně odmítl.

Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl ( ).

Za této procesní situace, kdy Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodl neprodleně po jejím obdržení a po nezbytném poučení účastníků řízení o složení senátu, se z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Stěžovatelka, která neměla v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ) a Ministerstvu vnitra náklady řízení nevznikly. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že se žádnému z účastníků nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. 2. 2004

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu