Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 19/2003 - 1

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

č. j. Nad 19/2003 – 26

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Antonína Koukala a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně M. P., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 6. 2001, č. j. xxx,

t a k t o :

Věc se přikazuje Krajskému soudu v Ostravě.

O d ů v o d n ě n í :

Opravným prostředkem podaným ke Krajskému soudu v Ostravě se žalobkyně domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalované, kterým byla žalobkyni zamítnuta žádost o zápočet doby osobní péče o blízkou osobu pro nesplnění podmínek ustanovení , o důchodovém pojištění (dále jen ).

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30. 1. 2002 č. j. -13 postoupil věc Městskému soudu v Praze, protože dle jeho názoru věci rozhodování o době a rozsahu péče o blízkou osobu podle , jsou věcmi sociálního zabezpečení sui genesis, které nelze řadit mezi věci důchodového pojištění ve smyslu téhož zákona. Zatímco za „věci důchodového pojištění“ ve smyslu ust. považuje ustálená soudní praxe rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění nebo důchodového zabezpečení, tj. rozhodnutí o nárocích na tyto dávky a o nárocích na výplatu těchto dávek, je rozhodnutí podle bodu 11 tohoto zákona svým charakterem rozhodnutím o tom, zda doba a rozsah péče o bezmocnou osobu budou či nebudou v řízení o dávce důchodového pojištění zhodnoceny jako doby pojištění. Nejde tedy o rozhodnutí o samotné dávce důchodového pojištění, a není tedy věcí důchodového pojištění ve smyslu ust. , v platném znění. Protože tedy opravný prostředek podaný žalobkyní nesměřuje proti rozhodnutí správního orgánu vydaného ve věci důchodového pojištění, důchodového zabezpečení nebo nemocenského pojištění, je k přezkoumání napadeného rozhodnutí ve smyslu ust. a odst. 1 místně příslušný soud, v jehož obvodu má tento správní orgán sídlo, tj. Městský soud v Praze.

Městský soud v Praze dne 28. 2. 2003 předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu s tím, že ve věci bylo rozhodnuto žalovanou dle ust. , tedy podle zákona o důchodovém pojištění, místní příslušnost soudu je tedy dána (před 1. 1. 2003 pak ust. ).

Dle , (dále jen „ “), není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

Dle nestanoví-li tento nebo jiný zákon jinak, je k řízení o žalobách proti rozhodnutí správního orgánu věcně příslušný krajský soud. Dle nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Dle ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.

Nejvyšší správní soud tedy musel posoudit, zda v dané věci bylo napadené rozhodnutí žalované rozhodnutím ve věci důchodového pojištění, v tom případě by byl v souladu s k řízení místně příslušný Krajský soud v Ostravě, v jehož obvodu má žalobkyně bydliště. V opačném případě by byla místní příslušnost soudu určena , popř.

V dané věci rozhodla Česká správa sociálního zabezpečení tak, že zamítla žádost žalobkyně o zápočet doby osobní péče o blízkou osobu pro nesplnění podmínek ustanovení , v platném znění. V odůvodnění žalovaná uvedla, že dobu osobní péče žalobkyně o její matku nelze hodnotit, neboť dle § 9 písm. k) zák. č. 100/1998 Sb., o sociálním zabezpečení se doba osobní péče o blízkou osobu hodnotí v případě, že se jedná o osobu převážně nebo úplně bezmocnou a nebyla umístěna v u sociální péče, nebo v obdobném zdravotnickém zařízení, a to nejdříve od 1. 1. 1976. Vzhledem k tomu, že dle posouzení posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava – město ze dne 30. 4. 2001 zdravotní stav matky žalobkyně odpovídal v uvedené době pouze částečné bezmocnosti podle , a vyhl. č. 128/1975, nelze dobu osobní péče o matku žalobkyně v době od 1. 3. 1974 do 31. 12. 1978 a od 1. 1. 1979 do 30. 9. 1979 hodnotit pro účely důchodového pojištění.

Z citovaného rozhodnutí žalované je zřejmé, že zápočet doby péče o osobu blízkou byl posuzován pro účely důchodového pojištění. I když je řízení o prokázání doby a rozsahu péče osob pečujících osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let upraveno v , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jedná se o rozhodnutí, které má význam pro řízení o dávce důchodového pojištění, v daném případě starobního důchodu. To vyplývá i z dikce ust. ve znění platném ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalované, podle něhož lze návrh na zahájení řízení o uznání doby péče uvedené v bodu 11 podat nejdříve po skončení uvedené péče nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu, ne však dříve, než byla podána přihláška účasti na důchodovém pojištění podle věty druhé a odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, nejpozději však do dvou let od skončení této péče.

Je pravdou, že se v dané věci jedná o řízení, jehož výsledkem je nikoli rozhodnutí o samotné dávce důchodového pojištění, nýbrž rozhodnutí o tom, zda bude doba a rozsah péče osob pečujících osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let v řízení o dávce důchodového pojištění uznány jako doba pojištění. Nejvyšší správní soud však nesdílí názor Krajského soudu v Ostravě, že rozhodnutí, které není rozhodnutím o dávce důchodového pojištění, není tedy věcí důchodového pojištění. Na tom nic nemění ani skutečnost, že řízení o prokázaní doby a rozsahu péče osob pečujících osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let je upraveno v , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. V dané věci byla žádost žalobkyně o zápočet doby osobní péče o blízkou osobu zamítnuta pro nesplnění podmínek ustanovení , tedy ustanovení zákona o důchodovém pojištění, které upravuje okruh osob účastných na důchodovém pojištění. Předmětem posouzení přitom bylo, zda dobu, kdy žalobkyně pečovala o svou matku, lze hodnotit pro účely důchodového pojištění.

Také rozdílná právní úprava opravných prostředků zakotvená v a neznamená, že by rozhodnutí o prokázání doby a rozsahu péče osob pečujících osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let nebylo věcí důchodového pojištění. Dle názoru Nejvyššího správního soudu ustanovení ve znění platném ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalované pouze vymezuje určitou skupinu rozhodnutí a stanoví pro ni jinou úpravu opravných prostředků, než je uvedena v , neboť se jedná o rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení a o odvolání proti takovému rozhodnutí dle rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, teprve o opravném prostředku proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o odvolání rozhoduje soud.

Rozhodnutí o prokázání doby a rozsahu péče osob pečujících osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu straší 80 let nemají sama o sobě právní význam bez vazby na rozhodnutí o dávce důchodového pojištění, a je tedy i smyslem zákona, aby taková rozhodnutí (v druhém stupni) přezkoumával tentýž soud, který by rozhodoval o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o samotné dávce důchodového pojištění.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti o zápočet doby osobní péče o osobu blízkou pro nesplnění podmínek je rozhodnutím ve věci důchodového pojištění, proto v souladu s ust. a přikázal věc Krajskému soudu v Ostravě.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. ledna 2004

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu