Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 31/2003 - 35

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci stěžovatelky O. K., zastoupené Mgr. Alexandrem Vaškevičem, advokátem, se sídlem Františkánská 7, 301 00 Plzeň, a dalšího účastníka Ministerstva vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, 170 34 Praha 7, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2003, č. j. - 15,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Ministerstvu vnitra se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím Ministerstva vnitra (dále též „žalovaný“) ze dne 19. 6. 2002,

č. j. OAM - 2887/VL - 11 - 17 - - 2002, byla zamítnuta žádost žalobkyně o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ustanovení ,

o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu). Zároveň žalovaný rozhodl, že se žalobkyni neuděluje azyl

podle § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona o azylu a že se na žalobkyni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 citovaného zákona.

Podáním ze dne 27. 6. 2002 u Ministerstva vnitra se žalobkyně domáhala přezkoumání shora citovaného rozhodnutí žalovaného. Toto podání, v němž žalobkyně uvedla,

že se zamítavým rozhodnutím nesouhlasí a žádá jeho přezkoumání, bylo dne 5. 8. 2002 předloženo Vrchnímu soudu v Praze k projednání a rozhodnutí.

Dne 1. 1. 2003 nabyl účinnosti , (dále jen

„“). Podle ustanovení řízení o opravných prostředcích podaných přede dnem účinnosti tohoto zákona, o nichž soud nerozhodl do dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, se dokončí v řízení podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního

tohoto zákona.

Ve smyslu platné právní úpravy rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne

1. 7. 2003, č. j. - 15, tak, že návrh žalobkyně ze dne 27. 6. 2002 odmítl

podle ustanovení , když vyšel z toho, že nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný a nelze proto v řízení pokračovat. Poukázal na to, že podání žalobkyně ze dne 27. 6. 2002 postrádá náležitosti žaloby uvedené v a 3 a až f) a současně se jedná o již neodstranitelný nedostatek,

neboť odstraňovat vady žaloby v tomto případě již není možné s ohledem na lhůtu uvedenou v S ohledem na uplynutí této lhůty by případné poučení soudu s výzvou k odstranění vad žaloby ve smyslu bylo úkonem zcela nadbytečným,

neboť k případně dodatečně uplatňovaným argumentům by soud již nemohl přihlížet,

a to pro marné uplynutí zákonné lhůty stanovené pro rozšíření žaloby podle § 71 odst. 2

věta třetí

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Brně podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) dne 1. 8. 2003 kasační stížnost.

Jako důvody kasační stížnosti stěžovatelka uplatňuje důvody uvedené v ustanovení

, přičemž z důvodu opatrnosti pak další důvod kasační stížnosti spatřuje též v a d) Stěžovatelka krajskému soudu vytýká,

že porušil ustanovení , když nebyla vyzvána k odstranění vad podání

a nebyla jí stanovena lhůta k takovému odstranění vad podání. Je toho názoru, že soud

I. stupně porušil její právo na soudní ochranu tak, jak je upravena v článku 36 odst. 2d. Tato skutečnost je o to markantnější, že stěžovatelka podávala opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu podle části páté hlavy třetí , kde je otázka náležitostí podání a jeho případné opravy a doplnění upravena odlišně od současné právní úpravy dle

Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti

a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas. Jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná. Stěžovatelka je zastoupena advokátem.

Žalovaný podal ke kasační stížnosti vyjádření, ve kterém uvedl, že považuje kasační stížnost za nedůvodnou a navrhuje její zamítnutí.

Nejvyšší správní soud napadené soudní rozhodnutí přezkoumal v souladu s § 109

odst. 2 a 3 , vázán rozsahem a důvody, které stěžovatelka uplatnila ve své kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle ,

k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Kasační stížnost není důvodná.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatelka uplatnila stížnostní důvody podle ustanovení , d) a e) Podle lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce.

Podle § 103 odst. 1 písm. d) lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Podle § 103 odst. 1 písm. e) lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.

Vzhledem k tomu, že v daném případě se jednalo o odmítnutí návrhu, Nejvyšší správní soud se v dalším koncentroval na otázku, zda se krajský soud napadeným usnesením nedopustil nezákonnosti v uvedeném směru.

Pravomocné rozhodnutí správního orgánu přezkoumává soud v řízení podle zvláštních ustanovení o řízení zakotvených v dílu prvém hlavy druhé části třetí pouze v mezích žalobních bodů a z těch hledisek, které žalobce v podané žalobě uvede ( ).

Podle ustanovení je žalobce povinen tvrdit, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva

nebo povinnosti a z tohoto důvodu se může domáhat zrušení takového rozhodnutí,

popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Žaloba musí kromě obecných náležitostí podání ( a 3 ) obsahovat náležitosti vyplývající závazně z ustanovení - f) , přičemž k základním náležitostem nezbytným pro vymezení přezkumné činnosti soudu patří označení rozhodnutí žalobou napadeného, označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a návrh výroku rozsudku. Ze žalobních bodů přitom musí být zřejmé důvody žalobcova přesvědčení, že napadené správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje zákonu

nebo jinému předpisu, který má charakter předpisu právního, a toto jeho tvrzení musí být náležitě odůvodněno. Podle žalobce může kdykoliv za řízení žalobní body omezit, avšak rozšířit žalobu na dosud napadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body, může jen ve lhůtě pro podání žaloby. Lhůta pro podání žaloby je uvedena v ustanovení a její zmeškání nelze prominout ( ).

Je sice pravda, že stěžovatelka proti rozhodnutí správního orgánu nepodávala žalobu podle hlavy druhé dílu prvního , ale opravný prostředek podle části páté hlavy třetí

, ve znění účinném do 31. 12. 2002, nelze však souhlasit s jejím názorem,

že podle tehdejší právní úpravy neměla povinnost odstraňovat vady podání. Opravný prostředek musel za použití ( l odst. 2 ) kromě obecných náležitostí podání obsahovat mj. vyjádření, v jakém rozsahu se toto rozhodnutí napadá, uvedení důvodů, v čem je spatřována nezákonnost rozhodnutí správního orgánu,

a jaký konečný návrh se činí. Tyto náležitosti opravný prostředek stěžovatelky neměl, přičemž v době, kdy věc napadla u Vrchního soudu v Praze, nebyla stěžovatelka vyzvána k odstranění vad podání ve smyslu Poté, kdy věc převzal Krajský soud v Brně

a ve věci postupoval podle , již lhůta k podání opravného prostředku (nyní žaloby) uplynula a žaloba není projednatelná z důvodu nedostatku náležitostí, soud již nevyzývá žalobce k odstranění vad žaloby.

Vzhledem k tomu, že podání žalobkyně ze dne 27. 6. 2002 zcela postrádalo

nejen základní náležitosti podání podle a 3 , ale zejména základní náležitosti žaloby vymezené v ustanovení - f) , Krajský soud v Brně postupoval správně, když usnesením návrh odmítl v souladu s ustanovením

odst. 1 písm. a) , neboť nebyly splněny podmínky řízení a tento nedostatek

je neodstranitelný a nelze proto v řízení pokračovat.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že se Krajský soud v Brně napadeným rozhodnutím nedopustil nezákonnosti spočívající v odmítnutí návrhu ve smyslu

Stěžovatelka důvody uplatněné podle a d) nijak blíže nekonkretizovala, takže Nejvyšší správní soud nemohl posoudit důvodnost těchto žalobních námitek.

Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji zamítl ( ).

Za této procesní situace, kdy Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodl neprodleně po jejím obdržení a nezbytném poučení účastníků o složení senátu, se z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Stěžovatelka, která neměla v tomto řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ). Žalovaný žádné náklady neuplatňoval a Nejvyšší správní soud

ani žádné mu vzniklé náklady ze spisu nezjistil, a proto bylo rozhodnuto tak, že Ministerstvu vnitra se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. ledna 2004

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu