Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 24/2003 - 72

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudkyň JUDr. Marie Turkové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce P. G., zastoupeného JUDr. MUDr. Martinem Kalistou, Ph.D., advokátem se sídlem Panská 1, Praha 1, proti žalovanému Magistrátu hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2002, čj. MHMP-ZIV-68504-183/2002/B, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2003, čj. – 45,

t a k t o :

I. Kasační stížnost se z a m í t á .

II. Žalovanému se n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím žalovaného ze dne 1. 8. 2002, čj. MHMP-ZIV-68504-183/2002/B bylo zamítnuto odvolání žalobce (dále též „stěžovatel“) proti rozhodnutí živnostenského odboru Úřadu městské části Praha 17 ze dne 16. 5. 2002 čj. SŘ/02/0456/r/Žeb., kterým bylo žalobci podle ustanovení , o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) zrušeno živnostenské oprávnění na provozování koncesované živnosti „taxislužba“ a rozhodnuto, že platnost živnostenského oprávnění zaniká dnem právní moci tohoto rozhodnutí. V odůvodnění rozhodnutí žalovaný uvedl, že živnostenské oprávnění bylo žalobci zrušeno na základě porušení ustanovení , o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), , kterou se provádí zákon o silniční dopravě a dále pak ustanovení , o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) a článku 2 vyhlášky hlavního města Prahy č. 24/2000, o maximálních cenách osobní taxislužby. Toto porušení bylo správními orgány spatřováno v tom, že po provedené kontrolní jízdě zaměřené na dodržování cenových předpisů provedené dne 2. 4. 2002 ve vozidle TAXI SPZ X řízeného žalobcem na trase Malostranská – Hotel Diplomat byla kontrolním pracovníkům vydána ručně psaná stvrzenka, na níž požadované údaje byly vyplněny nepravdivě, případně nebyly uvedeny vůbec a stvrzenka vystavena na částku 600 Kč, přičemž za provedenou jízdu mohla být podle článku 2 vyhlášky hlavního města Prahy č. 24/2000 účtována maximální cena 120 Kč; došlo tedy k neoprávněnému majetkovému prospěchu žalobce o 480 Kč. Bylo tedy konstatováno porušení výše uvedených ustanovení a zdůrazněno, že požadování vyšší ceny než té, která je v souladu s právním předpisem, je považováno za jedno z nejzávažnějších porušení , protože zde dochází k bezdůvodnému obohacení a úmyslnému poškození zákazníka; zároveň došlo k porušení ustanovení , podle kterého je podnikatel při provozování živnosti povinen dodržovat povinnosti vyplývající z tohoto zákona a zvláštních právních předpisů. Tvrzení žalobce o poruše na taxametru, které žalobce použil až v odvolacím řízení, nezakládá důvod pro předražení jízdného o 480 Kč. Skutečnost, že žalobce vydal ručně psanou stvrzenku a nikoliv výpis z taxametru by bylo možné zohlednit pouze v případě, že by stvrzenka obsahovala všechny požadované údaje a tyto byly vyplněny pravdivě, nikoliv však v situaci, kdy jízdné bylo pětinásobně předraženo a ručně psaná stvrzenka neobsahovala náležitosti požadované Falešné údaje na stvrzence svědčí podle žalovaného o úmyslu žalobce znemožnit či ztížit jeho identifikaci pro případ, že by si cestující stěžoval, navíc taxametr nebyl podle výpovědi pracovníka provádějícího kontrolu během přepravy vůbec zapnut.

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2003 čj. – 45 byla zamítnuta žaloba proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného s konstatováním, že žalovaný posoudil věc po skutkové i právní stránce správně a bylo konstatováno, že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno v souladu se zákonem. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku uvedl, že podle ustanovení může živnostenský úřad zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. V daném případě žalovaný zhodnotil jednání žalobce jako závažné porušení podmínek stanovených ve zvláštních předpisech, když posoudil porušení jednotlivých ustanovení jak zákona o silniční dopravě a prováděcího předpisu k tomuto zákonu, tak porušení a porušení vyhlášky hlavního města Prahy o maximálních cenách jízdného; ve svém souhrnu bylo shledáno porušení podmínek stanovených zvláštními předpisy jako zvlášť závažné. Soud prvního stupně konstatoval, že rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění bylo vydáno nejen pro závažné porušení zákona o silniční dopravě, ale i dalších právních předpisů, když ustanovení obsahuje samostatné podmínky pro úvahu správního orgánu o tom, zda určité jednání lze či nelze považovat za závažné porušení povinností vyplývajících ze zvláštních předpisů.

Proti uvedenému rozsudku podal žalobce v zákonné lhůtě kasační stížnost, ve které vyslovuje přesvědčení, že soud prvního stupně v řízení nesprávně posoudil právní otázku a současně že skutková podstata uvedená v napadeném rozhodnutí, z níž správní orgán i soud prvního stupně vycházely, nemá oporu ve spisech a je s nimi v rozporu. Stěžovatel uvádí, že živnostenské oprávnění mu bylo odebráno na základě tvrzeného porušení ustanovení , , a ustanovení a článku 2 vyhlášky hl. města Prahy č. 24/2000 v souvislosti s ustanoveními a ; uvádí, že proti tomuto rozhodnutí podal žalobu, která byla rozsudkem soudu prvního stupně zamítnuta. Stěžovatel dále sděluje, že jeho živnostenské oprávnění bylo zrušeno v souladu s ustanovením , tedy že došlo k závažnému porušení nejen zákona o silniční dopravě, ale i dalších předpisů. Stěžovatel uvádí, že soud prvního stupně nesprávně považoval za prokázané rozhodnutí o porušení , přičemž však zmínku o porušení v rozhodnutí správního orgánu prvního stupně nelze považovat za rozhodnutí podle , když citace porušeného ustanovení byla podle sdělení žalobce provedena až v rozhodnutí žalovaného. S ohledem na výše uvedené stěžovatel navrhuje, aby Nejvyšší správní soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně stěžovatel požádal Nejvyšší správní soud podle o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti žalobce pouze plně odkázal na předchozí obsáhlé vyjádření ke správní žalobě.

Kasační stížnost je podle a násl. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody odpovídající ustanovení a b) a jejím rozsahem a důvody je Nejvyšší správní soud podle a 3 vázán. Proto se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda krajský soud při rozhodování správně posoudil právní otázku a zda skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, má oporu ve spisech.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek Městského soudu v Praze v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů ( a 3 ) a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

Vzhledem k tomu, že jedním ze stěžovatelem uváděných právních důvodů kasační stížnosti je ustanovení , je třeba se nejprve vyjádřit k dopadu tohoto ustanovení. K tomuto ustanovení Nejvyšší správní soud konstatuje, že význam nesprávného právního posouzení věci spočívá v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní předpis, nebo je aplikován správný právní předpis, který je však nesprávně vyložen. Taková pochybení Nejvyšší správní soud v napadeném rozhodnutí Městského soudu v Praze při rozhodování o žalobě proti rozhodnutí žalovaného neshledal. Soud prvního stupně se zabýval těmito otázkami a neshledal, že by žalovaný na zjištěný skutkový stav aplikoval nesprávný právní předpis, nebo že by aplikovaný správný předpis nesprávně vyložil. Podle ustanovení může příslušný živnostenský úřad živnostenské oprávnění zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Z dikce tohoto ustanovení plyne, že dříve, než správní orgán přistoupí ke zrušení živnostenského oprávnění, musí posoudit porušení povinností vyplývajících ze zvláštních zákonů jednáním podnikatele a určit, zda toto porušení je možné považovat za porušení zvlášť závažné. Žalovaný i správní orgán prvního stupně věc v průběhu správního řízení posoudily a v mezích správního uvážení, které jim umožňuje dikce ustanovení shledaly, že prokázaná porušení a prováděcích předpisů lze považovat za závažné porušení podmínek stanovených zvláštními zákony, a podmínky pro odebrání živnostenského oprávnění podle citovaného ustanovení splněny byly. Porušení , kterého se stěžovatel dopustil, znamená svým charakterem velice závažné porušení tohoto právního předpisu, nejinak je tomu v případě žalobcova porušení . Soud prvního stupně správně shledal, že závažná porušení dvou právních předpisů mohl být správním orgánem oprávněně vnímána jako důvod pro zrušení živnostenského oprávnění podle ustanovení .

Stěžovatel dále uvádí jako právní důvod kasační stížnosti Podle tohoto ustanovení lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že mohlo ovlivnit rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost. Stěžovatel uvedl v kasační stížnosti takovou výtku směřující k řízení před správním orgánem, když uvedl, že odkaz na porušení byl proveden až odvolacím orgánem. K této výtce Nejvyšší správní soud uvádí, že porušení bylo konstatováno i v rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, kde je uvedeno, že požadování vyšší ceny než té, která je v souladu s právním předpisem, je považováno ze jedno z nejzávažnějších porušení , neboť dochází k bezdůvodnému obohacení a poškození zákazníka.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost žalobce jako nedůvodnou zamítl podle ustanovení věty druhé

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud rozhodl ve věci samé, nezabýval se návrhem žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle ustanovení věta první , neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému v souvislosti s kasační stížností žalobce žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. prosince 2003

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu