Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 A 1167/2002 - 20

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobkyně M. M., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 10. 2002, č. j. xxx,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla žalobkyní uplatněný nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona

č. s odůvodněním, že nárok nevznikl, neboť druhý z rodičů, M. Č., nepadla při národním boji za osvobození uvedeném v , 3 , ani nezemřela dříve než padl otec žalobkyně – zemřela dne xx. 1. 1999.

Rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 24. 10. 2002. Proti tomuto rozhodnutí byl dne 5. 11. 2002, tedy včas, podán opravný prostředek k Vrchnímu soudu v Olomouci.

Protože o věci nebylo rozhodnuto do 31. 12. 2002, s účinností od 1. 1. 2003 přešla věcná příslušnost k projednání a rozhodnutí věci podle , ), na Nejvyšší správní soud, přičemž řízení bude dokončeno v souladu

s podle ustanovení o řízení o žalobách.

Po zjištění, že jsou splněny podmínky řízení, přikročil Nejvyšší správní soud k věcnému přezkoumání opravného prostředku/žaloby.

Žalobkyně namítá, že její matka by nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle měla, a tudíž, že na žalobkyni podle

§ 7 odst. 2 téhož zákona tento nárok přešel. Dle tvrzení žalobkyně její matka uplatňovala řadu let před svou smrtí formou písemných žádostí nárok na finanční odškodnění.

Tato námitka žalobkyně není důvodná.

Ustanovení stanoví, že řízení podle tohoto zákona se zahajuje na návrh oprávněné osoby. Z toho, mimo jiné, vyplývá, že aby se jednalo o „řízení podle tohoto zákona“, musí k podání návrhu oprávněnou osobou dojít za jeho účinnosti,

tzn. ode dne 26. 7. 2001. To, že matka žalobkyně uplatňovala řadu let před svou smrtí formou písemných žádostí nárok na finanční odškodnění u různých státních orgánů, nic nemění

na výše uvedeném závěru.

Jen takto uplatněný nárok, tzn. nárok uplatněný oprávněnou osobou za účinnosti , může v souladu citovaného zákona přejít v případě úmrtí oprávněné osoby na její dědice.

Nejvyšší správní soud má za prokázané, že matka žalobkyně (oprávněná osoba) zemřela dne 26. 1. 1999. Je tedy nemožné, aby podala žádost o poskytnutí jednorázové peněžní částky za účinnosti , tedy v období ode dne 26. 7. 2001.

Na žalobkyni, jako na jejího dědice, tedy nemohl ani žádný nárok založený zákonem

č. podle jeho přejít.

Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než opravný prostředek (žalobu) zamítnout.

O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle Žalované České správě sociálního zabezpečení, která byla v řízení zcela úspěšná a měla by tedy jinak na náhradu nákladů řízení nárok, nevznikly žádné náklady, které by převyšovaly náklady běžné administrativní činnosti, a proto jí Nejvyšší správní soud nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou přípustné žádné opravné prostředky.

V Brně dne 18. prosince 2003

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu