Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Afs 14/2003 - 51

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci stěžovatele R. I., a. s., zastoupeného advokátem JUDr. Jaroslavem Kopou, 659 16 Brno, a dalšího účastníka Finančního úřadu Brno - venkov, Příkop 8, 604 24 Brno, o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 3. 2003, č. j. - 32,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Finančnímu ředitelství Brno - venkov se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně dne 31. 7. 2002 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného (platebního výměru č. 152/01 ze dne 18. 7. 2001 o dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků podle ).

Kasační stížností napadeným rozhodnutím krajský soud žalobu odmítl s odůvodněním, že žalobce v žalobě označil jako žalovaného Finanční úřad Brno - venkov, tedy prvostupňový orgán, a i v dalším textu žaloby, zejména v žalobním petitu, se výslovně domáhal zrušení prvostupňového rozhodnutí, takže v posuzovaném případě jde o takový nedostatek podmínek řízení, který je neodstranitelný ve smyslu ve spojení s a

odst. 1 s. ř. s, když žalovaným může být pouze druhostupňový správní orgán a lze přezkoumat jen rozhodnutí tohoto druhostupňového správního orgánu.

V podané kasační stížnosti stěžovatel připouští, že skutečně označil žalovaného v rozporu s , ačkoliv z textu žaloby bylo zcela zřejmé proti jakým meritorním rozhodnutím žaloba směřovala a čeho se žalobce domáhal. V souladu s nabytím účinnosti , (dále jen „“), byl žalobce krajským soudem vyrozuměn o postupu soudu v souladu s a byl současně poučen podle Podle názoru stěžovatele neobsahovalo však poučení soudu rovněž poučení o tom, že žaloba vykazuje formální nedostatky, jež by mohly mít za následek

její odmítnutí, tedy že je nesprávně označen žalovaný subjekt, tedy orgán státu,

ačkoliv žalovaným je správně Český stát. Takovou povinnost poučení účastníků ukládá soudu , a měl tak učinit již po podání žaloby, stejná povinnost je uložena soudu i v Stěžovatel je přesvědčen, že vady, jež žaloba beze sporu vykazuje, jsou takové povahy, že by bylo lze je úkonem žalobce odstranit, a že soud mohl

po poučení a výzvě pokračovat, odstranil-li by žalobce vady k výzvě soudu, tj. opravil správné označení žalovaného a upravil v souladu s tím i žalobní petit, v řízení ve věci a vydat tak meritorní rozhodnutí. Neučinil-li tak, jednal v rozporu se zákonem, a upřel tak žalobci právo na spravedlivý proces, neboť soud žalobu odmítl a v posouzení věci samé řízení nezahájil. Stěžovatel má tedy za to, že napadené rozhodnutí je v rozporu s ustanovením

hlavy V, a 2y práv a svobod a dále vykazuje vady podle (jakož i podle před účinností ).

Kasační stížnost není důvodná.

Z obsahu spisu krajského soudu vyplývá, že platebním výměrem č. 152/01 ze dne

18. 7. 2001 bylo Finančním úřadem Brno - venkov stěžovateli předepsáno zaplatit částku 516 380 Kč na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků

za rok 2000. K odvolání stěžovatele rozhodlo Finanční ředitelství v Brně rozhodnutím ze dne

20. 5. 2002 tak, že odvolání zamítlo.

Správní žaloba byla podána podle části páté hlavy druhé ve znění účinném

do 31. 12. 2002. Podle žalovaným byl správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na nějž jeho působnost přešla. Žalovaným podle výslovného znění zákona tedy mělo být Finanční ředitelství v Brně a nikoliv žalobcem označený Finanční úřad Brno - venkov (žalovaným přitom není Česká republika, zastoupená příslušným finančním orgánem, jak se stěžovatel mylně domnívá). I po účinnosti je žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni ( ).

Podle ustanovení (nyní za použití ) sice soudy poskytují účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech, ovšem poučení o tom,

kdo by měl být správně žalován, přesahuje poučovací povinnost soudu podle

a je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení. Pokud tedy stěžovatel v rozporu s výslovným zněním zákona podal žalobu proti jinému správnímu orgánu, než proti tomu,

kdo rozhodl v posledním stupni, jedná se o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení,

který byl důvodem pro odmítnutí žaloby ( ) krajským soudem.

Kasační stížnost není tedy důvodná, Nejvyšší správní soud ji proto zamítl (§ 110

odst. 1, poslední věta, ).

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn tím, že úspěšnému účastníkovi řízení,

který by měl právo na náhradu nákladů řízení ( ), podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. října 2003

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu