Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 A 62/2000 - 27

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobkyně G. spol. s r. o., zastoupené advokátem Ladislavem Ejemem, se sídlem Eliášova 998, Česká Lípa, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na poříčním právu 1/376, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí - Správy služeb zaměstnanosti ze dne 22. 2. 2000, č. j. 44/601/40951/27.10.1999,

t a k t o:

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou ze dne 28. 4. 2000 napadl žalobce rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí - Správy služeb zaměstnanosti ze dne 22. 2. 2000, kterým bylo podle ustanovení zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce v České Lípě ze dne 20. 9. 1999. Prvoinstančním správním rozhodnutím byla žalobci uložena podle ustanovení pokuta ve výši 50 000 Kč za zaviněné porušení ustanovení , , , , , , , , , , a 2, a , dále za porušení ustanovení a a dále porušení ustanovení Oba správní orgány při posouzení věci vycházely ze skutkového stavu tak, jak byl popsán v kontrolní zprávě Úřadu práce v České Lípě ze dne 7. 6. 1999. S touto zprávou byl žalobce seznámen a nepodal proti ní v zákonné lhůtě námitky. Kontrolou bylo zjištěno porušení pracovněprávních předpisů při uzavírání pracovního poměru s mladistvými zaměstnanci, při zaměstnávání cizinců, při ukončování pracovního poměru, při poskytování náhrady mzdy za

nevyčerpanou část dovolené, při dodržování limitu přesčasové práce, při uzavírání dohod mimo pracovní poměr a při provádění srážek ze mzdy. V napadeném rozhodnutí se pak odvolací správní orgán vypořádal s odvolacími námitkami žalobce proti prvoinstančnímu správnímu rozhodnutí a dospěl k závěru, že nejsou důvodné. I když z části uznal námitku proti kontrolnímu zjištění ve věci nekonkrétnosti pracovní náplně paní I. P., měl nadále zato, že k porušení ustanovení žalobcem došlo, neboť je prokázáno ještě u dalších dvou zaměstnanců, a to u pana J. C. a paní I. K.. Za důvodné nepovažoval odvolací správní orgán ani námitky ve věci okamžitého zrušení pracovního poměru u pánů Z. H. a T. B., neboť není prokázáno doručení uvedeným pracovníkům do vlastních rukou. K tomuto nepostačuje zápis v knize poštovních zásilek zaslaných doporučeně. Za důvodnou nepovažoval odvolací správní orgán nakonec ani námitku proti výši uložené pokuty, neboť při jejím stanovení vycházel prvoinstanční správní orgán ze skutečnosti, že již v roce 1994 byla u žalobce provedena kontrola a za stejné porušení předpisů mu byla uložena pokuta ve výši 20 000 Kč. Od té doby žalobce neučinil účinná opatření, aby se napříště vytýkaných nedostatků vyvaroval. Při opakovaných nedostatcích je přitom správní orgán oprávněn uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

V žalobě proti napadenému rozhodnutí zopakoval žalobce námitky obsažené již v odvolání proti rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu. Namítal, že u paní I. P. nedošlo k porušení ustanovení , neboť všechny tři zákonné podmínky nutné pro platné uzavření pracovní smlouvy byly splněny, tedy i druh práce, který byl vymezen jako administrativní pracovnice. Za ničím nepodložené tvrzení správního orgánu pak považuje žalobce výtky směřující proti nedostatečně formulované pracovní náplni u paní I. K. a pana J. C.. Ve věcech doručení okamžitého zrušení pracovního poměru pánům Z. H. a T. B., pak žalobce dovozoval, že správním orgánem nebyl řádně zjištěn skutkový stav. Správní orgány měly dle žalobce zjišťovat, zda nebylo použito jiného způsobu doručení do vlastních rukou než doručení poštou a zda žalobce uvedeným zaměstnancům nedoručil tyto písemnosti sám. Z výše uvedených důvodů navrhl zrušení rozhodnutí jak odvolacího správního orgánu, tak správního orgánu prvního stupně a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. K žalobě připojil opis pracovní smlouvy uzavřené s J. C. dne 1. 4. 1999, dále opis pracovní smlouvy I. K. ze dne 1. 3. 1998 a pracovní smlouvy I. P. ze dne 12. 5. 1997. K pracovní smlouvě I. P. ze dne 12. 5. 1997 je připojena náplň práce administrativní pracovnice z téhož data, pracovní smlouva J. C. ze dne 1. 4. 1999 pak obsahuje druh práce „dělník dřevařské výroby – údržba“. Dále předložil kopie dopisů jimiž byl zrušen pracovní poměr dne 31. 1. 1997 T. B. a dne 16. 12. 1998 Z. H.. Na opisu okamžitého zrušení pracovního poměru s T. B. je uveden podpis jmenovaného ze dne 31. 1. 1997, na opisu okamžitého zrušení pracovního poměru se Z. H. je podpis jmenovaného uveden bez data.

Ze správního spisu žalovaného správního orgánu soud zjistil, že při kontrole dne 7. 6. 1999 byly kontrolní pracovnicí Úřadu práce v České Lípě pořízeny opisy uvedených dokumentů z originálů. Pracovní smlouva s J. C. neobsahuje žádné určení druhu práce, na dopisu Z. H., kterým byl okamžitě zrušen jeho pracovní poměr, je pak vyznačeno jeho zaslání poštou doporučeně. Podpis o převzetí zde chybí. K dopisu T. B., kterým byl okamžitě zrušen jeho pracovní poměr, pak není prokázán žádný způsob doručování.

Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba proti němu není důvodná. Úvodem soud předesílá, že úřady práce jsou dle ustanovení oprávněny provádět kontrolní činnost v organizacích ve věci dodržování pracovněprávních předpisů. Podle ustanovení pak o kontrolním zjištění pořizují protokol, který obsahuje zejména popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označením ustanovení právních předpisů, které byly porušeny. Podle citovaného zákona může kontrolovaná osoba proti protokolu podat písemné a zdůvodněné námitky, a to ve lhůtě pěti dnů ode dne seznámení s protokolem, nestanoví-li kontrolní pracovník lhůtu delší. Podle , 2 citovaného zákona o námitkách rozhoduje kontrolní pracovník, nevyhoví-li jim, může se kontrolovaná osoba ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení rozhodnutí o námitkách odvolat k vedoucímu kontrolnímu orgánu. V daném případě žalobce nepopírá, že mu protokol o kontrole ze dne 7. 6. 1999 byl doručen, zároveň netvrdí, že by proti tomuto protokolu podal námitky, jak zákon stanoví. Při úvahách o uložení pokuty dle ustanovení tedy oba správní orgány z tohoto protokolu oprávněně vycházely. Přes tuto skutečnost se soud žalobními námitkami uvedenými v žalobě proti napadenému rozhodnutí zabýval, a to s ohledem na ustanovení věta druhá K jednotlivým žalobním bodům pak uvádí následující. Za zčásti důvodnou považuje soud námitku směřující proti zjištění nekonkrétnosti pracovní náplně námitku však již uznal odvolací správní orgán v napadeném rozhodnutí, sama o sobě neměla na rozhodnutí o výši uložené pokuty žádný vliv. Ve věci pracovní smlouvy J. C., kde nebyl uveden sjednaný druh práce, považuje soud za věrohodný dokument uložený ve správním spisu, neboť byl pořízen z originálu přímo při prováděné kontrole. Stejně tak má soud zato, že nebylo doručeno v souladu s ustanovením okamžité zrušení pracovního poměru Z. H. a T. B.. I zde považuje soud za věrohodné pouze dokumenty uložené ve správním spisu. Ve věci pracovní smlouvy jednatelky I. K. má pak soud zato, že ze strany žalobce došlo k mnohem závažnějšímu porušení pracovněprávních předpisů, než jak dovodily oba správní orgány. Jednatel společnosti s ručením omezeným je statutárním orgánem této společnosti a vznik a zánik tohoto právního vztahu není upraven pracovněprávními předpisy, ale řídí se obsahem společenské smlouvy. Pracovní smlouvu dle ustanovení na tuto funkci nelze vůbec sjednat.

Podle je orgán kontroly oprávněn ukládat zaměstnavatelům za zaviněné porušení povinností, jejíž dodržování je oprávněn kontrolovat, pokuty až do částky 250 000 Kč a při opětovném porušení povinností za jejíž nedodržení byla již pokuta uložena až do částky 1 000 000 Kč.

Z protokolu o kontrole provedené úřadem práce v České Lípě dne 7. 6. 1999 vyplývá, že u žalobce bylo zjištěno rozsáhlé porušování pracovněprávních předpisů v oblasti uzavírání a ukončování pracovního poměru s mladistvými zaměstnanci, při zaměstnávání cizinců, při proplácení dovolené, při dodržování ustanovení o přesčasové práci, při uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a při vyplácení mezd. Kontrolní protokol obsahuje více než stovku položek. Ze zjištění uvedených v citovaném kontrolním protokolu zpochybnil

žalobce závěry kontrolního orgánu v pěti případech, z nichž jedna námitka byla uznána jako z části důvodná, v jednom případě došlo naopak k závažnějšímu porušení pracovněprávních předpisů než jak kontrolní orgán dovodil. Za porušování pracovněprávních předpisů přitom byla žalobci již jednou v minulosti Úřadem práce v České Lípě pokuta uložena. Jestliže tedy v daném případě byla žalobci dle výše citovaného ustanovení uložena pokuta pouze ve výši 50 000 Kč, jednalo se ze strany obou správních orgánů spíše o mírné posouzení věci, nikoliv o překročení mezí správního uvážení či jeho zneužití. Soud proto žalobu proti napadenému rozhodnutí podle ustanovení zamítl. Vzhledem k souhlasu obou účastníků rozhodl o věci podle ustanovení rozsudkem bez jednání.

Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení ze zákona ( ). Žalovaný správní orgán ve věci měl úspěch, nevznikly mu však náklady řízení přesahující běžný rámec jeho úřední činnosti. Soud mu proto náhradu nákladů řízení nepřiznal ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 30. 10. 2003

JUDr. Petr Příhoda

předseda senátu