Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 A 41/2001 - 48

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

č. j. - 48

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobkyně I. K., proti žalovanému Ministerstvu financí ČR, Letenská 15, Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva financí – Ústřední finanční a daňové ředitelství ze dne 4. 1. 2001 č. j.

t a k t o :

I. Žaloba se o d m í t á

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou Vrchnímu soudu v Praze dne 23. 1. 2001 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 1. 2001 č. j. , kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové ze dne 17. 7. 2000 č. j. 1991/140/2000 – N25 - ki/I, kterým bylo zastaveno řízení ve věci daně z nemovitosti. V žalobě namítá skutečnosti, které ve svém důsledku vedly, dle jejího názoru, k nesprávnému vyměření daně z nemovitostí v letech 1998 – 1999, zejména neúplně zjištěný skutkový stav nemovitostí vycházející z nesprávných údajů Pozemkového úřadu v Rychnově nad Kněžnou. Současně se žalobkyně domáhala zrušení dalších rozhodnutí žalovaného – č. j. a č. j. 393/99 303/2000 shodného data. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 10. 2001 byly věci vyloučeny k samostatnému řízení pod sp. zn. a . Žalobkyně byla osvobozena od soudních poplatků.

Žalovaný ve svém stanovisku k žalobě poukazoval na procesní povahu napadeného rozhodnutí a navrhoval odmítnutí žaloby.

V daném případě se jedná o věc, která na Nejvyšší správní soud přešla podle ust. , z Vrchního soudu v Praze.

Žalobkyně dne 23. 7. 1999 podala odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Kostelci nad Orlicí č. j. 21022/99/255960/5551 ze dne 28. 6. 1999. Finanční ředitelství v Hradci Králové přezkoumalo napadené rozhodnutí i postup správce daně v řízení, které předcházelo jeho vydání a odvolání zamítlo rozhodnutím č. j. 4256/140/99-N41-ki ze dne 15. 3. 2000. V souladu s ust. , o správě daní a poplatků ve znění účinném v době vydání rozhodnutí byla žalobkyně řádně poučena o tom, že proti rozhodnutí odvolacího orgánu není odvolání přípustné. Žalobkyně nevyužila zákonnou možnost domáhat se přezkoumání rozhodnutí správního orgánu žalobou podanou podle části páté hlavy druhé , ve znění účinném v době vydání rozhodnutí, ale dne 14. 4. 2000 podala žalobkyně proti tomuto rozhodnutí odvolání. Z důvodu nepřípustnosti odvolací orgán řízení o odvolání podle rozhodnutím ze dne 17. 7. 2000 č. j. 1991/140/2000-N25-ki/I zastavil. Proti rozhodnutí o zastavení řízení podala žalobkyně dne 23. 8. 2000 podle ust. odvolání. Rozhodnutím čj. ze dne 4. 1. 2001 Ministerstvo financí podané odvolání zamítlo a to podle

Soud nejprve musel zkoumat splnění procesních podmínek, za nichž může ve věci jednat. V této souvislosti se musel zabývat povahou napadeného rozhodnutí žalovaného. Ve správním soudnictví jsou kontrole zákonnosti podrobena rozhodnutí orgánů veřejné správy, jimiž bylo rozhodnuto o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, ve smyslu generální klausule obsažené v d, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Současně však uvedené ustanovení připouští možnost, aby na základě výjimek zákonem výslovně stanovených, byla některá rozhodnutí z přezkoumání vyloučena.

Podle ust. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popř. vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

Podle ust. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

Po přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, dospěl soud k závěru, že napadeným rozhodnutím nebylo jednáno o veřejném subjektivním právu žalobkyně, (zejm. o výši daně či jiné daňové povinnosti). Žalovaný ve svém rozhodnutí pouze potvrzoval správnost procesního postupu správce daně Finančního ředitelství v Hradci Králové, když ten zastavil řízení o odvolání z důvodu jeho nepřípustnosti v souladu s ust. , o správě daní a poplatků. Jiný procesní postup v případě podání opravného prostředku tam, kde ho zákon nepřipouští (o čemž byla žalobkyně řádně poučena) ani nemohl nastat. Napadeným rozhodnutím ani rozhodnutím jemu předcházejícím nebylo rozhodováno o tom, zda jsou dány či nikoli zákonné předpoklady pro to, aby odvolání bylo v odvolacím řízení řádně projednáno, samo rozhodnutí nemá povahu meritorního rozhodnutí a nezakládá hmotněprávní účinky. O rozhodnutí o právech a povinnostech by šlo tehdy, jestliže by v prvé fázi přezkoumání rozhodnutí k přezkumu bylo otevřeno a teprve ve druhé fázi bylo zrušeno, nahrazeno jiným nebo změněno. Princip žalobní legitimace ve smyslu ust. zachovává shodnou podstatu s dříve platným ust. účinného do 31. 12. 2002. Lze tedy aplikovat i stanovisko pléna Ústavního soudu ČR 12/2000 na tento případ, neboť ani zde nelze dovodit, že by bylo napadeným rozhodnutím správního orgánu založeno, změněno, zrušeno nebo závazně určeno právo nebo povinnost. Žalobkyně měla zákonem stanovenou možnost se proti meritornímu rozhodnutí správního orgánu dovolat ochrany u soudu žalobou, to však neučinila, a brojí proti rozhodnutí žalovaného, jež se netýká merita věci a především jež samo o sobě nesplňuje zásadní předpoklad pro žalobní legitimaci, jak je uveden v ust. Jestliže tedy nejde o rozhodnutí ve smyslu

citovaného ustanovení zákona, totiž úkon správního orgánu jímž se zakládá, mění nebo ruší a nebo závazně určuje právo nebo povinnost, je dána kompetenční výluka ve smyslu a takovýto úkon správního orgánu je ze soudního přezkoumání vyloučen. Nejde totiž o rozhodnutí ve smyslu , jak je citováno shora.

Z uvedených důvodů nezbylo, než návrh podle ust. odst. d) , , odmítnout.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 60 odst. 3 s. ř. s, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla odmítnuta žaloba.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 5. 8. 2003

JUDr. Václav Novotný

předseda senátu