Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 A 27/2001 - 34

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Antonína Koukala a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce obec Hradec nad Moravicí, Opavská 228, Hradec nad Moravicí, právně zastoupeného Rostislavem Tomisem, advokátem se sídlem Hauerova 3, Opava, proti žalovanému Ministerstvu životního prostředí, se sídlem Vršovická 65, Praha 10, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 12. 2000 čj. 580/1148/008/A-20/2000,

t a k t o:

Žaloba se z a m í t á.

Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím Ministerstva životního prostředí (dále též „žalovaný“) ze dne 21. 12. 2000 čj. 580/1148/008/A-20/2000 bylo potvrzeno rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Ostrava (dále též „ČIŽP“) ze dne 14. 9. 2000 čj. 9/OP/6055/00/Ch, kterým byla žalobci udělena pokuta ve výši 50 000 Kč pro naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle , o ochraně přírody a krajiny (dále též „zákon“), kterého se žalobce dopustil tím, že na pozemku vedeném v katastrálním území K.. nechal bez povolení příslušného orgánu ochrany přírody pokácet dvanáct topolů kanadských. Tímto jednáním bylo porušeno ustanovení a naplněna skutková podstata správního deliktu podle zákona.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 26. 2. 2001 žalobu o přezkoumání zákonnosti, která byla Vrchnímu soudu v Praze doručena dne 1. 3. 2001. Nezákonnost spatřuje žalobce v nesprávném právním posouzení věci a v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Žalobce uvádí, že doba od 14. 1. 2000, kdy bylo rozhodnuto o kácení stromů podle , do 15. - 17. 3. 2000, kdy došlo ke skutečnému pokácení stromů, nebyla natolik dlouhá, aby kácení vyžadovalo postup podle zákona; navíc sděluje, že krátce před kácením se stav dřevin prudce zhoršil, a postup podle byl v souladu se zákonem bez ohledu na to, po jak dlouhou dobu předtím byl problém řešen. Nedostatečné zjištění skutkového stavu spočívalo podle žalobcova vyjádření v tom, že žalovaný ve svém rozhodnutí o odvolání nezohlednil důkazy přiložené žalobcem k odvolání, zejména prohlášení ze dne 20. 9. 2000, v němž žalobce dokládal naplnění podmínek pro jednání podle ustanovení Vzhledem k daným skutečnostem žalobce navrhuje žalobou napadané rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření k obsahu žaloby uvádí, že v daném případě šlo o kácení stromů podle dost. 1 , které vyžaduje povolení orgánu ochrany přírody vydávané podle zákona. Pro zvláště složité případy je zde stanovena lhůta pro rozhodnutí 90 dní ode dne zahájení řízení, tzn. že lhůta od 5. 10. 1999 (kdy byl na zasedání Městské rady obce Hradec nad Moravicí schválen záměr kácení stromů) do vlastního pokácení stromů, ke kterému došlo ve dnech 15. – 17. 3. 2000, umožňovala provedení shora uvedeného řízení. O kácení stromů podle zákona se nejednalo, neboť v daném případě nebyla naplněna podmínka zřejmého a bezprostředního ohrožení života či zdraví, což dokazuje skutečnost, že od usnesení Městské rady ze dne 5. 10. 1999 do pokácení dřevin ve dnech 15. – 17. 3. 2000 uplynulo celkem 163 dnů. Žalovaný uvádí, že zřejmost a bezprostřednost zásahu nelze vázat na lhůtu 163 dnů, která je delší než lhůta k vydání rozhodnutí v řízení podle zákona, tj. 90 dnů v případě zvlášť složitém. Žalovaný se neztotožňuje s názorem žalobce, že napadené rozhodnutí vyplynulo z nedostatečně zjištěného skutkového stavu; odkazuje na podklady o rozhodnutí a zejména na tu skutečnost, že v průběhu odvolacího řízení nebylo možno z důvodu neexistence předmětných dřevin zajistit znalecké posouzení jejich zdravotního stavu. Žalovaný však sděluje, že podle posudku ČIŽP z dubna roku 2000 byl zjištěn velmi dobrý stav pařezů, pouze u dvou z nich byly zjištěny hniloby malého rozsahu. Žalovaný je přesvědčen, že doba ode dne 14. 1. 2000, kdy byl Oddělením životního prostředí Městského úřadu Hradec nad Moravicí vydán souhlas ke kácení stromů podle do samotného pokácení stromů (15. - 17. 3. 2000) byla příliš dlouhá na to, aby odůvodnila tvrzení, že se jednalo o neodkladný zásah; v daném případě bylo na místě použití ustanovení Souhlas ze dne 14. 1. 2000, na který se žalobce odvolává, přitom není souhlasem orgánu ochrany přírody ve smyslu V daném případě měl o kácení stromů rozhodnout Referát životního prostředí Okresního úřadu v Opavě, který si přípisem ze dne 30. 10. 1995 čj. RŽP 6079/95/1 vyhradil působnost podle Vzhledem k uvedeným skutečnostem navrhuje žalovaný žalobu pro nedůvodnost zamítnout.

Ze správního spisu, který soudu předložil žalovaný, vyplynuly následující podstatné skutečnosti:

Dne 5. 10. 1999 byl na zasedání městské rady Městského úřadu Hradec nad Moravicí schválen záměr pokácet dvanáct kusů suchých topolů kanadských na hřišti v K., podmíněný písemným souhlasem vedoucího Referátu životního prostředí Městského úřadu Hradec nad Moravicí a majitele daného pozemku. Souhlas s kácením stromů byl udělen dne 14. 1. 2000 Oddělením životního prostředí Městského úřadu Hradec nad Moravicí; kácení mělo být provedeno firmou S. – K. V. a S. d. h. se zavázal vysázet do konce dubna 2000 na místě pokácených stromů novou zeleň. Dne 17. 3. 2000 bylo Referátu životního prostředí Okresního úřadu v Opavě zasláno oznámení o tom, že ve dnech 15. - 17. 3. 2000 bylo na pozemku v katastrálním území K. pokáceno dvanáct topolů kanadských podle ustanovení Oznámení bylo dne 22. 3. 2000 doplněno o údaje týkající se stavu pokácených dřevin. Dne 17. 8. 2000 zaslala ČIŽP, oblastní inspektorát Ostrava, žalobci oznámení o zahájení řízení ve věci porušení , které bylo kvalifikováno jako správní delikt podle zákona, když ke kácení stromů nebylo vydáno povolení orgánu ochrany přírody. Dne 14. 9. 2000 bylo ČIŽP vydáno rozhodnutí, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 50 000 Kč pro porušení ustanovení , čímž byl spáchán správní delikt podle zákona s odůvodněním, že pokácené dřeviny nebyly ve stavu, který by ohrožoval život či zdraví nebo hrozila škoda značného rozsahu, a který by vyžadoval okamžité kácení podle zákona. Ve správním spise je dále založeno žalobou napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 12. 2000, které bylo žalobci doručeno dne 3. 1. 2001.

Věc nebyla skončena Vrchním soudem v Praze do 31. 12. 2002, proto byla podle ustanovení , ), postoupena Nejvyššímu správnímu soudu k dokončení v řízení podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního – tedy v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů ( ) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Kácení stromů bylo v daném případě realizováno podle , a bylo tedy nezbytné získat povolení orgánu ochrany přírody, kterým měl být Referát životního prostředí Okresního úřadu v Opavě (působnost podle zákona si vyhradil přípisem zaslaným žalobci dne 30. 10. 1995). Nejednalo se o kácení stromů podle ustanovení zákona, neboť bylo zjištěno, že dřeviny nebyly ve stavu, který by zřejmě a bezprostředně ohrožoval život či zdraví nebo by hrozila škoda značného rozsahu, což by opravňovalo žalobce k provedení kácení bez povolení orgánu ochrany přírody. O tom svědčí m.j. i to, že žalobce po získání povolení od rozhodnutí o kácení stromů dne 14. 1. 2000 realizoval kácení stromů až za více jak dva měsíce, t. j. ve dnech 15. až 17. 3. 2000. Pokud nebyly naplněny okolnosti nezbytné pro použití , byl na místě postup podle zákona, což žalobce neučinil, a tím se dopustil správního deliktu podle zákona, když bez povolení zničil skupinu dřevin rostoucích mimo les. Za tento správní delikt byla žalobci orgánem ochrany přírody uložena pokuta ve výši 50 000 Kč, tedy při spodní hranici zákonné sazby, kterou soud považuje za přiměřenou.

Proto soud žalobu jako nedůvodnou podle ustanovení zamítl. O věci přitom rozhodl bez jednání za podmínky souhlasu účastníků řízení ( ).

Žalobce, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, podle ustanovení nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalovaná nárok na náhradu nákladů řízení nevznesla. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. 8. 2003

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu