Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 A 514/2002 - 23

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně J. N. , proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25, v řízení o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle ,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím žalované ze dne 15. 2. 2002 byla zamítnuta žádost žalobkyně o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle s odůvodněním, že žalobkyně, která požádala o poskytnutí částky jako vdova po politickém vězni, neprokázala splnění podmínek uvedených v , protože věznění jejího manžela skončilo dne 10. 5. 1962, tedy dříve než bylo uzavřeno manželství.

Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně zákonné lhůtě odvolání, které nijak blíže nezdůvodnila.

Žalovaná ve svém vyjádření poukázala na ustanovení , 2 a dále uvedla, že žalobkyně je vdovou po B. N., který byl politickým vězněm, avšak protože s ním uzavřela manželství až dne 20. 2. 1965, tedy po jeho propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, není osobou oprávněnou ve smyslu Proto žalovaná navrhla, aby soud napadené rozhodnutí potvrdil.

Uvedená právní věc, vedená u Vrchního soudu v Praze, byla tímto soudem postoupena Nejvyššímu správnímu soudu s poukazem na ustanovení , (dále jen „ “). Podle citovaného ustanovení, nestanoví-li zákon jinak, věci správního soudnictví, v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona (do 1. 1. 2003) a v nichž byla dána věcná příslušnost k řízení vrchním soudům nebo Nejvyššímu soudu, převezme a dokončí Nejvyšší správní soud.

Podle ustanovení postupuje Nejvyšší správní soud v tomto řízení podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního Účinky procesních úkonů v těchto řízeních učiněných zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle ustanovení naposledy označeného zákona.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Podle se zákon vztahuje na občany České republiky, kteří byli vězněni mezi 25. 2. 1948 a 1. 1. 1990 a u kterých bylo rozhodnutí o jejich věznění zcela nebo částečně zrušeno podle , o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle , o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu (dále jen „ “). Zákon se podle odst. 2 citovaného ustanovení vztahuje na vdovy a vdovce po politických vězních, pokud jsou občany České republiky, jejichž manželství trvalo po celou dobu věznění, či vzniklo během jejich věznění, a jejich manžel kdykoliv později zemřel.

Z obsahu správního spisu má Nejvyšší správní soud za prokázané, že žalobkyně požádala o poskytnutí jednorázové peněžní částky jako vdova po B. N. Podle oddacího listu ze dne 24. 2. 1965 uzavřela žalobkyně manželství s B. N. dne 20. 2. 1965 a podle úmrtního listu zemřel B. N. dne 14. 9. 1990. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 15. 1. 1991, sp. zn. 1 Rt 419/90 bylo rozhodnuto, že B. N. je účasten rehabilitace podle a byl zrušen rozsudek Státního soudu v Praze ze dne 20. 5. 1950, sp. zn. Or I/IV 42/50 ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu v Praze ze dne 25. 9. 1950, sp. zn. . Podle potvrzení pro účely důchodového zabezpečení č.j. SSNV 2187/7179/9297-91 vykonal B. N. vazbu v době od 22. 2. 1950 do 20. 5. 1950 a ve výkonu trestu odnětí svobody byl od 21. 5. 1950 do 10. 5. 1962.

Jak vyplývá ze skutkových zjištění, ze kterých vycházela i žalovaná v napadeném rozhodnutí, nesplňuje žalobkyně zákonné podmínky pro přiznání nároku vdově po politickém vězni. B. N. byl sice politickým vězněm ve smyslu ustanovení , a to v době od 22. 2. 1950 do 10. 5. 1962, ale manželství se žalobkyní uzavřel až dne 20. 2. 1965, to znamená, že netrvalo po celou dobu věznění ani nevzniklo během věznění, jak požaduje Z těchto důvodů není žalobkyně osobou oprávněnou k poskytnutí jednorázové peněžní částky podle taxativně (jmenovitě) vymezuje kategorie oprávněných osob, které mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky. Pokud žalobkyně nesplňuje zákonné podmínky, není možno nárok na jednorázovou peněžní částku přiznat, neboť ani soudu nepřísluší se v rámci své rozhodovací pravomoci od podmínek vymezených zákonem odchýlit a je zněním zákona vázán.

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud žalobu v souladu s zamítl, neboť v postupu žalované nebyla shledána nezákonnost. Ve věci rozhodl Nejvyšší správní soud bez jednání v souladu s ustanovením

Účastníkům nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, když žalobkyně neměla v řízení úspěch a žalované žádné náklady s tímto řízením nevznikly ( ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. 8. 2003

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu