Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 A 1142/2002 - 34

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Václava Novotného v právní věci žalobce J. Š., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o jednorázovou peněžní částku, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 7. 2002, č. j.250 824 431/BVM,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 18. 7. 2002 č. 250 824 431/BVM žalovaná zamítla žádost žalobce o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle po synu J. Š. narozeném xxx, zemřelém xxx 1963 s odůvodněním, že nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle cit. zákona mu nevznikl, protože tento zákon se nevztahuje na rodiče dítěte.

V opravném prostředku žalobce uvedl, že podle se tento zákon dále vztahuje na občany podle nebo podle z důvodů úmrtí syna J. Š. z politických důvodů dne 4. 6. 1963. Žalovaná při rozhodování o jeho žádosti nevzala vůbec v úvahu a , na který odkazuje. Usnesením bývalé Krajské prokuratury v Brně ze dne 4. 7. 1963 krajský prokurátor rozhodl v trestní věci pokusu opuštění republiky podle ustanovení § 8 odst. 1, § 109 odst. 1 trestního zákona spáchaného dne 4. 6. 1963 mladistvým J. Š. narozeným xxx v B. tak, že podle ustanovení § 177 odst. 1 písm. d) trestního řádu nelze jmenovaného J. Š. stíhat a proto bylo jeho trestní stíhání zastaveno. Poukázal na ustanovení a na právo žádat odškodnění přecházející na dědice poškozeného jmenovitě na rodiče. Mimo jiné náleží oprávněným osobám i jednorázové odškodnění. Žádal proto o spravedlivé rozhodnutí podle o poskytnutí odškodnění, které se uvádí v zákoně č.

Řízení u Vrchního soudu v Olomouci bylo zahájeno dne 9. 8. 2002. Vrchní soud v Olomouci ve věci nerozhodl do 31. 12. 2002 a věc tak přešla na Nejvyšší správní soud, který ji dokončí podle části třetí hlavy druhé dílu prvního (, ), tedy jako v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu.

Podle obsahu správního spisu podal žalobce u České správy sociálního zabezpečení – žalované žádost o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle jako otec po politickém vězni J. Š. narozeném xx. Syn žalobce podle úmrtního listu zemřel dne 4. 6. 1963 a příčina jeho smrti byl úraz elektrickým proudem (podle úmrtního listu vydaného Místním národním výborem v M.). Dle usnesení Krajské prokuratury v Brně ze dne 4. 7. 1963 sp. zn. 1 Kv 0064/63-18 syn žalobce J. Š. byl zasažen elektrickým proudem při zdolávání drátěných zátarasů na státních hranicích a na místě byl usmrcen. K jeho úmrtí došlo dne 4. 6. 1963. Citovaným usnesením Krajské prokuratury v Brně bylo podle ustanovení § 177 odst. 1 písm. d) trestního řádu s přihlédnutím k ustanovení § 11 odst. 1 písm. e) trestního řádu trestní stíhání proti mladistvému J. Š. narozenému xx zastaveno. V písemném vyjádření ze dne 5. 5. 2003 žalobce poukázal na ustanovení podle něhož včas uplatněný nárok, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud nedošlo k výplatě jednorázové peněžní částky, přechází v případě úmrtí oprávněné osoby na její dědice. Podle žalované pokud poškozený zemřel z politických důvodů a je svobodný a bezdětný, nemají pozůstalí na odškodnění nárok. Jde zde o dvojí výklad zákona na stejný případ. Podle a 27 mají právo žádat o odškodnění i rodiče a není-li jich sourozenci. Podle , 2 a 3 byl syn J. Š. poškozen s následkem smrti. Odškodnění v planém rozsahu podle a tohoto zákona má právo žádat dědic poškozeného v tomto případě to jsou rodiče – otec J. Š. - žalobce a matka V. Š.

Syn žalobce J. Š. narozený xx zemřel dne xxx 1963 při zdolávání drátěných zátarasů na státních hranicích, kde byl zasažen elektrickým proudem a na místě usmrcen. Zemřel tedy proto, že komunistický režim a ti, kteří ho aktivně prosazovali, používal k perzekuci občanů všech mocenských nástrojů a to zejména zabraňoval jim svobodně vycestovat do zahraničí či vrátit se svobodně zpět ( ). Žalobce jako jeho otec nyní uplatňuje nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky a to podle Žádost podal u České správy sociálního zabezpečení a jí došla 8. 7. 2002. Soud proto zkoumal, zda žalobce je oprávněnou osobou podle citovaného zákona. stanoví, kdo jsou oprávněné osoby v tak, že jimi jsou účastník národního boje za osvobození, vdovy nebo vdovci a děti podle anebo politický vězeň a vdovy a vdovci podle . Tyto osoby mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky. Rodiče mezi oprávněnými osobami v citovaném neuvádí. Žádá-li žalobce poskytnutí jednorázové peněžní částky podle , pak je nutno vycházet pro posouzení je-li oprávněnou osobou právě z tohoto zákona. Žalobce takto však nepostupuje. Směšuje mezi a o soudní rehabilitaci. v stanoví, že se dále vztahuje na občany České republiky, kteří byli věznění mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990 a u kterých bylo rozhodnutí o jejich věznění zcela nebo částečně zrušeno podle o soudní rehabilitaci ve znění pozdějších předpisů, nebo podle a protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. Osobní rozsah, tedy určení subjektů oprávněných obdržet plnění stanovil v (výše citovaném). Z tohoto osobního rozsahu zákona je nutno při posuzování nároku žalobce vycházet. Podle žalobce není oprávněnou osobou a nemá nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle

Podle včas uplatněný nárok, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud nedošlo k výplatě jednorázové peněžní částky, přechází v případě úmrtí oprávněné osoby na její dědice. nabyl účinnosti dnem vyhlášení ( cit. zákona) tj. dnem 26. 7. 2001. Řízení podle tohoto zákona se zahajuje na návrh oprávněné osoby ve smyslu cit. zákona. Návrh podle tohoto zákona tj. lze uplatnit po nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud by osoba oprávněná ve smyslu podala návrh podle tohoto zákona a o včas uplatněném nároku nebylo rozhodnuto a nedošlo k výplatě jednorázové peněžní částky a oprávněná osoba zemřela, pak by přešel nárok na její dědice. Syn žalobce zemřel před účinností a tedy nemohl uplatnit nárok podle tohoto zákona a proto ve smyslu na žalobce nepřešel takový nárok jako na dědice oprávněné osoby.

Protože žalobce není oprávněnou osobou ve smyslu a nepřešel na něho ani jako na dědice oprávněné osoby nárok ve smyslu cit. zákona, nepochybila žalovaná, když žádost žalobce zamítla.

Žalobu žalobce proti rozhodnutí žalované shledal soud nedůvodnou a proto ji podle ust. zamítl.

Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává, protože náhradu nákladů jednak neúčtovala a jednak jí, podle obsahu spisu, podstatné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. 8. 2003

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu