Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 A 537/2002 - 17

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce V. J., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25, o přezkoumání rozhodnutí žalované ve věci poskytnutí jednorázové peněžní částky podle ,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím žalované ze dne 5.2.2002 byla žalobci přiznána v souladu se jednorázová peněžní částka ve výši 60 000,- Kč za jeho věznění z politických důvodů v době od 27.3. do 29.12. 1949 a od 20.10. do 30.12.1950.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včas opravný prostředek k Vrchnímu soudu v Praze. Žalobce v něm uvedl, že byl ve vězení celkem 650 dní, počítá-li se měsíc jako 30 dnů, pak mu zbývalo do dosažení 12 měsíců 10 dnů a žádal, aby mu nedostatek několika dnů byl prominut v rámci odstranění tvrdosti zákona a bylo mu přiznáno odškodnění za celý rok věznění. Žalobce má za to, že je nespravedlivý, když odškodňuje stejnou částkou věznění tří měsíců jako o několik dnů nedokončených 12 měsíců. Protože žalobce po skončení věznění byl povolán k Pomocným technickým praporům (dále jen PTP), kde strávil 37 měsíců, žádal rovněž, aby mu byly přiznány k nedokončeným 12 měsícům věznění dny, kdy byl u PTP.

Žalovaný ve svém vyjádření poukázal na znění ustanovení a s tím, že výše jednorázové peněžní částky pro politického vězně při věznění kratším než 1 rok, trvajícím však alespoň 3 měsíce, činí podle citovaného zákona 60 000,- Kč. Žalobce byl vězněn celkem 11 měsíců a 15 dnů, za což mu náleží jednorázová peněžní částka ve výši 60 000,- Kč. Protože citovaný zákon nemá ustanovení o zmírnění tvrdosti zákona, navrhl žalovaný, aby soud napadené rozhodnutí potvrdil.

Uvedená věc vedená u Vrchního soudu v Praze byla tímto soudem postoupena Nejvyššímu správnímu soudu s poukazem na ustanovení (dále jen “ “). Podle uvedeného ustanovení, nestanoví-li zákon jinak, věci správního soudnictví, v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona (tj. 1.1.2003) a v nichž byla dána věcná příslušnost k řízení vrchním soudům nebo Nejvyššímu soudu, převezme a dokončí Nejvyšší správní soud.

Podle ustanovení postupuje Nejvyšší správní soud v tomto řízení podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního Účinky procesních úkonů v těchto řízeních učiněných zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle ustanovení naposledy označeného zákona.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně správního řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Podle ustanovení se tento zákon mimo jiné vztahuje na občany České republiky, kteří byli vězněni mezi 25.2.1948 a 1.1.1990 a u kterých bylo rozhodnutí o jejich věznění zcela nebo částečně zrušeno podle nebo podle Pro tuto kategorii osob používá zákon legislativní zkratku “politický vězeň“. V citovaného zákona je vymezen okruh oprávněných osob, které mají nárok na poskytnutí jednorázové částky, jimiž jsou účastník národního boje za osvobození, vdovy nebo vdovci a děti podle citovaného zákona anebo politický vězeň a vdovy a vdovci podle citovaného zákona.

Žalobce požádal o poskytnutí jednorázové peněžité částky jako osoba ve smyslu Podle usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 18.12.1990 č.j. 1 Rt 389/90 je účasten soudní rehabilitace ve smyslu , rozsudky Okresního soudu v Chebu ze dne 26.7.1949 č.j. a bývalého Krajského soudu v Karlových Varech ze dne 28.12.1949 č.j. se považují za zrušené k datu svého vydání a trestní stíhání se zastavuje. Podle potvrzení vystaveného Ministerstvem spravedlnosti ČR, správou Sboru nápravné výchovy v roce 1992 vykonal žalobce vazbu v době od 27.3. do 26.7.1949 a byl ve výkonu trestu odnětí svobody v době od 27.7. do 5.8.1949 a od 6.8. do 29.12.1949 a podle potvrzení téhož správního úřadu vystaveného dne 24.6.1991 byl ve výkonu trestu odnětí svobody od 20.10. do 30.12.1950.

Jak vyplývá ze skutkových zjištění, ze kterých vycházel i žalovaný v napadeném rozhodnutí, je žalobce osobou oprávněnou k poskytnutí jednorázové peněžité částky podle , neboť splňuje stanovené zákonné podmínky. Žalobce je oprávněnou osobou podle ustanovení citovaného zákona, neboť je politickým vězněm, který byl vězněn v době od 27.3.1949 do 29.12.1949 a v době od 20.10.1950 do 30.12.1950 (tj. 11 měsíců a 10 dnů), a proto mu náleží v souladu s citovaného zákona jednorázová peněžní částka ve výši 60 000,- Kč, když celková doba věznění trvala více jak tři měsíce, ale méně než jeden rok. taxativně, tj. výslovně, vymezuje kategorie oprávněných osob a výši poskytovaných částek. Žalobci nelze přiznat jím požadovanou částku podle citovaného, neboť nesplňuje podmínky pro její přiznání, když doba jeho věznění byla kratší než 1 rok. Citovaný zákon neumožňuje ani správnímu orgánu ani soudu jakkoliv měnit přesně stanovené zákonné podmínky pro přiznání jednorázové peněžní částky, a proto požadavek žalobce týkající se odstranění tvrdosti zákona nemá oporu v citovaném zákoně. V podstatě ze stejných důvodů nemůže být zohledněna žalobcem uvedená doba jeho pobytu v PTP, neboť citovaný zákon to neumožňuje.

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud v souladu s , žalobu zamítl. Ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ust.

Účastníkům nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, když žalobce neměl v řízení úspěch a žalovanému žádné náklady s tímto řízením nevznikly ( ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. července 2003

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu