Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 A 533/2002 - 24

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Václava Novotného v právní věci žalobkyně R. Š., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 3. 2002 č. j. xx,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Česká správa sociálního zabezpečení (dále „žalovaná“) rozhodnutím ze dne 11. 3. 2002 č. xxx zamítla žádost R. Š. (dále „žalobkyně“) o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle ve znění , kterou uplatnila jako vdova po příslušníku československé zahraniční (spojenecké) armády s odůvodněním, že nárok na tuto částku jí nevznikl, protože žádost uplatnila až dne 21. 1. 2002, tedy po uplynutí lhůty stanovené v , tj. 30. 6. 2001, resp. 2. 7. 2001.

V opravném prostředku žalobkyně namítala, že její manželství trvalo v době účasti manžela v národním boji za osvobození.

Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 5. 6. 2002 navrhla potvrzení svého rozhodnutí. Zdůraznila, že u vdov, které uzavřely manželství s účastníkem národního boje za osvobození před jeho účastí v národním boji za osvobození, jako v případě žalobkyně, zůstala v platnosti pro uplatnění nároku lhůta do 30. 6. 2001, protože podle přechodného ustanovení uvedeného

v se prodloužení lhůty do 31. 12. 2002 týká pouze těch, kteří manželství uzavřeli po skončení manželovy účasti v národním boji za osvobození, nejpozději však do 31. 12. 1945.

Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobkyně podala žádost o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 – 1945, dne 21. 1. 2002 u Okresní správy sociálního zabezpečení v České Lípě. Žalované tato žádost došla dne 30. 1. 2002. V žádosti žalobkyně uvedla, že uplatňuje nárok jako vdova po manželu A. Š., narozenému xxx, s nímž uzavřela manželství dne 7. 12. 1941. Manžel zemřel xxx 1984. K žádosti přiložila fotokopii oddacího listu, z něhož vyplývá, že R. M., narozená xx uzavřela dne 7. 12. 1941 manželství s A. Š., narozeným xxx 1911. Dále k žádosti připojila fotokopii osvědčení vydaného Ministerstvem národní obrany pod číslem jednacím 119053/ZO – Z/1969 podle § 8 zákona č. 255/1946 Sb. z něhož vyplývá, že A. Š. je účastníkem národního boje za osvobození a započítává se mu doba od 10. 7. 1944 do 17. 8. 1944 jako československému partyzánu a od 18. 8. 1944 do 5. 5. 1945 jako příslušníku československé zahraniční armády na západě.

Podle obsahu žádosti žalobkyně ze dne 21. 1. 2002 o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 - 1945, je nutno její žádost posoudit podle o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945. Tento zákon v § 1 odst. 1 se vztahuje na občany České republiky, kteří splňují podmínky uvedené v § 1 odst. 1 bodě 1 písm. a) a b) a § 2 odst. 1 bodech 1 - 3 zákona č. 255/1946 Sb. o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, a bylo jim o tom vydáno podle § 8 cit. zákona osvědčení, nebo mají-li doklad, který osvědčení nahrazuje. Podle odst. 2 se tento zákon rovněž vztahuje na vdovy a vdovce po osobách uvedených v odst. 1, občany České republiky, jejichž manželství trvalo v době účasti manžela v národním boji za osvobození (nebo bylo z důvodu nemožnosti uzavřít manželství uzavřeno nejpozději do 31. 12. 1945 – změna provedená ) a jejichž manžel buď padl nebo kdykoliv později zemřel, stejně tak na vdovy a vdovce, kteří uzavřeli nové manželství. Podle zákona nárok musí uplatnit ve formě písemné žádosti u orgánu příslušného k rozhodnutí a výplatě podle nejpozději do 30. 6. 2001, jinak zaniká. Částí druhou byla provedena změna a v se za slova „v národním boji za osvobození“ vložila slova „nebo bylo z důvodu nemožnosti uzavřít manželství uzavřeno nejpozději do 31. 12. 1945“. V části třetí – přechodném ustanovení v je stanoveno, že nárok vdov nebo vdovců na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle , o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 - 1945, ve znění bodu 1 , je nutné uplatnit ve formě písemné žádosti u orgánů příslušného podle k rozhodnutí a výplatě jednorázové peněžní částky nejpozději do 31. 12. 2002, jinak nárok zaniká.

Mezi účastníky je sporné, zda žalobkyně uplatnila nárok včas či nikoliv.

Soud vychází z toho, že mezi účastníky není vůbec sporné, že žalobkyně uzavřela manželství s A. Š. dne 7. 12. 1941 a že její manželství trvalo po celou dobu jeho účasti v národním boji za osvobození, jmenovitě jako příslušníka československé zahraniční armády na západě, to je od 18. 8. 1944 do 5. 5. 1945, vzhledem k uplatněnému nároku v žádosti ze dne 21. 1. 2002. Žalobkyni nic nebránilo v uplatnění nároku ve lhůtě stanovené v tj. nejpozději do 30. 6. 2001. Protože tak ve stanovené lhůtě neučinila, a nárok uplatnila až 21. 1. 2002, její nárok zanikl. Soud souhlasí s žalovanou v tom, že prodloužená lhůta do 31. 12. 2002 k uplatnění nároku vdov nebo vdovců na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle se podle týká jen těch vdov a vdovců po osobách uvedených v , jejichž manželství bylo z důvodu nemožnosti uzavřít manželství uzavřeno nejpozději do 31. 12. 1945, tedy netrvalo v době účasti manžela v národním boji za osvobození.

Protože nárok žalobkyně na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zanikl, nepochybila žalovaná když její žádost přezkoumávaným rozhodnutím zamítla. Žalobu žalobkyně shledal soud nedůvodnou a podle ji zamítl.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože žalobkyně ve věci neměla úspěch a žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala a podle obsahu spisu jí ani prokazatelně náklady nevznikly.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. 7. 2003

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu