Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 A 520/2002 - 17

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce A. S., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25, v řízení o přezkoumání rozhodnutí žalované ve věci poskytnutí jednorázové peněžní částky podle

t a k t o :

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Rozhodnutím žalované ze dne 5. 3. 2002 byla zamítnuta žádost žalobce o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že žalobci nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky za dobu od 28. 4. 1949 do 28. 4. 1950 nevznikl, protože v této době nebyl ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, ale byl umístěn v táboře nucených prací. Podle se zákon vztahuje na dobu věznění mezi 25. 2. 1948 a 1. 1. 1990, pokud rozhodnutí o tomto věznění bylo zcela nebo zčásti zrušeno podle nebo podle

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce v zákonné lhůtě k Vrchnímu soudu v Praze opravný prostředek, v němž uvedl, že v době po zadržení při nedovoleném přechodu státní hranice dne 17. 2. 1949 byl vězněn ve vyšetřovací vazbě ONV v K. V. od 28. 4. 1949 a následně přemístěn do tábora nucených prací (dále jen „TNP“), odkud byl propuštěn 28. 4. 1950. Z rozhodnutí ONV v K. V. byla vazba neukončena, ale pokračovala v TNP. V tomto případě se podle názoru žalobce jedná o souběh vazby a trestu. Žalobce proto žádal o přiznání jednorázového odškodnění za dobu věznění – vazby a TNP.

Žalovaný ve vyjádření uvedl, že o zařazení občanů do TNP rozhodovaly zvláštní, k tomu účelu zřízené, komise v administrativním řízení. Na tato rozhodnutí nelze aplikovat rehabilitační ustanovení Na rozhodování o přiznání odškodnění za dobu strávenou v TNP se vztahují ustanovení , o mimosoudních rehabilitacích. Z hlediska nelze tuto dobu považovat ze dobu věznění. Žalovaný proto navrhl, aby soud napadené rozhodnutí potvrdil.

Vrchní soud v Praze ve věci do 31. 12. 2002, kdy nabyl účinnosti , (dále jen „ “) nerozhodl, a proto podle věc převzal a dokončí ji Nejvyšší správní soud. Podle uvedeného ustanovení, nestanoví-li zákon jinak, věci správního soudnictví, v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona (tj. do 1. 1. 2003) a v nichž byla dána věcná příslušnost k řízení vrchním soudům nebo Nejvyššímu soudu, převezme a dokončí Nejvyšší správní soud.

Podle ustanovení postupuje Nejvyšší správní soud v tomto řízení podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního Účinky procesních úkonů v těchto řízeních učiněných zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle ustanovení naposledy označeného zákona.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalované a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Nejvyšší správní soud má z obsahu správního spisu za prokázané, že žalobce byl rozhodnutím komise č. 7 v K. V. ze dne 23. 4. 1949 zařazen podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 247/1948 Sb. do TNP na dobu jednoho roku. Žalobce byl v TNP od 28. 4. 1949 do 28. 4. 1950. O tom, že žalobce byl před vydáním rozhodnutí o zařazení do TNP ve vazbě, svědčí přípis krajského velitele StB bez data adresovaný „správě věznice zde“, aby žalobce byl s vlastními věcmi předán do vazby ONV v K. V. Na téže ě je „Referátem bezpečnosti K. V.-V.“ uvedeno, že žalobce byl předán dne 20. 4. 1949 v 11 hod. do správní věznice ONV v K. V. Za dobu strávenou v TNP byl žalobce odškodněn Ministerstvem vnitra dne 29. 7. 1992, č. j. VSC/1-2258/91/N částkou 31.800,- Kčs, protože rozhodnutí o zařazení do TNP vydaná podle zákona č. 247/1948 Sb. zrušil a za dobu strávenou v TNP se poskytuje náhrada v rozsahu a za podmínek stanovených v Následně dne 12. 8. 1993 byla žalobci Ministerstvem spravedlnosti poskytnuta částka 6.750,- Kč jako náhrada škody na zdraví z důvodu nezákonného zbavení osobní svobody.

neumožňuje poskytnout jednorázovou peněžní částku těm osobám, které byly umístěny v TNP tak, jak tomu bylo v případě žalobce. Rozhodnutí o umístění v TNP byla vydávána správními orgány v administrativním řízení a odškodnění těchto osob upravuje , o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. Jednorázovou peněžní částku podle nelze poskytnout ani za dobu strávenou ve vazbě, protože jednou z podmínek, kterou tento zákon pro úspěšné uplatnění nároku stanovil v je, že rozhodnutí o věznění bylo zcela nebo zčásti zrušeno podle nebo podle V daném případě nebylo prokázáno, že by takové rozhodnutí bylo vydáno.

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud žalobu podle zamítl. Ve věci se souhlasem účastníků rozhodl bez jednání v souladu s

Žádnému z účastníků nebyla přiznáno náhrada nákladů řízení, neboť žalovanému, který měl ve věci úspěch, žádné náklady s tímto řízením nevznikly a žalobce ve věci úspěch neměl ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. července 2003

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu