Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 A 68/2000 - 31

č. j. - 65

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové, v právní věci žalobce R. C. a. s., zastoupeného JUDr. Jiřím Štanclem, advokátem se sídlem Klatovy, Čs. Legií 172/I., proti žalovanému Úřadu průmyslového vlastnictví, Praha 6, A. Čermáka 2a, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 2. 2000 č. j. O –93791– 94,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce podal dne 11. 4. 2000 u Vrchního soudu v Praze žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 2. 2000 č. j. O –93791– 94. Učinil tak za účinnosti části páté v jejím znění do 31. 12. 2002 upravující správní soudnictví. Vrchní soud v Praze ve věci nerozhodl do 31. 12. 2002 a věc podle ustanovení převzal k dokončení Nejvyšší správní soud, který v ní postupuje podle třetí části hlavy druhé dílu prvního ( ).

Dne 1. 1. 2003 nabyl účinnosti – – upravující pravomoc a příslušnost soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví a postup soudů, účastníků řízení a dalších osob ve správním soudnictví. Podle jeho ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejných subjektivním právům fyzických, i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.

Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 26. 6. 2003 č. j. - 31 žalobu žalobce odmítl, protože dospěl k závěru, že práva k ochranným známkám náleží k právům k duševnímu vlastnictví a jako taková je třeba je považovat za práva soukromá. Žalobce současně poučil, že může do 1 měsíce od právní moci citovaného usnesení podat v této věci žalobu podle části páté v jejím znění od 1. 1. 2003 k příslušnému okresnímu (obvodnímu) soudu. To žalobce učinil u Obvodního soudu pro Prahu 5 a věc u tohoto soudu byla vedena pod sp. zn. . Citovaný soud nesouhlasil s tím, že je soudem věcně příslušným pro projednání věci a předložil věc k rozhodnutí věcné příslušnosti zvláštnímu senátu zřízenému podle Zvláštní senát zřízený podle rozhodl usnesením ze dne 15. 9. 2005 sp. zn. - 8 tak, že příslušný vydat rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 10. 2. 2000, sp. zn. O-93791, ve věci výmazu ochranné známky „C. f.“, zapsané v rejstříku ochranných známek pod č. 184170, je soud ve správním soudnictví a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2003, č. j. - 31 zrušil. O věci tedy dále jedná Nejvyšší správní soud.

Nejvyšší správní soud poté, co usnesením ze dne 26. 6. 2003, č. j. - 31 žalobu žalobce odmítl, vrátil žalobci zaplacený soudní poplatek 1000 Kč poukazem ze dne 6. 8. 2003. Kontrolu operace provedla dne 13. 8. 2003 hlavní účetní Nejvyššího správního soudu. Poté, co usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2003, č. j. - 31 bylo usnesením zvláštního senátu ze dne 15. 9. 2005 sp. zn. - 8 zrušeno, vyrozuměl Nejvyšší správní soud účastníky, že v řízení pokračuje, doručil jim poučení - výzvu a žalobce vyzval k zaplacení soudního poplatku 1000 Kč, přičemž poučení - výzvu i výzvu – vzor č. 3 NSS k zaplacení soudního poplatku zaslal k rukám zástupce žalobce JUDr. Jiřího Štancla, advokáta se sídlem Klatovy, Čs. Legií 172/I., vzhledem k plné moci založené ve spisu zmocňující ho zastupovat žalobce ve věci ochranné známky „C. f.“ č. 184170. Výzva k zaplacení soudního poplatku obsahující poučení o tom, že nebude-li soudní poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě – zde 14 dnů od doručení lhůty – soud řízení zastaví, byla doručena zástupci žalobce dne 15. 2. 2006. Žalobce soudní poplatek ve stanovené lhůtě ani později nezaplatil.

Povinnost zaplatit soudní poplatek plyne z procesního postavení účastníka řízení, který činí úkon poplatku podléhající. Zaplacení soudního poplatku ovšem není úkonem, který má osobně vykonat účastník řízení; je-li účastník řízení zastoupen, výzva k zaplacení soudního poplatku se proto doručuje podle pouze jeho zástupci. Za stávající úpravy správního soudnictví není tímto postupem omezen přístup k soudu. (Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2005, č. j. - 69).

Podle ustanovení nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

Protože soudní poplatek nebyl žalobcem zaplacen, postupoval Nejvyšší správní soud podle ustanovení a ustanovení a řízení zastavil.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože řízení bylo zastaveno ( ).

Ustanovení , o soudních poplatcích, umožňuje i ve správním soudnictví zaplatit soudní poplatek po vydání usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, pokud toto usnesení ještě nenabylo právní moci. Je-li poplatek takto zaplacen, zruší usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku soud, který je vydal. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2003, č. j. - 29).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. března 2007

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu