Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 A 506/2002 - 24

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Václava Novotného v právní věci žalobkyně M. J., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 1. 2002,

t a k t o :

I. Rozhodnutí žalované ze dne 29. 1. 2002 č. xxx se z r u š u j e pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Česká správa sociálního zabezpečení (dále „žalovaná“) rozhodnutím ze dne 29. 1. 2002 přiznala M. J. (dále „žalobkyně“) jednorázovou peněžní částku podle ve výši 30 000 Kč s odůvodněním, že prokázala věznění svého manžela z politických důvodů v době od 12. 5. 1952 do 10. 10. 1952 a náleží jí tedy za dobu jeho věznění v délce 4 měsíců z politických důvodů polovina částky, která by náležela jemu.

Žalobkyně podala včas opravný prostředek proti rozhodnutí žalované a namítala v něm, že při sepisování žádosti o přiznání jednorázové peněžní částky došlo k nepřesnostem v délce věznění jejího manžela. Podle přiloženého dokladu Okresního soudu v Karlových Varech byl manžel ve vazbě od 23. 10. 1951 do 8. 5. 1952 a ve výkonu trestu od 9. 5. 1952

do 23. 10. 1952, což je přesně 1 rok. Z toho důvodu uplatňuje jako vdova po zemřelém manželovi nárok na 50% z částky, která mu náleží tj. 60 000 Kč.

Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 11. 4. 2002 ponechala rozhodnutí ve věci na soudu. Poukázala na to, že rozhodovala v době, kdy neměla k dispozici potvrzení Okresního soudu v Karlových Varech, které žalobkyně předložila až s podaným opravným prostředkem.

Řízení u Vrchního soudu v Praze bylo zahájeno dne 15. 4. 2002. Vrchní soud v Praze ve věci nerozhodl do 31. 12. 2002 a proto věc převzal k dokončení Nejvyšší správní soud, který v ní pokračuje podle části třetí hlavy druhé dílu prvního , tedy podle ustanovení o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (, ).

Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobkyně podala žádost o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle jako vdova po politickém vězni. V žádosti poukázala jen na rozhodnutí ČSSZ Praha ze dne 13. 4. 1992. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 4. 1992 č. xx vyplývá, že žalobkyni byl upraven od 1. 7. 1990 vdovský důchod podle ustanovení o příplatek za dobu 4 měsíců věznění manžela. Součástí správního spisu je i fotokopie oddacího listu vydaného Okresním národním výborem v městě T. dne 23. 6. 1947, z něhož vyplývá, že dne 21. 6. 1947 uzavřeli manželství F. J., nar. xxx a M. D., nar. xx a dále úmrtní list vystavený Městským národním výborem v Karlových Varech dne 19. 9. 1988, z něhož vyplývá, že dne xxx 1988 zemřel F. J., nar. xxx, přičemž jméno a příjmení pozůstalého manžela je uvedeno M. J., rozená D. Součástí správního spisu je dále i usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 22. 3. 1991 sp. zn. 5 Rt 1024/91, z něhož vyplývá, že F. J., nar. xx, který byl odsouzen rozsudkem bývalého Okresního soudu v Toužimi ze dne 13. 3. 1952 č.j. ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Karlových Varech ze dne 8. 5. 1952 č.j. pro trestný čin ohrožení zásobování podle , 2 písm. a) , je účasten soudní rehabilitace podle , výše uvedené rozhodnutí jakož i všechna další rozhodnutí v téže věci na ně obsahově navazující byla prohlášena za zrušena k datu, kdy byla vydána a trestní stíhání F. J. pro uvedený trestný čin bylo podle zákona č. 119/90 Sb. v celém rozsahu zastaveno. Ve správním spisu je také založeno potvrzení ÚSSNV – FS/2187/20717/53-91, z něhož vyplývá výkon trestu F. J. od 12. 5. 1952 do 10. 10. 1952 s poznámkou, že výkon vazby a počátek trestu není uveden.

Současně s opravným prostředkem proti rozhodnutí žalované předložila žalobkyně přípis Okresního soudu v Karlových Varech (v opisu) ze dne 5. 3. 1992, z něhož vyplývá, že uvedený soud sdělil žalobkyni, že spis 5 Rt 1024/91 se nacházel od 1. 11. 1991 do 17. 2. 1992 u Ministerstva spravedlnosti, pracoviště v Plzni, takže jí nemohlo být vydáno potvrzení o délce trestu případně vazby. Z obsahu přípisu pak bylo zjištěno, že manžel žalobkyně F. J. byl ve vazbě od 23. 10. 1951 do 8. 5. 1952 a poté nastoupil výkon trestu v trvání 1 roku nepodmíněně, který mu končil 23. 10. 1952. Dále byl jmenovanému uložen peněžitý trest 10 000 Kčs, eventuelně 2 měsíce NEPO. Dnes již nelze zjistit zda a kdy byl peněžitý trest zaplacen.

se vztahuje také na občany České republiky, kteří byli vězněni mezi 25. 2. 1948 a 1. 1. 1990 a u kterých bylo rozhodnutí o jejich věznění zcela nebo částečně zrušeno podle , o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle , o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. Zákon se rovněž vztahuje na vdovy a vdovce po osobách uvedených v odst. 1, pokud

jsou občany České republiky, jejichž manželství trvalo po celou dobu věznění, či vzniklo během jejich věznění a jejich manžel kdykoliv později zemřel; stejně tak se zákon vztahuje na vdovy a vdovce, pokud jsou občany České republiky, kteří uzavřeli nové manželství (, 2 ). Podle cit. zákona výše jednorázové peněžní částky pro politického vězně při věznění delším než 1 rok činí 120 000 Kč a za každý další měsíc věznění se výše jednorázové peněžní částky zvyšuje o 1000 Kč. Podle odst. 7 cit. ustanovení výše jednorázové peněžní částky podle odst. 1-6 činí pro vdovu po politickém vězni polovinu této částky.

Žalobkyně prokázala, že je vdovou po politickém vězni, u něhož bylo rozhodnutí o věznění zcela zrušeno podle Její manželství s ním trvalo v době věznění. Žalobkyně je tedy oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení Tyto skutečnosti ostatně mezi účastníky nebyly sporné. Žalobkyně současně s podáním žádosti o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle poukázala na rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, a toto rozhodnutí i předložila, o úpravě svého vdovského důchodu o příplatek za dobu 4 měsíců věznění manžela podle Žalovaná vycházela z toho, že manžel žalobkyně byl vězněn po dobu 4 měsíců. Dodatečně žalobkyně předložila potvrzení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 5. 3. 1992, z něhož vyplývá, že podle obsahu spisu uvedeného soudu sp. zn. 5 Rt 1024/91 byl manžel žalobkyně F. J. ve vazbě od 23. 10. 1951 do 8. 5. 1952 a poté nastoupil výkon trestu v trvání 1 roku nepodmíněně, který mu končil 23. 10. 1952. Manželu žalobkyně však byl uložen i peněžitý trest ve výši 10 000 Kčs, eventuelně 2 měsíce nepodmíněného trestu, přičemž podle potvrzení Okresního soudu v Karlových Varech již nelze zjistit zda a kdy byl peněžitý trest zaplacen, nebo zda manžel žalobkyně byl ve výkonu trestu ještě další 2 měsíce. Vzhledem k žalobkyní předloženému potvrzení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 5. 3. 1992 dospěl soud k závěru, že žalovaná před vydáním rozhodnutí nezjistila přesně a úplně skutečný stav věci ( , ). Soud proto rozhodnutí žalované zrušil pro vady řízení a vrátil věc k dalšímu řízení žalované (, 4 ), ve kterém přihlédne i k žalobkyní předloženému potvrzení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 5. 3. 1992, eventuelně provede i další důkazy o délce skutečně vykonaného trestu odnětí svobody manželem žalobkyně pro trestný čin ohrožení zásobování podle , 2 písm. a) , pro který byl odsouzen rozsudkem bývalého Okresního soudu v Toužimi ze dne 13. 3. 1952 č.j. ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Karlových Varech ze dne 8. 5. 1952 č.j. , u něhož bylo rozhodnutí o jeho věznění zcela zrušeno podle

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože žalobkyni, která ve věci měla plný úspěch, prokazatelné náklady nevznikly, ani žádné neúčtovala a žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší proto, že neměla ve věci úspěch.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. 6. 2003

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu