Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 23/2003 - 12

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

č. j. – 12

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Ludmily Valentové ve věci žalobkyně J. P., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 11. 2002 č. j. – 6,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem potvrdil Krajský soud v Hradci Králové rozhodnutí žalované ze dne 18. 3. 2002, č.xx. Tento rozsudek napadla žalobkyně podáním, které označila jako odvolání a adresovala Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové. Podání sice bylo označeno jako odvolání, ale bylo podáno v době, kdy již podle nového právního stavu odvolání není přípustným opravným prostředkem proti rozhodnutím krajského soudu ve správním soudnictví. Jediným přípustným opravným prostředkem proti pravomocným rozhodnutím krajského soudu ve správním soudnictví je v důchodových věcech kasační stížnost podle a násl. , (dále jen ). Označení podání není rozhodné pro jeho právní kvalifikaci ( ve spojení s ). Je třeba jej tedy posoudit jako kasační stížnost.

Nejvyšší správní soud nejdříve musel posoudit, zda se jedná o přípustnou kasační stížnost. Z tohoto hlediska bylo nutné zejména posoudit, zda byla podána proti rozhodnutí, proti kterému připouští podat kasační stížnost a zda byla podána včas.

Kasační stížnost lze podle podat proti rozhodnutím krajských soudů vydaným po 1. 1. 2003. Napadený rozsudek byl však vydán 28. 11. 2002 a žalobkyni doručen 19. 12. 2002. Speciální úpravu k tomuto ustanovení pak obsahuje věta 2 Ani toto ustanovení však není přímo aplikovatelné na danou věc, neboť v této věci nebylo podáno odvolání před 1. 1. 2003. tedy pro daný případ výslovně neumožňuje podat kasační stížnost.

Důsledkem takové aplikace by však bylo zkrácení lhůty pro podání odvolání, která by končila již k 31. 12. 2002. Reformou správního soudnictví provedenou zejména , a č. mělo být zlepšeno postavení účastníků mj. tím, že byla zabezpečena dvojinstančnost správního soudnictví. S tímto evidentním záměrem zákonodárce by byl neslučitelný závěr, že účastník, který mohl podat opravný prostředek přede dnem nabytí účinnosti , by měl být o tuto možnost prostřednictvím připraven, resp. že se mu krátí lhůta k jeho podání. Jedná se

o nezamýšlenou mezeru v zákoně, kterou je nutno vyplnit. Přitom není možné analogicky aplikovat ustanovení věta 2, neboť by tato aplikace neodůvodněně prodlužovala možnost podat opravný prostředek. Je tedy nutné vycházet z principu úpravy přechodných ustanovení , podle kterého nemá být účastník zkrácen na svých procesních právech, která mu zajišťovala stará právní úprava, pouze se tato procesní práva přizpůsobí procesní úpravě nové, tj. úpravě . Jelikož i novou právní úpravou je zaručena dvojinstančnost správního soudnictví, může tedy na základě tohoto principu účastník, který mohl podle staré právní úpravy podat odvolání, podat kasační stížnost, a to ve lhůtě, kterou mu umožňovala stará právní úprava pro podání odvolání. Tuto lhůtu je třeba volit i s ohledem na skutečnost, že o ní byl účastník v napadeném rozhodnutí poučen.

Stěžovatelka mohla podle písmeno a/ ve znění účinném do 31. 12. 2002 podat odvolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové do 15 dnů od doručení rozsudku. Rozsudek jí byl doručen 19. 12. 2002. Kasační stížnost tak mohla podat do 3. 1. 2003. jelikož se stěžovatelka řídila poučením o možnosti podat odvolání, které obsahoval napadený rozsudek, nelze í vytýkat, že kasační stížnost nesprávně adresovala Vrchnímu soud v Praze. V tomto případě je tedy dostatečné, že kasační stížnost byla poslána „cestou Krajského soudu Hradec Králové“. Kasační stížnost je datovaná dnem 3. 1. 2003, avšak k poštovní přepravě byla podána až 7. 1. 2003. Kasační stížnost tedy nebyla podána včas, a to ani ve smyslu Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle písmeno b/ ve spojení s jako opožděnou odmítl.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. 5. 2003

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu