Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Az 28/2023 - 19

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

žalobkyně:

X., narozená dne X.

zastoupená JUDr. Matějem Šedivým, advokátem,

sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1

proti

žalovanému:

Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky

sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2023, č. j.: OAM-464/ZA-ZA11-P09-2023

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2023, č. j.: OAM-464/ZA-ZA11-P09-2023, jímž jí podle ustanovení , , , a , o azylu (dále jen „“), nebyla udělena mezinárodní ochrana.

II. Obsah žaloby

2. Žalobkyně v žalobě namítala, že žalovaný žádnými odkazy na konkrétní důkazy založené ve spisu neodůvodnil závěr, dle něhož žalobkyně nebude v domovském státě čelit pronásledování při uplatňování základních práv a svobod. Důvody pro podání žádosti o mezinárodní ochranu nespočívaly v setkání s ojedinělými incidenty, nýbrž vyplývaly z celkové situace v zemi. Pokud situace na Kubě nedovoluje projevy demokratického smýšlení, hrozí žalobkyni pronásledování, bude-li si v domovském státě počínat jako svobodný člověk.

3. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovil s žalobou nesouhlas. V žalobě jsou zopakovány stěžejní důvody udělení mezinárodní ochrany, které žalovaný podrobně zhodnotil a opatřil si k nim dostatečné množství podkladů. Povinnost tvrzení stíhá v řízení o udělení mezinárodní ochrany žalobkyni, která měla dostatečnou možnost během poskytnutí údajů k žádosti a při pohovoru uvést skutečnosti, jež by měly být vzaty do úvahy. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout.

IV. Obsah správního spisu

5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobkyně v poskytnutí údajů k žádosti ze dne 20. 4. 2023 uvedla, že je kubánské národnosti, mluví španělsky, nemá náboženské ani politické přesvědčení, je svobodná a bezdětná, X., neboť situace na Kubě je pro ni nemožná.

6. Žalobkyně dne 20. 4. 2023 absolvovala pohovor ke své žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Jak při něm sdělila, do České republiky přicestovala X. Na Kubě, X., je obtížné najít si práci a výdělky stačí jen na trochu jídla a dopravu. Žalobkyně vystudovala X. a v České republice by chtěla pokračovat ve studiích a pomáhat X. Její vycestování z vlasti proběhlo bez potíží, ve vlasti neměla žádné problémy se státními orgány. Výslovně se vzdala svého práva seznámit se s podklady rozhodnutí.

7. Součástí správního spisu je též žalobkynin cestovní pas vydaný Kubánskou republikou dne X.

8. Ve správním spisu jsou obsaženy zprávy o zemi původu, konkrétně Informace Ministerstva zahraničních věcí ze dne 16. 3. 2022, Kuba, Situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti, Návrat do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí, a Informace OAMP, Kuba, Bezpečnostní a politická situace v zemi ze dne 12. 7. 2022.

9. Následně žalovaný vydal žalobou napadené rozhodnutí ze dne 21. 6. 2023.

V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

10. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů ve smyslu ustanovení , (dále jen „“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu ke dni vydání tohoto rozsudku, a to vzhledem k účinnosti článku 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. 6. 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

11. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci ve smyslu ustanovení

12. Podle ust. azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec

a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo

b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

13. V žalobě žalobkyně odkazovala na neblahou situaci v zemi původu s možným pronásledováním osob projevujících své politické názory kritické vůči režimu. Soud v obecnosti souhlasí s tím, že Kuba je autoritářský stát, který mnohé své občany pronásleduje z politických důvodů. Nicméně, rozhodování o mezinárodní ochraně je založeno na individuálním posouzení konkrétních případů, samotná autoritářská povaha země původu k udělení mezinárodní ochrany nepostačuje, a to v žádné z jejích forem. K nutnosti posuzovat azylový příběh případ od případu a nepřistupovat k paušálnímu hodnocení občanů příslušného, byť autoritářského, státu se vyslovil Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) již v právní větě k rozsudku ze dne 21. 7. 2005, č. j.: 3 Azs 303/2004–79: „Pokud žadatel o udělení azylu není vystaven žádnému pronásledování nebo diskriminaci z azylově relevantních důvodů, resp. nemá z takového pronásledování nebo diskriminace odůvodněný strach, popř. takové skutečnosti ve správním řízení vůbec netvrdí, pak nesplňuje podmínky pro udělení azylu ve smyslu , o azylu, ve znění , a to i přes skutečnost, že pochází ze země s nedemokratickým a autoritativním režimem, který zásadním způsobem diskriminuje a potlačuje opozici, resp. osoby zastávající politicky odlišné názory.“ Je třeba navíc dodat, že žalobkyně v průběhu azylového řízení uváděla čistě ekonomické důvody, zároveň se jí ve vlasti zdařilo X., nedostatky v dodržování lidských práv vůbec nenamítala a zmiňovala je v žalobě zcela nově.

14. Soud neshledal, že by konkrétní azylový příběh žalobkyně svědčil o důvodných obavách z pronásledování či o skutečném nebezpečí vážné újmy, které by jí mohly ve vlasti hrozit. Žalobkyně nevystupovala proti režimu, a dokonce při poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany sdělila, že nemá žádné politické přesvědčení a není členkou žádné politické strany ani skupiny. Dosud neměla žádné problémy s policií, soudy ani armádou, nebyla trestně stíhána ani uvězněna, vycestování z vlasti taktéž proběhlo bez potíží. Ve vlasti X.; žalobkyně ani netrpí žádnými onemocněními. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně není osobou, které by se mohla týkat neblahá lidskoprávní situace v zemi původu do té míry, aby u ní existovaly důvody pro udělení mezinárodní ochrany. Azylový příběh žalobkyně byl potenciálním obětem státních represí (soudě dle shromážděných zpráv o zemi původu) velice vzdálen, nebylo proto namístě udělit jí mezinárodní ochranu. Záměr žalobkyně žít X. v České republice rovněž nezakládá důvod pro udělení mezinárodní ochrany X. Shodné platí o záměru studovat v České republice X. Žalovaný v napadeném rozhodnutí individuální poměry žalobkyně náležitě vyhodnotil ve vztahu ke všem formám mezinárodní ochrany a důkladně odůvodnil, proč nebylo azylové žádosti žalobkyně vyhověno.

15. Jak vyplývá ze zpráv o zemi původu, občanům Kuby, tedy ani žalobkyni, nehrozí pronásledování ani vážná újma kvůli neúspěšně podané žádosti o mezinárodní ochranu ani případnému překročení doby, na kterou jim bylo vycestování do zahraničí povoleno. O možnostech kubánských státních příslušníků ohledně návratu do vlasti zpravuje přehledně ve správním spisu obsažená Informace Ministerstva zahraničních věcí ze dne 16. 3. 2022. Podle ní byla novelou migračního zákona z roku 2012 výrazně zlepšena možnost kubánských občanů opustit vlast, po uplynutí dvou let nepřetržitého pobytu v zahraničí mohou požádat o repatriaci, platnost cestovního dokladu je třeba po dvou letech prodlužovat zvláštním kolkem, jehož opatření je dobře dostupné, překročí-li kubánský občan dvouletou lhůtu pobytu v zahraničí, může se přesto bez sankcí zaregistrovat na zastupitelském úřadě a zažádat o repatriaci. Žalovaný se možnostem návratu kubánských státních příslušníků do země původu a možnými sankcemi ze strany režimu dostatečně zabýval a opatřil si potřebné podklady odpovídající adresnosti a aktuálnosti. Obrat v kubánské migrační politice, v jehož důsledku již nejsou ve smyslu relevantní obavy kubánských občanů, kteří překročili povolenou dobu pobytu v zahraničí, aproboval i NSS, konkrétně v usneseních ze dne 14. 3. 2018, č. j.: 6 Azs 369/2017–41, ze dne 6. 6. 2019, č. j.: 4 Azs 68/2019–54, ze dne 24. 7. 2019, č. j.: 4 Azs 112/2019–46, ze dne 5. 12. 2018, č. j.: 10 Azs 244/2018–58, či ze dne 22. 1. 2020, č. j.: 6 Azs 197/2019–45.

16. Žalovaný si opatřil vypovídající zprávy o zemi původu, jejichž výběr přizpůsobil azylovému příběhu žalobkyně, která do České republiky přicestovala X. Žalobkyně dosud ani není osobou dlouhodobě pobývající v zahraničí, tím spíše nezpůsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí, pokud si žalovaný k obecné situaci v zemi původu opatřil toliko Informaci OAMP ze dne 12. 7. 2022. Ze zpráv pak vycházel v napadeném rozhodnutí, jejich obsah konstatoval na s. 6 a 7. Žalovaným shromážděné podklady byly dostatečné pro rozhodnutí ve věci.

17. Řádně bylo posouzeno i neudělení tzv. humanitárního azylu dle ustanovení , žalovaný správně konstatoval absenci důvodů hodných zvláštního zřetele, žádné humanitární důvody ani X. žalobkyně v azylovém řízení nezmínila.

18. Skutkový stav byl zjištěn řádně, bez důvodných pochybností, nebylo proto třeba aplikovat pravidlo v pochybnostech ve prospěch žadatele o mezinárodní ochranu (žalobkyně). V mezích žalobních bodů nedošlo k porušení základních procesních ustanovení správního řízení ani mezinárodních závazků ze strany žalovaného; princip non-refoulement dotčen nebyl.

19. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení jako nedůvodnou zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 23. listopadu 2023

JUDr. Václav Kočka-Amort, v.r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje K. R.