Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 214/2022 - 52

- 53

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: K. S., zastoupený Mgr. Ladislavem Malečkem, advokátem se sídlem Nerudova 1419/22, Litoměřice, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 8. 2022, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 16. 2. 2021, č. j. OAM1174/ZAZA12HA102019, podle , o azylu (dále jen „“), a téhož zákona zastavil řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany. Žalobu proti tomuto rozhodnutí žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“) rozsudkem ze dne 8. 8. 2022, č. j. , zamítl jako nedůvodnou.

[2] Proti rozsudku krajského soudu podává žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, jejíž důvody podřazuje pod a d) (dále jen „“). Stěžovatel v kasační stížnosti namítá, že v jeho případě byly splněny podmínky pro udělení azylu.

[3] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožňuje s napadeným rozsudkem a navrhuje, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost, případně ji zamítl.

[4] Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska její přípustnosti, neboť pouze přípustná kasační stížnost může být soudem projednána věcně.

[5] Kasační stížnost je nepřípustná.

[6] Podle čl. II , kterým bylo s účinností od 1. 7. 2023 novelizováno znění , řízení podle a řízení podle , , ve věci rozhodnutí vydaného podle , zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená, se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; v těchto řízeních se však postupuje podle a 3, a a , ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Řízení o kasační stížnosti bylo zahájeno dne 18. 8. 2022, tedy před nabytím účinnosti V tomto řízení se tedy uplatní ve znění účinném do 30. 6. 2023.

[7] Podle , ve znění účinném do 30. 6. 2023, kasační stížnost je nepřípustná v případě další opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

[8] Podle , ve znění účinném do 30. 6. 2023, se pro účely rozumí další opakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochrany druhá opakovaná žádost podaná toutéž osobou po nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, s výjimkou rozhodnutí o zastavení řízení podle , d), e), f), h) nebo j) o opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a všechny žádosti následující po ní.

[9] Z rozhodnutí žalovaného vyplývá, že se v nyní posuzované věci jedná o v pořadí již devátou žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany. První žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany ze dne 26. 4. 2002 žalovaný zamítl dle v rozhodném znění (žalobu proti tomuto rozhodnutí Krajský soud v Plzni zamítl a následnou kasační stížnost zdejší soud odmítl pro nesplnění podmínek řízení). Druhou žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany ze dne 25. 4. 2007 žalovaný zamítl dle v rozhodném znění (žalobu proti tomuto rozhodnutí Městský soud v Praze zamítl a následné řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno). O třetí žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 8. 7. 2010 rozhodl žalovaný tak, že se stěžovateli azyl neuděluje (žalobu proti tomuto rozhodnutí Krajský soud v Hradci Králové zamítl a následná kasační stížnost byla odmítnuta pro nepřijatelnost). Řízení o čtvrté žádosti stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany ze dne 27. 3. 2014, stejně jako řízení o páté žádosti ze dne 15. 5. 2014 žalovaný podle v rozhodném znění zastavil (žaloby proti těmto rozhodnutím krajský soud zamítl a následné kasační stížnosti zdejší soud odmítl pro nepřijatelnost). V řízení o šesté žádosti stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany ze dne 16. 9. 2014 žalovaný po zrušení jeho původního rozhodnutí opětovně rozhodl o zastavení řízení podle v rozhodném znění (žaloba proti tomuto rozhodnutí byla krajským soudem zamítnuta). Rovněž řízení o sedmé žádosti stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany ze dne 24. 2. 2015 bylo zastaveno podle v rozhodném znění (žalobu proti tomuto rozhodnutí krajský soud zamítl a kasační stížnost zdejší soud odmítl pro nepřijatelnost). V řízení o osmé žádosti stěžovatele ze dne 4. 10. 2016 žalovaný rozhodl o zastavení řízení podle v rozhodném znění (žalobu proti tomuto rozhodnutí krajský soud zamítl, nicméně zdejší soud následně napadený rozsudek a rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení). Stěžovatel následně podal další, v pořadí devátou, žádost o udělení mezinárodní ochrany, o níž žalovaný rozhodl rozhodnutím specifikovaným v odstavci [1] tohoto usnesení.

[10] Z výše uvedeného je zřejmé, že v nyní projednávané věci je předmětem přezkumu další opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany ve smyslu , ve znění účinném do 30. 6. 2023. Podle , ve znění účinném do 30. 6. 2023, přitom není kasační stížnost v případě další opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany přípustná (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 12. 2021, č. j. , nebo ze dne 28. 6. 2023, č. j. ).

[11] Na tento závěr nemá vliv ani nesprávné poučení o možnosti podat kasační stížnost. Její nepřípustnost je dána zákonem, a nemůže ji proto založit „pouhé“ nesprávné poučení krajského soudu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2004, č. j. , č. 737/2006 Sb. NSS).

[12] Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl jako nepřípustnou podle , za použití

[13] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z , ve spojení s , podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylali kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. listopadu 2023

JUDr. Tomáš Rychlý

předseda senátu