Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
60 Ad 6/2023 - 47.pdf
PDF · 0 B
No categories available
60 Ad 6/2023 - 47
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: X, narozena dne X
bytem X
zastoupena advokátem Mgr. Dušanem Havlenou
se sídlem Nad Vdovečkem 1206, 388 01 Blatná
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
se sídlem Křížova 1292/25, Praha
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 2. 2023, čj. X
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci žalobkyně Mgr. Dušanu Havlenovi, advokátu, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 5 411 Kč, která bude proplacena z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 6. 9. 2022, čj. X zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Žalobkyni totiž poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 %.
2. Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně.
II. Shrnutí žaloby
3. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 17. 4. 2023 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.
4. Žalobkyně se vymezila proti napadenému rozhodnutí a hodnocení posudkového lékaře. Dle žalobkyně nelze činit posouzení zdravotního stavu v její nepřítomnosti. Žalobkyně se často nemůže vůbec hýbat, kvůli bolesti křížové kosti (VAS LS SI), s níž má dlouhodobé problémy, musí i několik dní ležet. Rovněž trpí bolestni krční a bederní páteře. V posledních dvou letech není schopna běžných činností jako dříve, uvedené blíže popsala v námitkovém řízení a doložila rovněž lékařské zprávy. Žalobkyně nesouhlasí s tím, že by pokles její pracovní schopnosti činil toliko 30 %. Domnívá se, že její zdravotní postižení je závažnější, než jak jej vyhodnotili posudkoví lékaři. K tomu odkazuje na lékařskou zprávu ze dne 8. 11. 2022 (neurologie, nemocnice Strakonice), kde MUDr. V.B. uvedl, že nelze očekávat, že by se žalobkyně vrátila do pracovního procesu. Z uvedené lékařské zprávy plyne, že možnosti léčby byly vyčerpány, neboť každá měla jen krátkodobý účinek a rovněž to, že zdravotní postižení žalobkyni značně limituje při volbě pracovního zařazení (nutnost omezení těžké fyzické práce). Žalobkyně má dle doporučení omezit vynucené pracovní polohy (dlouhodobý sed, stoj, práce v předklonu, ve výponu, otáčení a úkony, nepředvídatelné prudké pohyby, dlouhodobý předklon hlavy aj.), nevhodná je pro ni práce ve vlhku, průvanu, chladu, extrémním teple či monotónní práce u linky. Žalobkyně je svým zdravotním stavem limitována i v běžném životě, zejména při chůzi, kdy musí využít opory francouzských holí. Nejvíce žalobkyni omezují paralyzující bolesti. Nepravděpodobnost opětovného pracovního zařazení je u žalobkyně dána i věkem (55 let) a dosaženým vzděláním (vyučena přadlenou), přičemž žalobkyně byla vždy zaměstnána na pozici dělnice, čehož již pro zdravotní omezení není schopna. Rovněž se vzhledem k věku obtížněji učí nové věci, úspěšnou rekvalifikaci proto považuje za nepravděpodobnou. Dle žalobkyně bylo napadené rozhodnutí vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu (nesprávné posouzení nepříznivého zdravotního stavu), a proto navrhuje jeho zrušení.
III. Shrnutí vyjádření žalované
5. Žalovaná ve svém vyjádření odkázala na relevantní právní úpravu a shrnula dosavadní průběh řízení spolu s obsahem posudkových hodnocení žalobkyně. Dále uvedla, že posudkoví lékaři v případě žalobkyně dospěli k závěru, že její zdravotní stav je dostatečně zhodnocen 30 % mírou poklesu pracovní schopnosti. K datu napadeného rozhodnutí i k datu jednání o námitkách lékař žalované konstatuje, že nebyly zjištěny skutečnosti, které by vedly ke změně prvoinstančního posudkového závěru.
6. S ohledem na žalobní námitky žalovaná navrhla, aby soud provedl důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.
IV. Podstatný obsah spisu
7. V rozhodnutí ze dne 6. 9. 2022, čj. X, žalovaná vyšla z posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Strakonice (dále jen „OSSZ“) ze dne 30. 8. 2022, ze kterého plyne, že žalobkyně trpí polytropním vetebrogenním algickým syndromem, recidivujícím, t.č. VAS LS páteře, v popředí především dysfunkce bederní páteře a v. s. funkční skoliosa Th p, konzervativní léčba – opichy, a-m infuze, rehabilitace, vše jen s krátkodobým efektem, trvá protrahovaný VS LS páteře, dominuje blok SI skloubení vpravo. Funkčně se jedná o poruchu lehkou, která je popsána v lékařském nálezu neurologa ze dne 10. 5. 2022 a doložena MR vyšetřením ze dne 22. 7. 2021. Pro tíži postižení volena horní hranice daného procentuálního rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti, horní hranice pak pro profesi navýšena o 10 %, ale ani po navýšení stav neodpovídá žádnému stupni invalidity, stav by odpovídal charakteru osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ). Posudkový lékař OSSZ při hodnocení vycházel z podkladů o zdravotním stavu žalobkyně, tj.: zdravotnická dokumentace ošetřujícího lékaře (MUDr. D.), neurologická vyšetření ze dne 10.5. 2022, 7. 1. 2022 a 8. 11. 2021 (MUDr. B.), propouštěcí zpráva z hospitalizace na neurolog. odd. nemocnice Strakonice ze dne 26. 4. 2022, profesní dotazník ze dne 24. 8. 2022. Dle posudkového lékaře OSSZ je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti u žalobkyně zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII odd. E položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) s poklesem pracovní schopnosti 30 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 uvedené vyhlášky nemění.
8. V řízení o námitkách žalovaná vyšla z posudku o invaliditě ze dne 26. 1. 2023. Posudkový lékař žalované vycházel krom výše uvedeného z následující zdravotní dokumentace doložené k námitkám: neurologické vyšetření ze dne 14. 6. 2022 a 5. 8. 2022 (nemocnice Strakonice, MUDr. B.), ortopedické vyšetření ze dne 13. 5. 2022 a 17. 6. 2022 (nemocnice Strakonice MUDr. M.). V rámci námitkového řízení dále doloženo neurologické vyšetření ze dne 8. 11. 2022 a 26. 9. 2022 (nemocnice Strakonice, MUDr. B.). Posudkový lékař žalované zrekapituloval posudkovou anamnézu žalobkyně s tím, že byla poprvé posuzována ohledně žádosti o invalidní důchod dne 20. 8. 2019, invalidní důchod jí přiznán nebyl. Posudkový lékař žalované popsal skutková zjištění a dospěl k závěru, že funkčně se jedná o poruchu lehkou popsanou v lékařském nálezu neurologa ze dne 10. 5. 2022, rovněž dalšími nálezy dodanými k námitce (ortopedie, neurologie), které neprokazují změnu ve zdravotním stavu, po stránce objektivního nálezu nadále poměrně chudý nález, dominuje bolestivost. Při té by posudkový lékař žalované očekával (jsou-li obtíže tak závažné), předání žalobkyně do ambulance bolesti, nelze vyloučit i psychosomatickou složku. Vyšetření či léčba zaměřená tímto směrem absentuje. V námitce uvedené subjektivní potíže a bolestivost, doložené nálezy však nedokládají rozsah postižení, který by odpovídal invaliditě. Posudkový lékař žalované konstatoval, že nebyly zjištěny skutečnosti vedoucí ke změně prvoinstančního posudkového závěru. Posudkový lékař OSSZ vycházel ze správného použití posudkových kritérií, zdravotní stav a stupeň invalidity posouzen v souladu se zákonem a lze jej potvrdit. Posudkový lékař žalované učinil stejný posudkový závěr jako lékař OSSZ a konstatoval, že žalobkyně není invalidní.
9. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání (protokol i posudek ze dne 31. 5. 2023 jsou založeny na č. l. 21-25 soudního spisu). Komise zasedala v řádném složení za přítomnosti specialisty z oboru neurologie (MUDr. S.). Z uvedených podkladů je patrné, že žalobkyně byla jednání komise přítomna.
10. Posudková komise vycházela z dokumentace ve správním spise, resp. žalobkyní předložených lékařských zpráv a zapůjčené kompletní zdravotní dokumentace praktického lékaře. Zohledněna byla rovněž předchozí posudková řízení. V průběhu jednání byla žalobkyně vyšetřena odborným lékařem (neurologem).
11. Posudková komise dospěla k závěru, že se u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav omezující fyzické schopnosti významné pro pracovní činnost. Jeho rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost byl v době vydání napadeného rozhodnutí chronický bolestivý páteřní syndrom s lehkým funkčním postižením. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII odd. E položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je uvedeno rozmezí poklesu pracovní schopnosti 10-20 %. Komise zvolila pro úpornost obtíží horní hranici rozmezí a s ohledem na skutečnost, že žalobkyně je nekvalifikovanou dělnicí, tuto navýšila dle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity o 10 % na celkových 30 %. Použití položky 1c zdůvodnit nelze, nejde o středně těžké funkční postižení. K datu vydání rozhodnutí žalobkyně nebyla invalidní. Posudková komise uzavřela, že posouzení zdravotního stavu i výsledek posouzení se shodují se závěrem OSSZ i ČSSZ, resp. lékařské posudkové služby v námitkovém řízení. K podané žalobě posudková komise uvedla, že opakovaná a četná vyšetření dokládají chronický bolestivý páteřní syndrom převážně lumbosakrální, a tak je také posouzen. Není provázen neurologickými příznaky ve smyslu závažnějšího poškození nervu, paréz, svalových atrofií apod., a proto nelze použít vyšší ohodnocení poklesu pracovní schopnosti, přičemž bylo využito horní hranice rozmezí i jeho navýšení. Míru bolesti, ač je pro žalobkyni nejvíce limitující, není možné více zohlednit. Její pracovní schopnost poklesla o 30 %, zbylý pracovní potenciál je schopna využít podle doporučení ošetřujících lékařů.
V. Průběh jednání
12. Účastníci řízení v průběhu jednání konaném dne 2. 10. 2023 setrvali na svých procesních stanoviscích. Krajský soud provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 31. 5. 2023, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění (viz odstavce 9-11). Důkazní návrhy znaleckým posudkem a výslechem žalobkyně krajský soud zamítl pro nadbytečnost, neboť skutkový stav byl již zjištěn dostatečně.
13. Až následně žalobkyně soudu předložila další lékařské zprávy, a to konkrétně zprávu MUDr. V.B. ze dne 16. 8. 2023, zprávu MUDr. S.M. ze dne 26. 5. 2023 a zprávu MUDr. D.M. ze dne 14. 9. 2023. Těmito listinami krajský soud provedl důkaz, aby mohl vyhodnotit jejich případnou relevanci. Krajský soud však zjistil, že uvedené zprávy zachycují zdravotní stav žalobkyně vždy ke dni provedených vyšetření a nevypovídají tedy nic o skutkovém stavu, který tu byl v době žalobou napadeného rozhodnutí.
VI. Právní hodnocení krajského soudu
14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).
15. Žaloba není důvodná.
16. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“
17. Krajský soud předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahujeli posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.
18. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti lékaře – neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, a to na základě podkladové dokumentace a osobního vyšetření žalobkyně. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující u žalobkyně dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je chronický bolestivý páteřní syndrom s lehkým funkčním postižením. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII odd. E položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je uvedeno rozmezí poklesu pracovní schopnosti 10-20 %. Komise zvolila pro úpornost obtíží horní hranici rozmezí a s ohledem na profesi žalobkyně tuto navýšila dle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity o 10 % na celkových 30 %.
19. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a přistoupila k využití tzv. korekčních faktorů (§ 3 vyhlášky o posuzování invalidity), pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 30 % pokles její pracovní schopnosti. Za podstatné krajský soud považuje také to, že posudek posudkové komise se ve výsledném hodnocení odpovídajícího stupně invalidity shoduje s posudkem o invaliditě pořízeným v rámci námitkového řízení i posudkem lékaře OSSZ.
20. Uplatněné žalobní námitky směřují prakticky toliko do zjištěného skutkového stavu, vůči němuž se žalobkyně vymezila podrobným popisem potíží, které jí zdravotní postižení působí. Krajský soud nikterak nezlehčuje jejich závažnost, nicméně v posuzované věci je vázán odborným lékařským posouzením, neboť sám medicínské otázky hodnotit nemůže. Vzhledem k tomu, že posudek posudkové komise nevykazoval žádných vad a korespondoval s předchozími posudkovými hodnoceními zdravotního stavu žalobkyně, jak soud popsal podrobně shora, krajský soud žalobním námitkám nepřisvědčil.
21. Dle shora citovaného § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobkyně nejedná o žádný stupeň invalidity; správní orgány proto nepochybily, pokud žádost žalobkyně zamítly.
VII. Závěr a náklady řízení
22. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobkyně ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].
24. Ustanovenému zástupci krajský soud dle § 35 odst. 10 s. ř. s. a s přihlédnutím k § 7 bodu 3., § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. b) a g) a § 13 odst. 4 a § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přiznal odměnu za zastupování 2 × 1 000 Kč za dva úkony právní služby (první porada s klientem a účast na soudním jednání), paušální náhradu hotových výdajů 2 × 300 Kč, náhradu za promeškaný čas ve výši 6 × 100 Kč a náhradu cestovních výdajů ve výši 1 272 Kč, tj. celkem 4 472 Kč. Jelikož je advokát plátcem DPH, je nutné uvedenou částku navýšit o sazbu této daně na výsledných 5 411 Kč. Tato částka bude proplacena z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
České Budějovice 2. října 2023
JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r.
samosoudce
Shoda s prvopisem: J. M.