Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 Ad 12/2021 - 58

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci

žalobce: CHEMPAL spol. s r.o., IČ: 26283956

sídlem Hluchov 141, 798 41 Hluchov

proti

žalovanému: Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 6. 2021, č. j. 48000/011698/21/020/MA,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

1. Žalobou podanou původně u Krajského soudu v Ostravě žalobce brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 6. 2021 č. j. 48000/011698/21/020/MA, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Prostějov ze dne 14. 4. 2021, č. j. 48009/037483/21/220/Kos, sp. zn. PV/NVN/3/20.

II. Podání účastníků

2. Žalobce ve své žalobě namítl, že byl postupem žalovaného diskriminován při hodnocení splnění podmínek pro prominutí pojistného dle , o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně , o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o prominutí pojistného), a dále že žalovaný pochybil při počítání lhůty pro uplatnění nároku o prominutí pojistného na sociálním zabezpečení za období července 2021 a srpna 2021.

3. Žalobce má za to, že mu v souladu se zákonem o prominutí pojistného vznikl nárok při splnění zákonných podmínek na uplatnění prominutí části pojistného dle zákona, který mu byl odepřen v důsledku nesprávné aplikace , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tvrdí, že byl povinen odvést pojistné nejpozději do dvacátého dne následujícího měsíce a tato lhůta musí být vykládána v jeho prospěch a nikoliv tak, že lhůta platí pro připsání na účet příjemce. Dále namítl, že žalovaný nesprávně interpretuje platby na pojistné za měsíc červenec 2020 a platby připsané na účet OSSZ v období splatnosti pojistného na měsíc srpen 2020, tedy od 1. 9. 2020 do 21. 9. 2020, a zdůraznil, že plátce nemůže ovlivnit, kdy zprostředkovatel platebního styku provede připsání na účet. Podle něj „zákon nespecifikuje přijetí platby, ale pouze stanovuje lhůtu pro úhradu povinnému.“

4. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Žalobce podle něj pouze zopakoval argumentaci uvedenou v odvolání. Uvedl, že podmínky, za kterých vznikl zaměstnavateli nárok na prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za měsíce červen, červenec a srpen 2020, vymezuje jako kumulativní zákona o prominutí pojistného, a zdůraznil, že se za den platby pojistného považuje v případě placení na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

5. Samotné sporné platby na pojistné připsané na účet OSSZ Prostějov v období od 1. 8. 2020 do 20. 8. 2020, jsou pro vyhodnocení podmínek pro prominutí pojistného dle zákona o prominutí pojistného posuzovány jako platby na pojistné za měsíc červenec 2020 a platby připsané na účet OSSZ v období splatnosti pojistného na měsíc srpen 2020, tj. od 1. 9. 2020 do 21. 9. 2020, jsou posuzovány z hlediska splnění podmínek pro prominutí pojistného jako platby hrazené na pojistné za měsíc srpen 2020. Po vyjádření se k jednotlivým platbám žalovaný konstatoval, že pojistné za zaměstnance bylo za měsíc červenec 2020 vypočítáno a vykázáno v přehledu o výši pojistného v částce 9.037,- Kč, mělo být odvedeno na účet OSSZ Prostějov do 20. 8. 2020, ke dni 20. 8. 2020 bylo na toto pojistné zaplaceno z hlediska posuzování podmínek pro prominutí pojistného pouze 5.850,- Kč. Pojistné za zaměstnance bylo za měsíc srpen 2020 vypočítáno a vykázáno v přehledu o výši pojistného v částce 8.889,- Kč, mělo být odvedeno na účet OSSZ Prostějov do 21. 9. 2020, na účet této OSSZ bylo k 21. 9. 2020 na pojistné uhrazeno ve smyslu podmínek pro prominutí pojistného pouze 7.800,- Kč.

6. Podle žalovaného tak nebyly dodrženy podmínky § 2 odst. 1 zákona o prominutí pojistného, k prominutí pojistného nemohla Česká správa sociální zabezpečení přistoupit a vůči žalobci tedy nebylo postupováno diskriminačně.

III. Posouzení věci soudem

7. Krajský soud na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (, věta první , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů ( ).

8. Mezi účastníky není sporné, že žalobce poukázal na účet OSSZ Prostějov následující platby.

9. V měsíci červenci je nesporná platba ze dne 16. 7. 2020 ve výši 1.950 Kč.

10. V měsíci srpnu jsou nesporné platby připsané na účet OSSZ Prostějov dne 18. 8. 2020 ve výši 1.950 Kč, dne 20. 8. 2020 ve výši 1.950 Kč a dne 20. 8. 2020 ve výši 1. 950 Kč. Nesporné je i to, že dne 21. 8. 2020 byla na účet OSSZ Prostějov připsaná částka 1.950 Kč, i to, že OSSZ Prostějov následně obdržela od žalobce úhrady ve výši 1.950 Kč ze dne 24. 8. 2020, 25. 8. 2020 a 26. 8. 2020.

11. V měsíci září jsou nesporné platby připsané na účet OSSZ Prostějov dne 17. 9. 2020 ve výši 1.950,- Kč a tři platby připsané na účet dne 21. 9. 2020 každá ve výši 1.950,- Kč. Dále je nesporné, že dne 22. 9. 2020 byla na účet OSSZ Prostějov připsána částka 1.950,- Kč odeslaná žalobcem dne 21. 9. 2020.

12. Žalovaný (a správní orgán prvního stupně) pro účely prominutí pojistného neuznal ve vztahu k pojistnému za měsíc červenec 2020 platby připsané na účet OSSZ Prostějov dne 16. 7. 2020 (předčasná) a platby připsané na účet OSSZ Prostějov dne 21. 8. 2020, 24. 8. 2020, 25. 8. 2020 a 26. 8. 2020. Ve vztahu k pojistnému za měsíc srpen neuznaly správní orgány platbu připsanou na účet OSSZ Prostějov dne 22. 9. 2020.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona o prominutí pojistného měl nárok na prominutí pojistného za kalendářní měsíc zaměstnavatel, jestliže (kumulativně):

a) počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, nepřesahuje v posledním dni kalendářního měsíce 50,

b) počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců v posledním dni března 2020,

c) úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020,

d) odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném, a

e) za kalendářní měsíc nečerpá prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů poskytovaných zaměstnavatelům z Cíleného programu podpory zaměstnanosti, který jako cílený program k řešení zaměstnanosti podle § 120 zákona o zaměstnanosti byl schválen vládou České republiky ke zmírnění negativních dopadů onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 na zaměstnanost v České republice.

14. V případě žalobce je sporné splnění podmínky uvedené v § 2 odst. 1 písm. d) citovaného zákona.

15. Zákon o prominutí pojistného ve vztahu ke lhůtě k zaplacení pojistného odkazoval na , a to výslovně na uvedeného zákona.

16. Dle ve znění účinném do 31. 12. 2020 zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

17. Citované ustanovení nicméně neupravuje způsob placení pojistného, který je samostatně upraven v tak, že se za den platby pojistného považuje v případě placení na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení [srov. ve znění účinném do 31. 12. 2020].

18. Ustanovení je ve věci aplikovatelné nikoliv ve spojení s zákona o prominutí pojistného, ale s ohledem na téhož zákona, dle kterého není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se podle zákona o pojistném (tj. dle ).

19. Z ustanovení jednoznačně plyne, že lhůta pro platbu pojistného je zachována v případě bezhotovostní platby pouze v případě, že pojistné je poslední den lhůty dle připsáno na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Citované ustanovení obsahuje zcela zřejmé určení dne, do kterého musí být pojistné zaplaceno a žádný jiný výklad není možný.

20. V případě pojistného za červenec 2020 byl posledním dnem lhůty pro platbu pojistného čtvrtek 20. 8. 2020. V případě pojistného za srpen 2020 bylo posledním dnem lhůty pro platbu pojistného pondělí 21. 8. 2020.

21. Správní orgány zcela správně aplikovaly na zjištěný skutkový stav v dané době účinné znění zákona o prominutí pojistného i , tyto předpisy správně interpretovaly a závěry, které dovodily stran včasné úhrady pojistného, a tedy i naplnění kumulativních podmínek zákona o prominutí pojistného, jsou správné. Naopak žalobní argumentace vycházející z toho, že právní předpisy, zejm. zákon o prominutí pojistného, neukládá povinnost zaměstnavatelům, aby platbu doručili na účet v daný den, není správná ani v souladu se zákonem.

22. V důsledku toho nemohl vzniknout žalobci jím tvrzený přeplatek na pojistném za měsíce červenec a srpen roku 2020 a podmínky pro uplatnění nároku na prominutí pojistného žalobce za tyto měsíce nesplnil.

23. Pokud jde o žalobcem u jednání namítanou protiústavnost právní úpravy placení pojistného dle , tak soud se se žalobcem neztotožnil ani v tomto bodě. Právní úprava placení pojistného není vůči žalobci diskriminační, neboť dopadá shodně na všechny plátce pojistného, kteří využívají bezhotovostní platby. Je pouze na plátcích, aby si upravili nastavení svých plateb tak, aby naplnili podmínky citovaného ustanovení s tím, že lhůty pro provedení platebních transakcí jsou jednoznačně stanoveny , o platebním styku.

24. Jinými slovy, upravuje, do kdy je splatné pojistné a který den se považuje dle citovaného zákona za den platby. Zároveň upravuje délku trvání platebních transakcí, která nebyla v nyní projednávané věci překročena.

25. Soud v uvedeném nespatřuje nic, co by bylo možné považovat za protiústavní.

26. Den, kdy je připsána platba na účet oprávněného subjektu, se za den platby považuje napříč veřejným i soukromým právem. V případě veřejného práva lze odkázat na , daňový řád, dle kterého se za den platby považuje u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla připsána na účet správce daně. V případě soukromého práva závěr, že ke splnění peněžité povinnosti dochází okamžikem připsání částky na účet peněžníhou věřitele, resp. dluh zanikne okamžikem, kdy je částka v dispozici věřitele, je dlouhodobě potvrzován konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 11. 2016 sp. zn. a ze dne 10. 4. 2019 sp. zn. ).

27. Soud proto neshledal ani rozpornost právního řádu. Ani tuto námitku proto soud neshledal důvodnou, a tudíž neshledal ani potřebu předkládat věc k posouzení Ústavnímu soudu ČR.

IV. Shrnutí a náklady řízení

28. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto, bylo vydáno v souladu se zákonem a shora uvedené žalobní námitky nejsou důvodné. Soudu tedy nezbylo, než žalobu podle zamítnout jako nedůvodnou.

29. Výroky o nákladech řízení mají oporu v , podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení úspěšný nebyl, a proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovaný měl v řízení plný úspěch, ale v souvislosti s tímto řízením mu žádné náklady nad rámec jeho administrativní činnosti nevznikly, a proto krajský soud rozhodl, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 26. září 2023

Mgr. Petr Šebek v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje K. P.