Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 157/2022 - 34

- 35

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce J. K., zastoupeného JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Kolín, Legerova 148, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem Ostrava, 28. října 117, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 4. 2022, č. j. - 30,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který bude z účtu Nejvyššího správního soudu vyplacen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 9. 12. 2020, č. j. MSK 146246/2020, bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy (dále jen „magistrát“) ze dne 29. 9. 2020, č. j. SMO/546890/20/DSČ/LipK-BS, kterým byly podle , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, zamítnuty námitky žalobce proti záznamům bodů v jeho evidenční kartě řidiče jako nedůvodné a provedený záznam 12 bodů ke dni 7. 5. 2020 byl potvrzen. Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou; rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 4. 2022, č. j. - 30, byla žaloba zamítnuta.

[2] V napadeném rozsudku krajský soud neshledal žalované rozhodnutí nezákonné. Uvedl, že není pravdou, že by žalovaný a magistrát vycházeli pouze z oznámení policie o spáchání přestupku, neboť si vyžádali také předmětné pokutové bloky. Žalovaný se rovněž dostatečně zabýval individualizací skutku, a to, zda se přestupku dopustil žalobce, zda obsahují popis skutku (i s ohledem na vznesené námitky žalobce ohledně užitých zkratek), i údaje o místě a času spáchání přestupků a dospěl k závěru, že pokutové bloky obsahují veškeré náležitostí správního rozhodnutí. Následně krajský soud zrekapituloval obsah jednotlivých bloků, zejména popisem jednotlivých vytýkaných jednáních a identifikací oprávněných úředních osob, které je vydaly, a dospěl k závěru, že všechny pokutové bloky obsahují srozumitelný popis skutku, jsou čitelné, splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, je z nich patrné kdy a kde ke konkrétnímu jednání došlo, a proto jsou způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. V závěru krajský soud poznamenal, že žalobcův odkaz na jiné řízení, v němž Nejvyšší správní soud shledal nedostatečnou individualizaci skutku uvedeného v pokutovém bloku, je pro posuzovanou věc nepřípadný, jelikož nevykazuje žádné podobné znaky s nyní posuzovaným případem.

[3] Proti tomuto rozsudku brojí žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností, odkazující na důvody uvedené v ustanovení a b) (dále jen „ “). Ze samotného obsahu kasační stížnosti je nicméně zřejmé, že stěžovatel jen reprodukuje žalobní, respektive odvolací argumentaci; nijak ovšem nepolemizuje s odůvodněním napadeného rozsudku.

[4] Konkrétně stěžovatel, stejně jako v žalobě, opakovaně rozporuje úvahy a závěry uvedené v rozhodnutí žalovaného. Opětovně namítá, že oznámení od věcně příslušných oddělení policie nejsou dostatečným důkazem a musí být vždy porovnány s rozhodnutími, kterých se týká. V této souvislosti stěžovatel namítá nedostatky pokutových bloků, zejména zpochybňuje jejich způsobilost být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, jelikož přestupky nebyly dostatečně konkretizovány a nebylo dostatečně individualizováno vytýkané jednání. Z pokutových bloků není patrné komu, kdy a kde a potažmo za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Stěžovatel v těchto pochybnostech spatřuje naplnění kasačního důvodu dle , jelikož podklady, které správní orgány použily pro záznam bodů v registru řidičů, nebyly způsobilé pro provedení takového záznamu.

[5] Žalovaný ve vyjádření ke k věci navrhl, aby kasační stížnost byla zamítnuta.

[6] S ohledem na způsob, jakým je v dané věci formulována kasační argumentace stěžovatele, je vhodné nejprve připomenout, že řízení ve správním soudnictví je ovládáno dispoziční zásadou, což platí i o řízení o kasační stížnosti. S výjimkami uvedenými v ustanovení , větě za středníkem , je tak Nejvyšší správní soud vázán důvody tvrzené nezákonnosti, uvedenými v kasační stížnosti ( , věta před středníkem ), a proto preciznost ve formulaci obsahu stížnostních bodů a jejich odůvodnění v kasační stížnosti do značné míry předurčuje obsah rozhodnutí kasačního soudu (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2011, č. j. - 108, nebo ze dne 23. 6. 2005, č. j. - 54; všechna citovaná rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). Rozsudek krajského soudu je tak přezkoumáván v intencích kasačních námitek, se zřetelem k důvodům obsaženým v ustanovení Je nutno zdůraznit, že kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ( ) a důvody, které v ní lze s úspěchem uplatnit, se tedy musí upínat právě k tomuto rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 6. 2003, sp. zn. ). Jinými slovy, „[u]vedení konkrétních stížních námitek (…) nelze nahradit zopakováním námitek uplatněných v odvolání nebo v žalobě, neboť odvolací a žalobní námitky směřovaly proti jiným rozhodnutím, než je rozhodnutí přezkoumávané Nejvyšším správním soudem.“ (rozsudek tohoto soudu ze dne 26. 10. 2007, č. j. - 58).

[7] V posuzované věci stěžovatel v kasační stížnosti pouze zopakoval svou žalobní argumentaci (respektive okopíroval některé části žaloby), kterou uplatnil u krajského soudu. Obecně vzato, stěžovatelům nic nebrání zopakovat žalobní argumentaci v případech, kdy ji krajský soud dostatečně nevypořádal, směřuje-li taková argumentace k existenci kasačního důvodu ve smyslu ustanovení (tedy nepřezkoumatelnosti soudního rozhodnutí či jiné vadě řízení před krajským soudem – v tomto případě nevyčerpání žalobou vymezeného předmětu řízení). Tímto směrem nicméně kasační stížnost vedena není a Nejvyšší správní soud shledává vypořádání identických žalobních námitek za přezkoumatelné (případnou nepřezkoumatelnost soudního rozhodnutí by kasační soud musel zohlednit ex officio – viz ustanovení věta za středníkem ). Nejsou-li ale stěžovatelé spokojeni se skutkovým či právním posouzením věci, musí být z obsahu kasační stížnosti zřejmé, které závěry krajského soudu pokládají za nedostatečné, respektive nesprávné, a z jakého důvodu. Neobsahuje-li kasační stížnost takovou argumentaci (což je i případ stěžovatele), je nutno na ni nahlížet jako na nepřípustnou, neboť se míjí s kasačními důvody uvedenými v (viz ).

[8] Jakkoli tedy stěžovatel v kasační stížnosti srozumitelně formuloval důvody, pro které navrhuje napadený rozsudek krajského soudu zrušit, pro posouzení věci je rozhodující, že nijak nepolemizuje s důvody, na nichž stojí napadené rozhodnutí krajského soudu. Za této situace Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než kasační stížnost v souladu s , ve spojení s , za použití , odmítnout bez věcného projednání pro její nepřípustnost.

[9] O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu , ve spojení s , a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[10] Podle in fine , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Nejvyšší správní soud proto vrátil žalobci zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. září 2023

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu