Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 A 41/2023 - 46

3

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Martiny Kűchlerové, Ph.D., ve věci

žalobkyně: B. O.

zastoupena JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou

se sídlem AK Karlovo náměstí 287/18, 120 00 Praha 2

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky

odbor azylové a migrační politiky

se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. února 2023, čj. OAM-2570-6/ZR-2023,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto usnesení žalovaný odňal žalobkyni oprávnění k pobytu na území České republiky za účelem dočasné ochrany, a to dle , o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále jen „ “), s odkazem na a ve spojení s , o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Žalobkyně se žalobou ze dne 31. 3. 2023 domáhala přezkoumání uvedeného rozhodnutí žalovaného podle části třetí hlavy druhé dílu prvního , (dále jen „ “). Žaloba však nemohla být projednána a musela být jako podaná opožděně odmítnuta, a to z následujících důvodů.

Z listin založených v předloženém správním spise vyplývá, že žalovaný vyzval žalobkyni výzvou ze dne 13. 2. 2023 k převzetí předmětného rozhodnutí o odnětí dočasné ochrany na den 15. 3. 2023. Předvolání žalobkyně převzala osobně dne 16. 2. 2023. Ve výzvě byla současně poučena o tom, že pokud se nedostaví k převzetí rozhodnutí, je den k převzetí stanovený ve výzvě považován za den doručení. Ačkoli ve správním spise není založen doklad o převzetí předmětného rozhodnutí žalobkyní, je den 15. 3. 2023 (nejpozději) dnem, který je ve smyslu ustanovení § 15a zákona o dočasné ochraně cizinců dnem doručení rozhodnutí, neboť dle zmíněného ustanovení platí, že nedostaví-li se účastník řízení k převzetí rozhodnutí v místě a čase stanoveném ve výzvě, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí stanovený ve výzvě považován za den, kdy je rozhodnutí doručeno.

Dle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), lze žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podat do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Tímto zvláštním zákonem je v tomto případě , konkrétně jeho ustanovení , dle něhož lze žalobu proti rozhodnutí ministerstva podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. O tom žalobkyně také byla v napadeném rozhodnutí poučena. Zmeškání lhůty přitom nelze prominout. Lze podotknout, že ve svém ustanovení stanoví výslovně, že ve věci odnětí dočasné ochrany se použije . Tento zákon je přitom lex specialis k „obecnému“ zákonu o dočasné ochraně cizinců, jehož předmětem je dočasná ochrana cizinců se zřetelem k ozbrojenému konfliktu vyvolanému invazí vojsk Ruské federace na území Ukrajiny dne 24. 2. 2022, a který stanoví podmínky udělování dočasné ochrany cizinců specifikovaných v tohoto zákona.

Dle ustanovení a 3 lhůta stanovená tímto zákonem počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení soud žalobu odmítne, byla-li podána předčasně nebo opožděně.

V projednávané věci byla žaloba ze dne 31. 3. 2023 doručena Krajskému soudu v Ústí nad Labem do datové schránky téhož dne, tj. 31. 3. 2023, a následně postoupena zdejšímu krajskému soudu jako soudu místně příslušnému. Konec 15denní lhůty pro podání žaloby ve smyslu shora uvedeného ustanovení připadl na den 30. 3. 2023 (čtvrtek), když dnem určujícím počátek běhu lhůty byl den doručení rozhodnutí žalobkyni, tedy den 15. 3. 2023. Žalobkyně však podala prostřednictvím své zástupkyně žalobu až dne 31. 3. 2023, tedy opožděně.

Krajský soud uzavírá, že ze shora uvedeného je zřejmé, že žaloba byla podána po zákonem stanovené lhůtě, a protože zmeškání lhůty nelze prominout, krajský soud musel žalobu dle ustanovení jako opožděnou odmítnout.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům ( ).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 14. srpna 2023

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. S.