Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 119/2023 - 21

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Davida Hipšra a Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: Z. K., zastoupen Mgr. Viktorem Klímou, advokátem se sídlem Melantrichova 477/20, Praha proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová nejsou vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] U Nejvyššího správního soudu je pod sp. zn. vedeno řízení o kasační stížnosti, kterou se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2023, č. j. . Věc byla přidělena k vyřízení 4. senátu Nejvyššího správního soudu ve složení JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová. Stěžovatel namítl podjatost označených soudců, a to z toho důvodu, že v minulosti rozhodovali věc sp. zn. . Podle stěžovatele rozsudek vydaný v uvedené věci (rozsudek ze dne 30. 3. 2023, č. j. ) zasahuje do jeho práv, resp. trpí vadnou nepřezkoumatelnosti.

[2] K námitce podjatosti se vyjádřili shodně označení soudci 4. senátu zdejšího soudu tak, že nemají žádný vztah k projednávané věci, jakož ani k účastníkům řízení a jejich zástupcům. Nejsou si vědomi ani žádných okolností, které by zpochybňovaly jejich nestrannost.

[3] Nejvyšší správní soud neshledal námitku podjatosti důvodnou.

[4] Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též „“) platí, že, soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[5] Z dikce tedy vyplývá, že důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci ve věcech správního soudnictví může být jednak skutečnost, že se podílel na jejím rozhodování již v předchozím správním či soudním řízení, a jednak takový vnitřní vztah soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu poskytuje důvod k pochybnostem o jeho nepodjatosti (viz věta první a druhá ). Podle výslovného znění zákona přitom důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech [ poslední věta ].

[6] V dané věci však stěžovatel spatřuje podjatost soudců 4. senátu právě v okolnostech, které nemohou vést k vyloučení soudce pro podjatost. Stěžovatel totiž námitku podjatosti dovozuje z jejich dřívějšího rozhodování v jiné věci (sp. zn. ). Jak již však bylo výše uvedeno, podle výslovné dikce zákona důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. in fine ). To akcentuje i konstantní judikatura Nejvyššího správního soudu. V rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost a účastníkův nesouhlas s dřívějšími rozhodnutími je při hodnocení otázek podjatosti bezvýznamný (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2019, č. j. Nao 166/201928, ze dne 19. 11. 2019, č. j. Nao 206/201956, ze dne 28. 11. 2019, č. j. Nao 201/201939, ze dne 30. 1. 2020, č. j. , ze dne 21. 5. 2020, č. j. Nao 54/202053). Např. v usnesení ze dne 19. 11. 2019, č. j. Nao 206/201956, Nejvyšší správní soud uvedl, že: „Postup soudce v řízení o projednávané věci a rozhodování v jiných, souvisejících či nesouvisejících, věcech proto nemůže vést k jeho vyloučení […] Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost. […] Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze, ale k tomu slouží opravné prostředky, jsouli přípustné, nikoliv námitka podjatosti.“

[7] Z uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud nemohl shledat námitku podjatosti důvodnou. Rozhodl proto, že soudci JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. srpna 2023

Tomáš Foltas

předseda senátu