Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 151/2023 - 49

Neočekávaný konec výrazu

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera a soudců Tomáše Kocourka a Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: D. J., zastoupené obecným zmocněncem JUDr. P. J., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 25, Praha 5, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci, pod sp. zn. ,

takto:

Soudkyně Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci, JUDr. Martina Radkova není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, pod sp. zn. .

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobkyně podala u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci, žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 6. 2023, kterým žalovaná změnila rozhodnutí správního orgánu prvního stupně tak, že žádost o obnovu řízení se zamítá.

[2] Po doručení informace o přidělení věci do soudního oddělení 72 Ad, jehož specializovaným samosoudcem je JUDr. Martina Radkova, vznesla žalobkyně vůči této soudkyni námitku podjatosti, kterou odůvodnila tak, že tato soudkyně rozhodovala v předchozím soudním řízení sp. zn. , v němž rozhodla rozsudkem ze dne 23. 2. 2023 č. j. -85.

[3] JUDr. Martina Radkova se k uvedené námitce vyjádřila tak, že se necítí podjatá, k účastnici a jejímu zástupci nemá žádný vztah a zná je pouze ze služebního styku. Nejsou jí známy okolnosti, které by ji z projednávaní a rozhodnutí ve věci vylučovaly, ani důvod, pro který by bylo možné pochybovat o její nepodjatosti.

II. Právní posouzení Nejvyššího správního soudu

[4] Nejvyšší správní soud shledal, že námitka podjatosti není důvodná.

[5] Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z , (dále jen „“), podle kterého jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“

[6] Dle žalobkyně je důvodem podjatosti skutečnost, že JUDr. Radkova rozhodovala v předchozím soudním řízení.

[7] Již ze samotného znění ovšem plyne, že způsob rozhodování soudce v jiných věcech není důvodem pro jeho vyloučení pro podjatost. Soudce je povinen každou věc posuzovat individuálně. Pravidlo, že soudce je vyloučen, projednával-li věc v předchozím soudním řízení, se týká instančního přezkumu. Není možné, aby například v řízení o kasační stížnosti rozhodoval tentýž soudce, který vydal rozsudek kasační stížností napadený. Takto je konstantně vykládán i judikaturou Nejvyššího správního soudu. Například z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. NSS, plyne: „Podíl soudce na rozhodování v „předchozím soudním řízení“ ve smyslu , který zakládá důvod pro jeho vyloučení, se týká rozhodování soudce ve stejné věci u soudu nižšího stupně; „předchozím soudním řízením“ tak není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala týchž účastníků.“ (obdobně srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2008, č. j. -53).

[8] Námitka žalobkyně tedy neobsahuje žádné skutečnosti, které by bylo možno podřadit pod důvody podjatosti ve smyslu , a ani ze soudního spisu včetně vyjádření soudkyně neplyne nic, co by mohlo založit pochybnost o její nepodjatosti.

[9] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že vznesenou námitku podjatosti neshledal důvodnou.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 30. srpna 2023

JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.

předseda senátu