Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 122/2023 - 18

- 19

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Davida Hipšra a Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: J. D., zastoupen Mgr. Ondřejem Keharem, advokátem se sídlem č. p. 109, Železná, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 5. 2023, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupce žalobce Mgr. Ondřeje Kehara, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

I.

[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 20. 4. 2022, č. j. JMK 58878/2022, sp. zn. SJMK 90449/2021/OD/Bo, zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 4. 5. 2021, č. j. ODSČ45817/2043, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků podle a , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „ “). Správní orgány žalobci kladly za vinu, že způsobil dopravní nehodu, při níž došlo k ublížení na zdraví a vzniku hmotné škody. Za uvedené protiprávní jednání byla žalobci uložena pokuta ve výši 25 000 Kč, zákaz činnosti řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

II.

[2] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Brně (dále též „krajský soud“), který žalobu shora označeným rozsudkem zamítl. Plné znění rozsudku krajského soudu je přístupné na www.nssoud.cz a soud na něj pro stručnost odkazuje.

III.

[3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodů podřaditelných pod , , ve znění pozdějších předpisů (dále též „ “). Stěžovatel v souhrnu namítá nesprávné zjištění skutkového stavu správními orgány. Podle jeho názoru nebylo postaveno na jisto, že zavinil předmětnou nehodu. Podle stěžovatele měl krajský soud rozhodnutí správních orgánů zrušit a nikoliv žalobu zamítnout. Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

IV.

[4] Ve vyjádření ke kasační stížnosti žalovaný setrval na svých předchozích závěrech a odkázal na odůvodnění správních rozhodnutí. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

V.

[5] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ).

[6] Nejvyšší správní soud předně zkoumal podmínky přijatelnosti kasační stížnosti. Podle , s účinností od 1. 4. 2021, platí, že za podmínky, kdy před krajským soudem rozhodoval o věci specializovaný samosoudce, a tato kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud jako nepřijatelnou (změna na základě novely ). Z důvodové zprávy k této novele je zřejmé, že jejím účelem je urychlení soudního přezkumu rozhodnutí a dalších aktů správních orgánů, a to ve fázi před Nejvyšším správním soudem. Věcné přezkoumání pravomocného rozhodnutí krajského soudu Nejvyšším správním soudem má probíhat pouze v případech, kdy je to důležité nejen pro samu posuzovanou věc, ale i pro plnění základní role Nejvyššího správního soudu jako vrcholného soudního orgánu ve věcech správního soudnictví, kterou je sjednocování judikatury správních soudů.

[7] Nejvyšší správní soud shledal, že se uvedená právní úprava na nyní projednávanou věc užije; krajský soud rozhodl po nabytí účinnosti uvedené novely (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. , ze dne 5. 8. 2021, č. j. , ze dne 14. 7. 2021, č. j. , ze dne 15. 7. 2021, č. j. , ze dne 27. 8. 2021, č. j. , ze dne 24. 9. 2021, č. j. ). Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že v dané věci rozhodoval samosoudce ( ).

[8] Návazně se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Podstatný přesah zájmů stěžovatele Nejvyšší správní soud vymezil již v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. , č. 933/2006 Sb. NSS. Ačkoli se v tomto usnesení vyjádřil ve vztahu k předcházející právní úpravě nepřijatelnosti, která pamatovala pouze na posuzování ve vztahu k mezinárodní ochraně, závěry plynoucí z této judikatury jsou přiměřeně uplatnitelné také v nyní projednávané věci (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 6. 2021, č. j. , ze dne 16. 6. 2021, č. j. , ze dne 15. 7. 2021, č. j. , ze dne 23. 7. 2021, č. j. , ze dne 13. 8. 2021, č. j. , ze dne 27. 8. 2021, č. j. , ze dne 1. 9. 2021, č. j. , ze dne 24. 9. 2021, č. j. , ze dne 7. 10. 2021, č. j. , ze dne 9. 12. 2021, č. j. atp.). Z uvedené judikatury vyplývá, že o přijatelnou kasační stížnost se může jednat v následujících případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec nebo plně v judikatuře Nejvyššího správního soudu řešeny; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou v judikatuře řešeny rozdílně; (3) bude třeba učinit judikaturní odklon; (4) v napadeném rozhodnutí krajského soudu bylo shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele.

[9] V dané věci nevyvstala žádná právní otázka, která by dosud nebyla v judikatuře Nejvyššího správního soudu řešena, popř. byla řešena rozdílně. Rovněž tak Nejvyšší správní soud neshledal důvod, pro který by bylo nutno učinit judikaturní odklon. Krajský soud se nedopustil ani zásadního pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele. Krajský soud posoudil věc v souladu s konstantní judikaturou, od které neshledal Nejvyšší správní soud důvod se odchýlit.

[10] Judikatura Nejvyššího správního soudu se opakovaně zabývala zjišťováním skutkového stavu věci v obdobných věcech (srv. rozsudky ze dne 24. 5. 2006, č. j. , ze dne 22. 7. 2011, č. j. , ze dne 2. 5. 2017, č. j. , ze dne 1. 9. 2021, č. j. , či usnesení rozšířeného senátu ze dne 14. 1. 2014, č. j. , č. 3014/2014 Sb. NSS.). Dle názoru rozšířeného senátu „v řízení o přestupku postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o přestupku.“ Podle názoru kasačního soudu, jak správní orgány, tak i návazně krajský soud respektovaly východiska uvedené judikatury. Obsah spisu poskytuje dostatečné podklady pro závěr, že předmětnou nehodu zavinil stěžovatel. Shromážděné důkazy vytvořily jasnou představu o průběhu celého skutkového děje a bez důvodných pochybností z nich vyplývá přesvědčivý závěr o spáchání přestupku stěžovatelem (srov. i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2012, č. j. , ze dne 14. 7. 2016, č. j. , ze dne 4. 5. 2020, č. j. , ze dne 19. 8. 2011, č. j. ). Správní orgány postupovaly i v dalších ohledech v souladu s právní úpravou (zejména , ) a navazující judikaturou. Správní orgány náležitě vypořádaly i stěžovatelovu argumentaci, přičemž ani v procesu dokazování nedošlo k žádným zásadním vadám (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 2. 2012, č. j. , ze dne 28. 8. 2015, č. j. , ze dne 22. 10. 2015, č. j. , ze dne 11. 12. 2014, č. j. , ze dne 26. 11. 2014, č. j. atp.). Správní orgány vycházely zejména z provedených svědeckých výpovědí a videozáznamu stran průběhu dopravní nehody. Stěžovatel v kasační stížnosti však pouze polemizuje s formálními náležitostmi úředních záznamů. Na nich však nestálo jádro argumentace správních orgánů. Způsob, jakým správní orgány pracovaly s nosnými podklady rozhodnutí přitom rovněž odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího správního soudu (ze dne 31. 10. 2022, č. j. , ze dne 22. 11. 2022, č. j. , ze dne 22. 6. 2016, č. j. , ze dne 29. 5. 2014, č. j. , a ze dne 22. 1. 2009 č. j. , č. 1856/2009 Sb. NSS). Nejvyšší správní soud na podkladě kasační stížnosti neshledal existenci ani žádné jiné právní otázky, která by svým významem přesahovala vlastní zájmy stěžovatele, jakož ani existenci pochybení takové intenzity, která by mohla vést k přijatelnosti kasační stížnosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2021, č. j. ). Nejvyšší správní soud se se závěry obsaženými ve správních rozhodnutích a v rozsudku krajského soudu ztotožnil a v podrobnostech na ně odkazuje.

[11] Z uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, proto ji v souladu s odmítl pro nepřijatelnost.

[12] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s , větou první, ve spojení s (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. , část III. 4.). Stěžovatel v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému pak žádné náklady v řízení o kasační stížnosti nevznikly. Žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[13] Nejvyšší správní soud dodává, že samostatně nerozhodoval o návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, protože o tomto mimořádném opravném prostředku bylo rozhodnuto bez zbytečného prodlení po nezbytném poučení účastníků řízení a dalších procesních úkonech (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2003, č. j. ). S ohledem na povahu dané věci rozhodl zdejší soud ve věci přednostně ( v návaznosti na ). Protože Nejvyšší správní soud nerozhodl o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, rozhodl podle věta prvá , ve znění pozdějších předpisů, o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč stěžovateli, a to k rukám jeho zástupce.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. července 2023

Tomáš Foltas

předseda senátu