Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 253/2023 - 41

-42

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: L. P., zast. JUDr. Miloslavou Coufalovou, advokátkou, se sídlem Neštěmická 779/4, Ústí nad Labem, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 1. 2022, č. j. KUUK/004048/2022/UPS, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 6. 2023, č. j. ,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek vůči rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 1. 2022, č. j. KUUK/004048/2022/UPS, a vůči rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 6. 2023, č. j. .

Odůvodnění:

[1] Krajský soud nadepsaným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno usnesení Městského úřadu Lovosice ze dne 2. 11. 2021, č. j. ODSH38545/2021, jímž rozhodl, že žalobkyně není účastníkem společného územního a stavebního řízení stavby „Zástavby rozvojové plochy č. 4 Jenčice, parcely č. 94/1, 94/2, 93/2, st. 158; SO – Komunikace a zpevněné plochy.“

[2] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) brojí proti rozsudku krajského soudu kasační stížností, spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku podle , (dále jen „“).

[3] Stěžovatelka svůj návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnila tím, že společné povolení bude v nejbližší době pravděpodobně vydáno a nepřiznání odkladného účinku by pro ni znamenalo velkou a nevratnou újmu spočívající v podstatně změně a nevratném zásahu do hodnoty území, a to znehodnocením stávajícího životního prostředí a krajiny, ve které stěžovatelka trvale a již mnoho let bydlí. Z poměrně odlehlého a celkem osamoceného sídla stěžovatelky se stane součást příměstského satelitu, který bydlení stěžovatelky ovlivní imisemi. Odklad developerského projektu není v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem.

[4] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že podmínky pro přiznání odkladného účinku nejsou naplněny, jelikož žalobkyně neprokázala ani netvrdila, že by jí výkonem žalobou napadeného rozhodnutí o účastenství hrozila závažná újma. Žalobkyně spojuje jí tvrzenou újmu s budoucí realizací širšího developerského projektu, jíž předchází projednávaná žádost o společné povolení komunikace a zpevněných ploch. Žalobou napadené rozhodnutí o účastenství žalobkyně však svými účinky ještě nevede k povolení realizace předmětné komunikace a už vůbec ne k povolení dalších částí zástavby dotčené rozvoje plochy. Návrh na přiznání odkladného účinku by tak měl být zamítnut.

[5] Podle kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije až 5

[6] Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů ( ), tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje, a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.

[7] Nejvyšší správní soud se v prvé řadě zabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vůbec mohlo naplnit jeho smysl, který spočívá v oddálení nepříznivých důsledků napadeného správního rozhodnutí ve vztahu ke stěžovatelce. Při posuzování této otázky vyšel soud z usnesení NSS ze dne 2. 4. 2014, č. j. -36, které se zabývalo obdobnou situací a soud nevidí důvod, proč by se od jeho závěrů měl odchýlit. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti v posuzované věci uvede Nejvyšší správní soud stěžovatelku do situace, kdy o její žádosti o přiznání postavení účastníka společného územního a stavebního řízení nebylo dosud pravomocně rozhodnuto a správní orgány tak budou mít povinnost s ní nadále jako s účastníkem tohoto řízení jednat ve smyslu věta první , .

[8] Po zvážení těchto předpokladů Nejvyšší správní soud následně poměřoval újmu, hrozící stěžovatelce v souvislosti s nemožností účastnit se společného územního a stavebního řízení, s újmou, která přiznáním odkladného účinku může hrozit žadateli o společné povolení. Újmu stěžovatelky Nejvyšší správní soud vyhodnotil jako potenciálně závažnou, neboť výsledek společného územního a stavebního řízení se může podle jejího tvrzení velmi negativně projevit při užívání jejích pozemků. Žadateli o společné povolení naproti tomu výrazná újma nehrozí, neboť vydání společného povolení není závislé na souhlasu stěžovatelky. Jestliže tedy stavební úřad vyhodnotí výhrady stěžovatelky k záměru stavby jako nepodstatné a nedůvodné, může o společném povolení stavby rozhodnout kladně bez ohledu na názor stěžovatelky. Újma tak žadateli o společné povolení může hrozit jedině v důsledku prodloužení řízení, neboť stěžovatelka má právo se odvolat. Při dodržení zákonných lhůt (srov. a ) by však toto zdržení nemělo přesáhnout 60 dnů, což Nejvyšší správní soud hodnotí s přihlédnutím k časové náročnosti přípravy a realizace stavby jako málo závažnou újmu.

[9] Nejvyšší správní soud dále neshledal žádné okolnosti, které by s přiznáním odkladného účinku spojovaly rozpor s důležitým veřejným zájmem. V posuzovaném případě byly splněny obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku, a Nejvyšší správní soud proto shledal návrh důvodným.

[10] Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. července 2023

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu