Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 Ad 6/2023 - 42

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci

žalobkyně: X

bytem X

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 3. 2023 č. j. X

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 13. 4. 2023 se žalobkyně domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalované ze dne 1. 3. 2023, kterým bylo rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 16. 9. 2022 změněno tak, že se podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona o důchodovém pojištění, zamítla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu.

2. Žalobkyně si podala žádost o zvýšení invalidního důchodu, přičemž Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 16. 9. 2022 č. j. X zvýšila žalobkyni od 24. 5. 2022 invalidní důchod I. stupně na invalidní důchod II. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl zjištěn její pokles pracovní schopnosti o 50 %. Žalobkyně si podala námitky proti uvedenému rozhodnutí. Rozhodnutím žalované ze dne 1. 3. 2023, kdy byl zjištěn pokles pracovní schopnosti u žalobkyně o 30 %, bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím tak, že byla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu zamítnuta, a proto bylo prvostupňové rozhodnutí změněno. Dle lékaře České správy sociálního zabezpečení se jednalo u žalobkyně o pokles pracovní schopnosti 30 %, a proto byl učiněn jím závěr, že žalobkyně není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Žalovaná tedy zjistila, že žalobkyně není již invalidní, a proto nejsou splněny podmínky pro zvýšení jejího invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. či III. stupně.

3. Žalovaná ponechala rozhodnutí na úvaze soudu s tím, že má být vycházeno z posudku posudkové komise, který byl soudem vyžádán.

4. Žalobkyně v žalobě zejména poukázala na svůj zdravotní stav s tím, že došlo k jeho zhoršení. V důsledku toho pracuje pouze na částečný úvazek. Má za to, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, aniž by bylo přihlédnuto k § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění.

5. Krajský soud v rámci soudního řízení zajistil vypracování posudku prostřednictvím Posudkové komise v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 23. 5. 2023 dospěla k závěru, že se u žalobkyně jedná o amyotrofický syndrom pravé horní končetiny, akroparezu středně těžkého stupně pravé horní končetiny – stav po poranění krční míchy v dětství a o chronický vertebrogenní algický syndrom s lehkou poruchou statiky a dynamiky páteře, o polyneuropatii a hallux valgus, o syndrom neklidných nohou a syndrom karpálního tunelu oboustranně v anamnéze.

6. Posudková komise ministerstva práce a sociálních věcí došla k závěru, že se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinnou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl v době vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ amyotrofický syndrom pravé horní končetiny s akroparezou středně těžkého stupně. Byla schopna práce lehčího charakteru s výše uvedeným omezením. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole VI, položka 8f přílohy k ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 30 – 35 %, komise tento pokles stanoví na 35 %. Posudková komise volí horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži výše uvedeného zdravotního postižení. Nebyl zjištěn důvod pro další využití , v platném znění. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České Budějovice hodnotí na rozdíl od lékaře ČSSZ dle výše uvedené položky, neboť za dominující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pokládá amyotrofický syndrom pravé horní končetiny s akroparezou středně těžkého stupně, kdy byla patrná hypotrofie drobných svalů ruky, opičí konfigurace – drápovitá ruka, oslabení stisku vpravo. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní podle , ve znění Šlo o invaliditu prvního stupně podle , ve znění , nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle nebo c) , ve znění

7. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

8. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v , avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

9. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012 č. j. - 18).

10. Posudek posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a s udávanými zdravotními potížemi.

11. Dle posudkového zhodnocení se u žalobkyně jedná o invaliditu I. stupně, jestliže u ní byl zjištěn pokles pracovní schopnosti 35 %. Soud nemá pochybnost o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, že nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkového závěru. Zdravotní stav žalobkyně byl i řádně posouzen ke dni vydání napadeného rozhodnutí. V posudkovém zhodnocení komise řádně i zdůvodnila proč se neshodla se závěrem lékaře v rámci námitkového řízení, který dospěl k závěru, že u žalobkyně se jedná o pokles pracovní schopnosti 30 %, neboť posudková komise pokládá za dominující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu amyotrofický syndrom PHK s akroparezou středně těžkého stupně. Žalobkyně tedy dle posudku posudkové komise ze dne 23. 5. 2023 splňuje zákonné předpoklady pro přiznání invalidního důchodu I. stupně dle , ovšem nejedná se u žalobkyně o invaliditu druhého nebo třetího stupně dle nebo c) zákona o důchodovém pojištění.

12. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou upraveny v § 38 a následující zákona o důchodovém pojištění. Bylo-li posudkem posudkové komise prokázáno, že u žalobkyně se jedná o invaliditu prvního stupně, jestliže pokles pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí u žalobkyně 35 %, proto byla správně žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu na druhý eventuálně na třetí stupeň zamítnuta. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s , 2 zákona o důchodovém pojištění, a proto byla žaloba jako nedůvodná podle žalobu zamítnuta.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení a 2 , podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. Žalobkyně ve věci úspěch neměla a úspěšné žalované soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila, ostatně ani ustanovení takové náklady přiznat neumožňuje.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

České Budějovice 21.června 2023

Mgr. Helena Nutilová v. r.

samosoudkyně

Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.