Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 Ad 3/2021 - 46

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci

žalobce: PS PLASTY CZ s.r.o.

sídlem Háj 396, Kralice na Hané

zastoupen Mgr. Ing. Martinem Kalabisem, advokátem

sídlem Martinákova 2900/7, Prostějov

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15.12.2020, č.j. 48000/019304/20/020/MA, sp. zn. 271/2020,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladu řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 15.12.2020, č.j. 48000/019304/20/020/MA, sp. zn. 271/2020, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Prostějov ze dne 15.10.2020, č.j. 48009/082530/20/220/Kos, sp. zn. VP/NVN/2/20, jímž bylo rozhodnuto o tom, že výkaz nedoplatků Okresní správy sociálního zabezpečení Prostějov (dále jen „okresní správa“) ze dne 13.10.2020, č.j. 48009/210-8013-13.10.2020-408/779, se potvrzuje a námitky se zamítají.

I. Shrnutí žalobní argumentace

2. Žalobce namítá, že splnil podmínky pro to, aby mu bylo prominuto pojistné ve smyslu , o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně , o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), včetně podmínky stanovené v tohoto zákona.

3. Žalobce argumentuje tak, že pojistné za měsíc červenec 2020 odvedl řádně a včas. Platba z jeho strany byla provedena dne 20.8.2020 v 14:41:30, aby byla připsána ještě tentýž den. Podle žalobce došlo k porušení pravidel autorizace, zúčtování a připsání na účet příjemce. Ve své argumentaci odkazuje na , o České národní bance, dále na , o platebním styku, a na pravidla mezibankovního platebního styku České národní banky CERTIS (dále jen „ “), podle nichž začíná provoz účetního dne cca v 17:00 hod předchozího pracovního dne a končí v 16:00 hod následujícího pracovního dne (zúčtování položek v systému CERTIS probíhá od 0:00 hod. do 16:00 hod).

4. Podle žalobce správní orgány nedostatečně zjistily skutkový stav věci a nesdělily žalobci bližší informace o průběhu zúčtování platby pojistného. Žalobce zásadně odmítá závěr, že není povinností správních orgánů zkoumat příčinu pozdního připsání platby na účet. Pokud správní orgány nebyly schopny zdůvodnit a zjistit, proč byla platba připsána na účet okresní správy opožděně, pak toto pochybení jde k jejich tíži. Jejich výklad , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „ “), je podle žalobce formalistický a odporuje smyslu , kterým je snaha o zachování pracovních míst v kontextu epidemie, omezení podnikatelů a propadu ekonomiky.

5. Správní orgány tak postupovaly v rozporu se zásadou legality upravenou v § 2 odst. 1 zákona

č. , (dále jen „ “), a legitimního očekávání upravenou v a také v rozporu s článkem 2 odst. 2 a článkem 4 d. Žalobce navrhl jako důkaz popis systému CERTIS a Pravidla systému CERTIS, včetně jejich přílohy č. 3.

6. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.

II. Shrnutí procesního stanoviska žalované

7. Žalovaná nesouhlasí se žalobou a uvádí, že totožnou argumentaci žalobce předestřel již v podaném odvolání, žalovaná proto odkázala na obsah napadeného rozhodnutí.

8. Taktéž žalovaná setrvala na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem a navrhla, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

III. Posouzení věci

9. Žaloba byla podána včas ( , , dále jen „ “), osobou k tomu oprávněnou ( ), žaloba je přípustná ( , a ).

10. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů ( ) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalované ( ) a bez jednání za splnění podmínek dle dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.

11. Sporu v nyní posuzované věci je, zda žalobci vznikl nárok na prominutí pojistného (za měsíc červenec 2020) ve smyslu v souvislosti s platbou pojistného za měsíc červenec 2020.

12. Podle tento zákon upravuje jako kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen " "), které jsou podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti povinni platit zaměstnavatelé jako poplatníci pojistného za červen, červenec a srpen 2020. Prominutím pojistného se rozumí snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele podle tohoto zákona.

13. Podle se podmínky prominutí pojistného posuzují samostatně za každý kalendářní měsíc uvedený v odstavci 1 větě první.

14. Podle má nárok na prominutí pojistného za kalendářní měsíc zaměstnavatel, jestliže odvedl , které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle zákona o pojistném.

15. Podle zaměstnavatel odvádí za jednotlivé kalendářní měsíce. za kalendářní měsíc je splatné od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce. se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

16. Z důvodové zprávy k plyne, že tento zákon byl přijat v reakci na nepříznivé ekonomické následky pandemie onemocnění koronaviru; jeho účelem bylo podpořit udržení zaměstnanců a omezit jejich propouštění. K naplnění tohoto cíle zákonodárce přiznal zaměstnavatelům za splnění podmínek stanovených tímto zákonem nárok na prominutí pojistného na sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Nejedná se však o podporu neomezenou či nepodmíněnou. Účelem přijetí bylo kromě prominutí pojistného, také jasně definovat podmínky pro jeho prominutí (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21.12.2022, č.j. -37, nebo rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18.5.2022, č.j. -29).

17. Zákonodárce v zahrnul do okruhu osob pro prominutí pojistného zaměstnavatele, kteří odvedli řádně a ve lhůtě stanovené v ; bylo možno prominout pouze těm, kteří je do 20. dne následujícího kalendářního měsíce na účet příslušné okresní správy skutečně odvedli.

18. Namítá-li žalobce, že platbu pojistného za měsíc červenec 2020 uskutečnil již dne 20.8.2020 ve 14:41:31 hod a platba tak měla být připsána na účet okresní správy ještě téhož dne (nikoliv až den následující, tj. 21.8.2020), tak tato argumentace nemůže mít na správnost závěrů správních orgánů vliv.

19. Podle se platí v české měně na příslušný účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb.

20. Podle se za den platby pojistného považuje v případě placení na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

21. Podle je poskytovatel platebních služeb, u kterého je veden účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, povinen poskytnout okresní správě sociálního zabezpečení informaci o dni, kdy došlo k připsání částky na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, a o čísle účtu plátce nebo jeho jiném jedinečném identifikátoru.

22. Relevantním okamžikem, z něhož lze dovodit den platby pojistného, je tedy připsání pojistného za konkrétní měsíc na účet u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení; s okamžikem odeslání platby pojistného z bankovního účtu zaměstnavatele žádný následek nespojuje a žalobce se jej dovolává marně.

23. Argumentuje-li žalobce zákony regulující poskytování bankovních (platebních) služeb, případně pravidly systému CERTIS, pak se zdejší soud ztotožňuje se správními orgány v tom, že důvody, proč byla příslušná částka připsána na účet okresní správy až dne následujícího poté, co žalobce tuto platbu přes svou banku provedl (tj. dne 21.8.2020), jsou z hlediska splnění zákonem stanovených podmínek pro prominutí pojistného bez významu.

24. Zdejší soud zdůrazňuje, že zaměstnavatel nese odpovědnost za to, že za zaměstnance bude odvedeno řádně a včas. Zaměstnavatel odpovídá nejenom za správnou výši odvedeného pojistného za své zaměstnance, ale také za jeho včasné odvedení ( a ), k čemuž u žalobce nedošlo.

25. Rozporuje-li žalobce okamžik připsání částky, pak zdejší soud ověřil, že platba byla připsána na účet okresní správy skutečně až dne 21.8.2020 (č.j. VP/NVN/2/20/7), tedy po splatnosti pojistného. Správní orgány tedy postupovaly v souladu se zákonem, pokud žalobci neprominuly podle Zároveň zdejší soud nemůže dát žalobci za pravdu ani v tom, že správní orgány dostatečně nezjistily skutkový stav věci, když pominuly konkrétní důvody opoždění platby pojistného za měsíc červenec 2020; bylo nadbytečné tyto důvody zjišťovat, neboť jsou věcí vztahu žalobce a poskytovatele bankovních služeb. jednoznačně definuje okamžik, kdy je zaplaceno; eventuální výsledky šetření, proč byla platba připsána 21.8.2020, nemohou zvrátit fakt, že se jednalo o opožděnou platbu pojistného ve smyslu (byť o jeden den). Za tohoto stavu zdejší soud nepovažuje za potřebné zabývat se blíže popisem systému CERTIS a pravidly tohoto systému. I kdyby bylo zjištěno, že tato pravidla nebyla dodržena, nic to nemění na tom, že klade odpovědnost za včasnou platbu na zaměstnavatele; to však nebrání tomu, aby žalobce případnou vadu v poskytnutí služby platebního styku uplatnil u příslušné banky.

26. Odkazuje-li žalobce na smysl a cíl , a dovozuje-li v jeho případě formalistický přístup při aplikaci , pak ani tu mu zdejší soud za pravdu nedává. Jak bylo uvedeno výše, vymezuje jednoznačné podmínky pro prominutí pojistného, které nelze extenzivně rozšiřovat. Jednou z nich ve smyslu tohoto zákona je, že toto prominutí může být uděleno pouze těm zaměstnavatelům, kteří řádně a včas platí své ve smyslu Ustanovení odkazuje na subsidiární použití , včetně určující rozhodný okamžik, kdy je zaplaceno; výklad provedený správními orgány je v souladu se zásadou legality. Namítá-li tedy žalobce porušení zásady legality ( a a d) a zásadu legitimního očekávání ( ), pak správní orgány požadavkům na postup v souladu se zákonem a legitimním očekáváním jednoznačně dostály. Naopak byl to právě žalobce, který platbu pojistného za své zaměstnance za červenec 2020 neodvedl včas.

27. Na základě shora uvedeného zdejší soud neshledává ani nic formalistického v postupu správních orgánů; správní orgány postupovaly v souladu se zákonem č. za subsidiární aplikace Zdejší soud dodává, že žalobce mohl ve smyslu platbu pojistného za měsíc červenec 2020 uskutečnit již od 1. srpna 2020. Namísto toho žalobce tuto platbu provedl poslední den zákonné lhůty, nadto odpoledne, a to za situace, kdy váže zaplacení pojistného k okamžiku jeho připsání na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (nikoliv k odeslání platby). Jednalo se tedy ze strany žalobce o poněkud liknavý a riskantní postup, který může jít pouze k jeho k tíži (obdobně viz rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22.10.2021, č.j. -31). Podpůrně lze také odkázat na nález Ústavního soudu ze dne 30.3.2021, sp. zn. , týkající se včasného zaplacení soudního poplatku, podle něhož: „Každý poplatník nese vlastní odpovědnost za to, že se se soudní poplatek dostane do dispozice soudu řádně a včas, bez ohledu na to, jaký způsob k jeho úhradě zvolí.“

28. Ke stejnému závěru dospěl zdejší soud i ve svém rozsudku ze dne 21.12.2022, č.j. -37: „Žalobkyni muselo být předem známo, že prominutí pojistného je vázáno na splnění zákonem stanovených podmínek. Pokud se jí splnění těchto podmínek zajistit nepodařilo, nemohla oprávněně očekávat, že její žádosti o prominutí pojistného bude vyhověno, a to ani v případě, že daný stav nevznikl jejím zaviněním, ale v důsledku obtížné hospodářské situace. v zákona nedává správním orgánům žádnou možnost správního uvážení při posuzování naplnění podmínky řádnosti a včasnosti úhrady pojistného. Danou podmínku tak je nutno vykládat v souladu s jejím jazykovým zněním, jak správně učinily správní orgány.“

29. Zdejší soud tak uzavírá, že nebyla-li splněna podmínka řádného a včasného odvodu pojistného, nebylo možné zaměstnavateli ve smyslu prominout.

30. Zdejší soud tedy neshledal žalobu důvodnou a nad rámec uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by atakovala zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti, a proto žalobu podle zamítl.

IV. Náklady řízení

31. O nákladech řízení zdejší soud rozhodl podle Žalobce nebyl ve věci úspěšný,

a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení; to by náleželo procesně úspěšnému účastníkovi, kterým byla žalovaná. Zdejší soud však nezjistil, že by žalované vznikly náklady nad rámec její běžné úřední činnosti, proto rozhodl, že se jí náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 22. června 2023

Petr Šebek v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L.