Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Azs 151/2023 - 27

Neočekávaný konec výrazu

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: T. B. H. N., zastoupená advokátkou JUDr. Irenou Slavíkovou, Wenzigova 1871/5, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 3. 2023, čj. OAM852/ZAZA11D022022, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2023, čj. , o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Žalovaný shledal žádost žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany nepřípustnou podle , o azylu, neboť státem příslušným k posouzení podané žádosti byla podle Dublinského nařízení Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států

Francouzská republika. Žalovaný proto řízení o žádosti v souladu s § 25 písm. i) zákona o azylu zastavil. Žalobkyně se proti rozhodnutí žalovaného neúspěšně bránila žalobou u městského soudu.

[2] Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti zamítavému rozsudku městského soudu kasační stížnost, se kterou spojila návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Ve stručném návrhu uvedla, že by v případě nepřiznání odkladného účinku musela opustit území ČR, kde má zajištěno bydlení, sociální zázemí i možnost studia.

[3] Podle žalovaného neexistují žádné skutečnosti, které by v této věci svědčily pro přiznání odkladného účinku.

[4] Podle kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje současné splnění zákonných předpokladů ( ), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5] NSS dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci nejsou splněny zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[6] Skutečnost, že stěžovatelka bude muset opustit území ČR, sama o sobě nezakládá důvod k přiznání odkladného účinku (usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, čj. , č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 58). Stěžovatelka sice v návrhu uvedla, že by jí nepřiznáním odkladného účinku vznikla újma, neboť má v ČR zajištěné bydlení, má zde díky matce sociální zázemí i možnost studia. Tato svá tvrzení ale nijak blíže nerozvedla ani je ničím nepodložila. Navrhovatel odkladného účinku přitom má povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy, která mu bude způsobena v případě nepřiznání odkladného účinku (usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. ). Tvrzená újma současně musí být dostatečně konkretizována a musí být zřejmé, že je natolik významná, že opravňuje k tomu, aby v jeho konkrétním případě nebylo pravidlo, že kasační stížnost odkladný účinek nemá, výjimečně uplatněno (usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, čj. , č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 25). Popsané požadavky stěžovatelka nesplnila. Její obecná tvrzení nemohou založit důvodnost návrhu na přiznání odkladného účinku.

[7] NSS pouze pro úplnost dodává, že ze stejných důvodů nepřiznal odkladný účinek ani kasační stížnosti podané stěžovatelčinou matkou, která je ve shodné situaci jako stěžovatelka a která ve svém návrhu uvedla v podstatě shodné důvody (viz usnesení ze dne 22. 6. 2023, čj. ).

[8] S ohledem na shora uvedené okolnosti dospěl NSS k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku podle ve spojení s nejsou splněny. Tímto usnesením soud nepředjímá, jak rozhodne ve věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. června 2023

Ondřej Mrákota

předseda senátu