Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Azs 137/2023 - 35

- 36

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Zdeňka Kühna a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobkyně: N. T. H, zastoupené advokátem Mgr. Ondřejem Fialou, Václavské náměstí 66, Praha, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí ze dne 8. 2. 2023, čj. CPR26276/ČJ2023930310V249, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2023, čj. , o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyni byla dne 8. 4. 2022 uložena povinnost opustit území členských států EU (poté, co nesplnila povinnost vycestovat do 22. 7. 2021, která jí plynula z výjezdního příkazu). Žalobkyně měla území EU opustit do 11. 5. 2022, to ovšem neudělala. Dne 13. 7. 2022 se dostavila se svým zástupcem na pracoviště cizinecké policie; tehdy policie zjistila, že žalobkyně není oprávněna pobývat v ČR, a zahájila řízení ve věci správního vyhoštění [ , o pobytu cizinců na území ČR]. Rozhodnutím ze dne 9. 12. 2022 bylo žalobkyni uloženo správní vyhoštění se zákazem vstupu na území EU po dobu dvou let a byla jí stanovena doba k vycestování v délce 40 dnů. Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí odvolala, žalovaná ovšem rozhodnutí v podstatě potvrdila (jen poupravila výrok). Proti rozhodnutí žalované se žalobkyně bránila u městského soudu, ten však její žalobu zamítl.

[2] Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost a současně požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tuto svou žádost odůvodnila tvrzením, že na území ČR pobývá již delší dobu (od r. 2008), má zde mnoho společenských a kulturních vazeb, a nadto působí jako zprostředkovatelka české kultury pro zdejší čínskou komunitu. Odložit její vyhoštění je nutné i kvůli vlastnímu kasačnímu řízení. Žalobkyně se nedopustila závažnějšího protiprávního jednání, jen v důsledku zastavení řízení o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu pozbyla možnost legálně setrvat v ČR. Odložení účinků napadeného rozhodnutí tak není v rozporu s veřejným zájmem.

[3] Žalovaná s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Stěžovatelka se opakovaně snaží prodloužit svůj pobyt v ČR prostřednictvím správních a soudních řízení, přitom svůj pobyt nemůže zlegalizovat jinak než podáním žádosti o vízum či jiné pobytové oprávnění na ambasádě ČR v zahraničí. Stěžovatelce by žádné pobytové oprávnění nevzniklo, i kdyby bylo správní vyhoštění zrušeno: i tehdy by musela požádat o pobytové oprávnění mimo území ČR.

[4] Podle nemá kasační stížnost odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady ( ), tj.

- zda stěžovateli hrozí – pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně

- zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5] Odkladný účinek má mimořádnou povahu. Jde o výjimku ze zákonného pravidla a k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí. NSS nepřiznává odkladný účinek automaticky ani ve věcech správního vyhoštění cizinců (usnesení ze dne 5. 10. 2017, čj. , k němuž se přihlásil i rozšířený senát ve svém usnesení ze dne 16. 6. 2020, čj. , č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 58). Procesní práva cizince, který je zastoupen advokátem, lze pak v soudních řízeních naplnit i bez osobní přítomnosti cizince v ČR (usnesení ze dne 31. 10. 2019, čj. ).

[6] Máli být návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti úspěšný, musí tedy stěžovatel tvrdit a osvědčit reálnou hrozbu intenzivní újmy, kterou by v návaznosti na samotné vycestování utrpěl. Taková újma může mít povahu především zásahu do rodinného života (nutnost dlouhodobého odloučení od blízkých příbuzných, zejména nezletilých dětí) či etablovaného soukromého života (plně integrovaný cizinec žijící legálně na území ČR v řádu desítek let, který již v zemi původu postrádá jakékoliv zázemí) a může spočívat také v zásadních zdravotních nebo výjimečných ekonomických důvodech.

[7] Stěžovatelka ve svém návrhu na přiznání odkladného účinku netvrdila a neprokázala žádné skutečnosti, které by svědčily o mimořádnosti situace a hrozbě vzniku újmy.

[8] Stěžovatelka tvrdí, že má v ČR mnoho vazeb a že napomáhá svým zdejším čínským známým s integrací. Podrobnosti neuvádí. Z vyžádaných spisů (správního a soudního) NSS zjistil, že je stěžovatelka rozvedená, nemá děti, v ČR ani v EU nemá příbuzné, v ČR žije střídavě v bytech svých známých (na žádné adrese není přihlášena), s žádným onemocněním se neléčí. Při tlumočeném výslechu stěžovatelka uvedla, že jí ve vycestování do Vietnamu nic nebrání, má tam tři bratry, byť s nimi ze soukromých důvodů neudržuje kontakt. Za těchto okolností nelze dospět k závěru, že by stěžovatelčino setrvání v ČR bylo s ohledem na její soukromý a rodinný život nezbytné (usnesení NSS ze dne 5. 8. 2021, čj. , bod 8).

[9] Protože nebyl splněn již první zákonný předpoklad, NSS nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím NSS nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. června 2023

Michaela Bejčková

předsedkyně senátu