Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
64 Ad 18/2022 - 29.pdf
PDF · 0 B
No categories available
64 Ad 18/2022 - 29
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou, ve věci
žalobkyně: D. B., narozena dne
bytem
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 11. 2022, č.j. X,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 27. 7. 2022, č.j. X zamítla žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu, a to z důvodu nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť žalobkyně není dle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Český Krumlov (dále jen „OSSZ“) ze dne 18. 7. 2022 invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, když její pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 25 %.
2. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.
II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované
3. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně brojí nyní projednávanou žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 19. 12. 2022.
4. Žalobkyně nesouhlasí s posouzením svého zdravotního stavu posudkovými lékaři a uvádí, že těmto nepřísluší stanovovat diagnózy a nejsou oprávněni nahrazovat odborné nálezy vlastní úvahou. Závěry posudkových lékařů jsou v rozporu s lékařskými zprávami MUDr. P. a MUDr. Z. Zdravotní stav žalobkyně nebyl podrobněji přezkoumán, ačkoli koncem roku 2021 došlo k jeho zhoršení a toto zhoršení dlouhodobě přetrvává. Z uvedených důvodů je požadováno napadené rozhodnutí zrušit.
5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě podrobně shrnula závěry posudkových lékařů a na základě těchto učinila závěr o nedůvodnosti žalobou uplatněných námitek. Jelikož po přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně posudkovými lékaři byl zjištěn pokles pracovní schopnosti žalobkyně pouze o 25 %, nejsou dány podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod. S ohledem na obsah žalobních námitek žalovaná navrhla provést důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR (dále též „Posudková komise“).
III. Podstatný obsah spisu
6. Rozhodnutí žalované ze dne 27. 7. 2022, č.j. X, kterým žalovaná nepřiznala žalobkyni invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona o důchodovém pojištění, vychází z posudku lékaře OSSZ o invaliditě ze dne 18. 7. 2022, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je oboustranná gonarthroza II. stupně, stav po artroskopii levého kolenního kloubu z r. 2019 s nálezem těžké chondropathie, ruptury předního zkříženého vazu. Toto postižení je podřaditelné pod kapitolu XV., oddíl B, položku 10a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 15 %, přičemž posudkový lékař zohlednil další postižení zdravotního stavu žalobkyně (porucha osobnosti ve formě emoční nestability a obezita) dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity a navýšil uvedenou hodnotu o 10 %, celkový pokles pracovní schopnosti žalobkyně tak dle posudkového lékaře činí 25 %.
7. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 26. 10 2022. Posudkový lékař ČSSZ se s výše nastíněnými závěry posudkového lékaře v posudku ze dne 18. 7. 2022 zcela ztotožnil, shodně hodnotil též rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně a její podřazení pod kapitolu XV., oddíl B, položku 10a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a stanovení 15 % poklesu pracovní schopnosti. Též její navýšení o dalších 10 % z důvodu komorbidit a s ohledem na původní profesi žalobkyně bylo posudkovým lékařem ČSSZ shledáno jako validní.
8. Krajský soud si dále vyžádal posudek Posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 14. 3. 2023 jsou založeny na čl. 20 - 25 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobkyně jednání komise dne 14. 3. 2022 zúčastnila a podrobila se vyšetření v oboru interního lékařství (odborná lékařka MUDr. V. V.) a oboru psychiatrie (MUDr. D. D.), jejichž závěr je v posudku popsán. Posudková komise uzavřela, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla v době vydání rozhodnutí žalované omezená hybnost levého kolena středního stupně následkem gonartrózy nasedající na poškození vazivového aparátu levého kolena s následnou artroskopickou revizí v roce 2019. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle Posudkové komise lépe odpovídá postižení uvedenému v kapitole XV., odd. B, pol. 9b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (15 – 30 % pokles pracovní schopnosti). Dle Posudkové komise jde o výstižnější posouzení, jež hodnotí omezení pohybu kolenního kloubu jako následek poškození vnitřního aparátu kolena s následnou artroskopickou revizí a nasedající artrózou. Pokles pracovní schopnosti žalobkyně Posudková komise stanovila v rozsahu 30 % (zvolena byla horní hranice zákonného rozpětí) s tím, že nebyla shledána potřeba dalšího navýšení. Nynější posouzení vychází z bohaté zdravotní dokumentace žalobkyně včetně vyšetření před Posudkovou komisí. Dřívější hodnocení (posudek OSSZ ze dne 8. 12. 2021), jímž byla konstatována invalidita prvního stupně byl Posudkovou komisí shledán jako nadhodnocený.
IV. Průběh jednání před krajským soudem
9. Dne 3. 5. 2023 proběhlo ve věci ústní jednání, v jehož rámci krajský soud provedl dokazování mj. shora popsaným posudkem Posudkové komise ze dne 14. 3. 2023. V rámci tohoto jednání obě strany sporu setrvaly na svých tvrzeních a závěrech uplatněných v žalobě a ve vyjádření k ní. Žalobkyně poukázala na závěry své lékařky, dle které v jejím případě jde o Bechtěrevovu chorobu. Současně pak vyzdvihla odlišnost závěrů nynějších posudkových lékařů od závěru posudkového lékaře ze dne 8. 12. 2021.
V. Právní hodnocení krajského soudu
10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).
11. Žaloba není důvodná.
12. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“
13. Krajský soud v prvé řadě uvádí, že rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, jakož i o změně výše invalidního důchodu, je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek Posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se Posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.
14. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku Posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborných lékařek z oboru interního lékařství a psychiatrie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak ke všem odborným lékařským nálezům, jež jsou součástí spisové dokumentace žalobkyně a které žalobkyně předložila spolu s žalobou. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž byla v době vydání napadeného rozhodnutí omezená hybnost levého kolena středního stupně následkem gonartrózy nasedající na poškození vazivového aparátu levého kolena s následnou artroskopickou revizí v roce 2019. Toto zdravotní postižení Posudková komise, na rozdíl od posudkových lékařů, podřadila kapitole XV., odd. B, pol. 9b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, neboť se jí z hlediska příčiny poškození vnitřního aparátu kolena žalobkyně jevil jako přiléhavější.
15. Pokles pracovní schopnosti žalobkyně Posudková komise stanovila v rozsahu horní hranice zákonného rozmezí - 30 % s tím, že k dalšímu navýšení Posudková komise neshledala důvod. Posouzení dle položky 9c – těžké omezení hybnosti jednoho či více kloubů – nelze dle Posudkové komise zdůvodnit, neboť žalobkyně nesplňuje kritéria těžkého omezení. Porucha osobnosti sama o sobě vede k poklesu pracovní schopnosti pouze o 5 až 10 % (kap. V., pol. 7 vyhlášky o posuzování invalidity). Stejně tak migrenózní bolesti hlavy, obezita a sakroileitida bez zánětlivé aktivity značí pouze minimální funkční postižení nedosahující úrovně invalidity. Posudková komise tak ve vztahu k žalobkyní uváděné Běchtěrevově chorobě zdůraznila, že samotná přítomnost genu HLA B 27 neindikuje Běchtěrevovu chorobu, v případě takové diagnózy musí přistoupit též další příznaky tohoto onemocnění, a to zejména zánětlivé aktivity určitého charakteru či rtg prokazatelné změny na krční, hrudní či bederní páteři, které však v případě žalobkyně objektivně diagnostikovány nejsou. K žalobkyní namítané odlišnosti závěrů posudkového lékaře OSSZ ze dne 8. 12. 2021 Posudková komise konstatovala, že posudek ze dne 8. 12. 2021, jímž byla u žalobkyně konstatována invalidita prvního stupně, byl nadhodnocený, žalobkyně není ve stavu těžkého funkčního postižení.
16. Jestliže Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně, možností aplikovat případně korekční faktory i námitkami žalobkyně stran jejího zdravotního stavu, pak považuje soud posudek Posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož nešlo v případě žalobkyně o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Podstatná je též skutečnost, že posudek je v podstatných rysech konzistentní s posudky o invaliditě pořízenými v rámci správního řízení, rozchází se pouze co do výsledného podřazení zdravotního stavu žalobkyně pod příslušnou položku vyhlášky o posuzování invalidity a s ní spojené procentní hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně.
17. Dle shora citovaného § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se v případě žalobkyně nejedná o invaliditu; správní orgány proto nepochybily, pokud na základě závěrů posudkových lékařů dospěly k závěru, že žalobkyně není invalidní.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
České Budějovice 3. 5. 2023
JUDr. Tereza Kučerová v. r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.