Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
64 Ad 1/2023 - 47.pdf
PDF · 0 B
No categories available
64 Ad 1/2023 - 47
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou, ve věci
žalobkyně: X, narozena dne X
bytem Míru X
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 11. 2022, č.j. X,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 28. 7. 2022, č.j. X zamítla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu, a to z důvodu nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť žalobkyně je dle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Český Krumlov (dále jen „lékař OSSZ“) ze dne 27. 7. 2022 i nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, když její pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 40 %.
2. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.
II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované
3. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně brojí nyní projednávanou žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 9. 1. 2023.
4. Žalobkyně se zamítavým rozhodnutím žalované nesouhlasí a poukazuje na to, že lékařem České správy sociálního zabezpečení (dále jen „lékař ČSSZ“) nebyl podrobněji zkoumán její zdravotní stav. Lékař nezhodnotil celkovou výkonnost, pohyblivost žalobkyně a schopnost vykonávat denní aktivity vzhledem k pol. 8, kap. VI vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Žalobkyně dále popsala svůj zdravotní stav, uvedla, že trpí Crohnovou chorobou provázenou řadou projevů, v jejichž důsledku je omezena na svých denních aktivitách, tyto projevy nejsou závislé na aktivitě uvedené nemoci a mohou se tak vyskytnout i ve fázi její remise. Dle specializovaných lékařů se zdravotní stav žalobkyně bude spíše zhoršovat. Kromě uvedené Crohnovy choroby žalobkyně dále trpí osteoporózou, polyneuropatií DK a HK, smíšenou úzkostnou poruchou, chronickou anémií a dalšími onemocněními. Posudkový lékař pak dle žalobkyně nijak nereflektoval, že od června roku 2022 došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně. Z uvedených důvodů je navrhováno napadené rozhodnutí zrušit a věc žalované vrátit k novému rozhodnutí.
5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě podrobně popsala aplikovatelnou právní úpravu a skutkový stav projednávané věci, poukázáno bylo na konkrétní závěry lékaře OSSZ i ČSSZ. Jakkoli se lékař ČSSZ odchýlil od závěrů lékaře OSSZ s tím, že tyto jsou nadhodnocené a žalobkyně invalidní není, nelze v řízení o námitkách o zániku nároku žalobkyně na invalidní důchod, neboť předmětem nynějšího řízení byla toliko žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu. Žalovaná s ohledem na obsah žalobních námitek navrhla provést důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „Posudková komise“). Za současného skutkového a právního stavu je navrhováno žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
III. Podstatný obsah spisu
6. Rozhodnutí žalované ze dne 28. 7. 2022, č.j. X, kterým žalovaná zamítla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu, pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2. písm. b) a c) zákona o důchodovém pojištění, vychází z posudku lékaře OSSZ o invaliditě ze dne 27. 7. 2022, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je M. Crohn kompenzovaný biologickou léčbou s enteropatickou spondylartritidou a sacroileitidou. Toto postižení podřadil pod kapitolu XI., oddíl C, položku 4b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 40 %, důvod pro další navýšení této hranice dle § 3 a 4 vyhlášky o posuzování invalidity nebyl shledán.
7. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě, ten je datován dnem 19. 10. 2022. Posudkový lékař ČSSZ se se závěry posudkového lékaře v posudku ze dne 27. 7. 2022 neztotožnil. Uvedl, že jeho hodnocení je nevalidní, neakceptovatelné a ve světle doložených odborných nálezů neodůvodněně nadhodnocené. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je Morbus Crohn kolonoskopicky bez známek aktivity, s trvající endoskopickou remisí na biologické terapii. Jedná se o lehké funkční postižení s poklesem pracovní schopnosti podle kap. XI., odd. C, pol. 4a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity ve výši 20 %, pro sekundární komplikace byla tato hranice navýšeno o 10 % na výsledný pokles pracovní schopnosti ve výši 30 %. Nejedná se o invaliditu. Položku 4c v případě žalobkyně užít nelze, není dán středně těžký průběh onemocnění. Zdravotní stav žalobkyně je na aktuální léčbě stabilizovaný, trvá remise základního onemocnění a není doloženo zhoršení zdravotního stavu.
8. Krajský soud si dále vyžádal posudek Posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 28. 3. 2023 jsou založeny na čl. 23 - 33 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobkyně jednání komise dne 28. 3. 2023 zúčastnila a byla podrobena vyšetření v oboru interna (odborná lékařka MUDr. V.V.), jejíž závěr je v posudku popsán. Posudková komise uzavřela, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla v době vydání rozhodnutí žalované Crohnova choroba. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XI., odd. C, pol. 4b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti žalobkyně Posudková komise stanovila v rozsahu 35 %, tedy ve středu rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti tohoto postižení, a to s ohledem na tíži zdravotního postižení a při zohlednění dalších onemocnění, resp. polypragmasie (najednou podávané množství léků) a s tím spojených dalších nežádoucích účinků. Žalobkyně byla schopna vykonávat po vzniku invalidity prvního stupně výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti a v podstatně menší intenzitě. V případě žalobkyně tak v době vydání napadeného rozhodnutí šlo o invaliditu prvního stupně.
IV. Průběh jednání před krajským soudem
9. Dne 17. 5. 2023 proběhlo u krajského soudu ústní jednání ve věci, v rámci kterého strany sporu setrvaly na svých tvrzeních uplatněných v průběhu soudního řízení.
V. Právní hodnocení krajského soudu
10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).
11. Žaloba není důvodná.
12. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“
13. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, jakož i o změně výše invalidního důchodu, je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek Posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se Posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.
14. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku Posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborné lékařky z oboru interna. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla k subjektivním potížím žalobkyně a přihlédla a vypořádala se též s odbornými lékařskými nálezy, jež jsou součástí spisové dokumentace žalobkyně a na které žalobkyně v žalobě poukazuje. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž byla v době vydání napadeného rozhodnutí Crohnova choroba. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XI., odd. C, pol. 4b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti žalobkyně Posudková komise stanovila v rozsahu 35 % (zvolena byla střední hranice zákonného rozpětí s ohledem k tíži zdravotního postižení a k dalším komorbiditám). Důvod k navýšení této hranice ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzování invalidity shledán nebyl. Žalobkyně byla v době vydání napadeného rozhodnutí dle Posudkové komise schopna výkonu práce lehčího charakteru s vyloučením především přetěžování páteře a kloubů.
15. Jestliže Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně, možností aplikovat případně korekční faktory i námitkami žalobkyně a zejména veškerou předloženou zdravotní dokumentací stran jejího zdravotního stavu, pak považuje krajský soud posudek Posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož nešlo v případě žalobkyně o pokles pracovní schopnosti odůvodňující přiznání invalidity ve vyšším než prvním stupni. Podstatná je též skutečnost, že posudek je co do rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně konzistentní s posudky o invaliditě pořízenými v rámci správního řízení, liší se toliko hodnocení rozsahu poklesu pracovní schopnosti žalobkyně.
16. Na základě shora citovaného § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobkyně nejedná o invaliditu druhého či třetího stupně, žalobkyně je i nadále invalidní v prvním stupni z důvodu poklesu pracovní schopnosti v rozsahu 35 %; správní orgány proto nepochybily, pokud na základě závěrů posudkových lékařů dospěly k závěru, že žalobkyně je i nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
České Budějovice 17. května 2023
JUDr. Tereza Kučerová v. r.
samosoudkyně
Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.