Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 As 281/2022 - 20

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudce Filipa Dienstbiera a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobkyně: Pharmacopea CZ s.r.o., IČO 03177084, sídlem Rybná 716/24, Praha 1, zastoupené doc. JUDr. Danou Ondrejovou, Ph.D., advokátkou, sídlem V Jámě 699/1, Praha 1, proti žalovanému: Ústřední inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce, sídlem Květná 504/15, Brno, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. června 2022 č. j. SZPI/AL112-83/2021, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2022 č. j. -140,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2022 č. j. -140 se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení případu

[1] Nejvyšší správní soud v tomto řízení posuzuje, zda výše uvedený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) je zatížen vadou, která mohla mít za následek jeho nezákonnost ve smyslu , (dále jen „s. ř. s“). Konkrétně se jedná o skutečnost, že městský soud měl ve věci rozhodnout bez nařízení ústního jednání podle , přestože žalobkyně soudu sdělila, že na ústním jednání trvá.

[2] Žalobkyně je právnickou osobou, která je dovozcem a prodejcem doplňků stravy založených na extraktech z hub. Dne 10. května 2021 vydala Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Praze, rozhodnutí č. j. SZPI/AL112-72/2021, kterým shledala žalobkyni vinnou ze spáchání celkem 18 přestupků a uložila jí souhrnnou pokutu ve výši 400 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, k němuž žalovaný rozhodnutím označeným v návětí prvostupňové rozhodnutí částečně zrušil a řízení v této části zastavil a ve zbytku změnil tak, že snížil pokutu na 70 000 Kč. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu k městskému soudu, v níž navrhovala zrušení prvostupňového i druhostupňového správního rozhodnutí pro nezákonnost, resp. pro vady řízení. Městský soud žalobu zamítl, a to bez nařízení jednání.

II. Kasační stížnost a průběh řízení o ní

[3] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. Stěžovatelka zrekapitulovala výše popsaný skutkový stav a nadto uvedla, že nesouhlas s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání byl městskému soudu zaslán včas a byl formulován jasně a srozumitelně ve zvláštním podání, aby nemohl uniknout pozornosti soudu. Nejedná se dále o situaci předvídanou a 2 , kdy lze věc rozhodnout bez nařízení jednání. Stěžovatelka uzavřela, že městský soud zamítnutím žaloby bez nařízení jednání upřel žalobkyni možnost hájit její práva před soudem na ústním jednání. Tím dle jejího názoru zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, což je důvodem pro zrušení napadeného rozsudku.

[4] Nejvyšší správní soud zaslal kasační stížnost žalovanému, který se však nevyjádřil.

III. Posouzení kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem

[5] Nejvyšší správní soud kasační stížnost posoudil a dospěl k závěru, že je důvodná.

[6] Podle platí, že soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen.

[7] Nejvyšší správní soud ze spisu městského soudu zjistil, že stěžovatelce bylo dne 12. srpna 2022 doručeno usnesení městského soudu ze dne 11. srpna 2022 č. j. -105, v němž soud žalobkyni vyzval ve smyslu , aby mu ve lhůtě dvou týdnů sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Na tuto výzvu stěžovatelka zareagovala a soudu sdělila, že „žalobkyně nesouhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žádá, aby nadepsaný soud nařídil jednání ve věci.“ Toto sdělení bylo městskému soudu doručeno dne 24. srpna 2022, tj. dva dny před uplynutím stanovené lhůty. Sdělení stěžovatelky je rovněž obsaženo v soudním spisu, a to na č. l. 109, a také zaznamenáno ve spisovém přehledu coby sedmá položka s poznámkou „Nesouhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání“. Navzdory této skutečnosti městský soud rozhodl bez nařízení ústního jednání s odůvodněním, že „ani jeden z účastníků s tímto postupem po poučení soudem nevyslovil nesouhlas“ (viz bod 52 napadeného rozsudku).

[8] Nejvyšší správní soud tedy ověřil, že tvrzení stěžovatelky odpovídají obsahu soudního spisu. Ztotožňuje se rovněž se stěžovatelkou, že na danou situaci nedopadá , který nevyžaduje k rozhodnutí bez jednání souhlas účastníků řízení. Explicitní a včasně doručený nesouhlas stěžovatelky vylučuje též aplikaci právní domněnky souhlasu z důvodu, že účastník řízení k otázce jednání mlčí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. listopadu 2005 č. j. či ze dne 21. března 2019 č. j. -61).

[9] Protože stěžovatelka na jednání trvala a městský soud jednání nenařídil, zatížil řízení vadou, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé. Tímto postupem městský soud zasáhl do práva stěžovatelky na veřejné projednání její věci v její přítomnosti včetně možnosti se k věci vyjádřit, které je v ústavněprávní rovině garantováno článkem 38d. Jeho porušení je důvodem ke zrušení rozhodnutí, jež je výsledkem řízení, v němž k takovému pochybení došlo, a vrácení věci soudu k dalšímu řízení (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. listopadu 2005 č. j. -58, ze dne 21. března 2019 č. j. -61 či ze dne 13. března 2019 č. j. -29).

IV. Závěr a náklady řízení

[10] Nejvyšší správní soud tedy ze shora uvedených důvodů shledal kasační stížnost důvodnou, a proto rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( věta první ), v němž bude vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku ( ). V novém řízení tedy městský soud v souladu s oprávněným požadavkem žalobkyně (stěžovatelky) a k projednání žaloby nařídí ústní jednání, ke kterému předvolá obě strany.

[11] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne Městský soud v Praze v novém rozhodnutí ( ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. května 2023

JUDr. Tomáš Langášek, LL.M.

předseda senátu