Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

54 A 14/2023 - 32

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky ve věci

žalobce: P. H. V., narozen X

státní příslušník Vietnamské socialistické republiky

bytem X

zastoupen advokátem Mgr. Markem Eichlerem

sídlem Nekázanka 888/20, Nové Město, Praha 1

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 936/3, Holešovice, Praha 7

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobce o vydání povolení k přechodnému pobytu vedeném pod sp. zn. OAM-15283/PP-2022

takto:

I. Žalovanému se ukládá, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodl v řízení o žádosti žalobce o vydání povolení k přechodnému pobytu vedeném pod sp. zn. OAM-15283/PP-2022.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Marka Eichlera na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12 200 Kč.

Odůvodnění:

Vymezení věci a obsah podání účastníků

1. Žalobou podanou dne 28. 2. 2023 se žalobce domáhá podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o své žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění (dále jen „ “).

2. Žalobce uvádí, že žádost podal dne 3. 11. 2022. Usnesením ze dne 19. 1. 2023, č. j. OAM-15283-15/PP-2022, žalovaný řízení přerušil. K žádosti žalobce Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) jako nadřízený správní orgán opatřením ze dne 28. 2. 2023, č. j. MV-24611-3/SO-2023, přikázala žalovanému, aby do 60 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo, vydal rozhodnutí o žádosti žalobce. Žalovaný žádné rozhodnutí nevydal a opatření Komise nečinnost neodstranilo. Ode dne podání žádosti uplynula doba více než 4 měsíců, přesto žalovaný nesplnil povinnost vydat rozhodnutí ve lhůtě stanovené § 169t odst. 6 zákona o pobytu cizinců. Na této povinnosti nic nemění přerušení řízení. Právní moc rozhodnutí o předchozí žádosti žalobce nastala rozhodnutím Komise o odvolání žalobce. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal žalobu, ale skutečnost, že jí byl přiznán odkladný účinek, neznamená, že rozhodnutí nenabylo právní moci. Postup žalovaného by vedl k fatálním důsledkům, neboť žadatelé by s podáním nové žádosti museli vyčkat několik let do doby rozhodnutí ve věci předchozí žádosti, ačkoliv jsou ve fungujícím vztahu a rozhodnutí o předchozí žádosti bylo postaveno na drobných nuancích ve výslechu. Žalobce proto navrhuje, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o jeho žádosti ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

3. Žalovaný s argumentací žalobce nesouhlasí a navrhuje odmítnutí, popřípadě zamítnutí žaloby. Žalovaný po podání žádosti zkoumal, zda žalobce splňuje podmínky pro povolení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana EU. Usnesením ze dne 19. 1. 2023 přerušil řízení, neboť zdejší soud v řízení o žalobě žalobce proti rozhodnutí Komise ze dne 18. 10. 2022, č. j. MV-154719-6/SO-2022, kterým zamítla žalobcovo odvolání a potvrdila rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 8. 2022, č. j. OAM-4010-27/PP-2022 MV-116737/OAM-2022, o zamítnutí žádosti žalobce o vydání povolení k přechodnému pobytu přiznal žalobě odkladný účinek (řízení vedené pod sp. zn. ). Žalovaný má totiž za to, že konečné rozhodnutí zdejšího soudu ve věci sp. zn. je rozhodnutím o předběžné otázce, která má bezprostřední vliv na rozhodnutí o žádosti žalobce ze dne 3. 11. 2022. Jelikož důvody, pro které bylo řízení přerušeno, nepominuly, lhůta 60 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo, stanovená Komisí stále trvá, a proto je žaloba předčasná. Přerušení řízení je legitimním nástrojem v rámci vedení správního řízení, tím spíš, jestliže jsou pro přerušení řízení zjevné důvody. Žalobce si musí být vědom, že podal dvě totožné žádosti, přičemž ani jedno řízení nebylo ukončeno. Žaloba postrádá bližší konkretizaci a argumentaci a je jen velmi stručně založena na tom, že žalovaný je nečinný. Řízení o žádosti žalobce ze dne 3. 11. 2022 probíhalo řádně a bez časové prodlevy a žalovaný byl a je v řízení činný. V podrobnostech žalovaný odkázal na obsah správního spisu.

4. Při jednání dne 24. 5. 2023 žalobce setrval na svém procesním stanovisku, přičemž opakovaně shrnul dosavadní vývoj věci a odkázal na obsah podané žaloby a rozsudek zdejšího soudu ze dne 18. 5. 2023, č. j. -90. Žalovaný se z nařízeného jednání omluvil a při té příležitosti dodal, že sporné řízení je nadále přerušeno.

Skutková zjištění vyplývající z obsahu správního spisu

5. Soud ze správního spisu zjistil, že žalobce dne 23. 3. 2022 požádal u žalovaného o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU podle § 87b zákona o pobytu cizinců. Žalobce se označil za rodinného příslušníka své manželky P. A. K. C., státní příslušnice ČR (dále jen „manželka“). K žádosti žalobce přiložil oddací list vydaný dne 6. 9. 2021 Úřadem městské části města Brna, Brno-střed, podle kterého žalobce uzavřel s manželkou manželství dne 3. 6. 2021 v Thua Thien Hue ve Vietnamu.

6. Žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 8. 2022 podle § 87e odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců zamítl žádost žalobce o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU s odůvodněním, že se žalobce dopustil závažného obcházení zákona s cílem získat pobytové oprávnění. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal odvolání, které Komise rozhodnutím ze dne 18. 10. 2022 zamítla a rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 8. 2022 potvrdila.

7. Dne 3. 11. 2022 podal žalobce žalovanému opětovně žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU, přičemž se označil za rodinného příslušníka manželky.

8. Opatřením ze dne 3. 11. 2022 žalovaný vyzval žalobce podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) k odstranění vad žádosti, a to konkrétně k předložení dokladu o zdravotním pojištění. Žalovaný žalobci k odstranění vad žádosti poskytl lhůtu 20 dnů, přičemž jej zároveň poučil, že po tuto dobu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí. Doklady o zdravotním pojištění žalobce doložil dne 9. 11. 2022 a dne 21. 11. 2022.

9. Usnesením ze dne 28. 11. 2022, č. j. -40, zdejší soud přiznal žalobě žalobce proti rozhodnutí Komise ze dne 18. 10. 2022 odkladný účinek.

10. Usnesením ze dne 19. 1. 2023 žalovaný podle přerušil řízení o žádosti žalobce ze dne 3. 11. 2022 do doby pravomocného rozhodnutí zdejšího soudu v řízení vedeném pod sp. zn. , neboť měl za to, že rozhodnutí v uvedeném soudním řízení je předběžnou otázkou, která má bezprostřední vliv na rozhodnutí o žádosti žalobce ze dne 3. 11. 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaný nemůže jakkoliv ovlivnit či odhadnout délku řízení o předběžné otázce, je přerušení řízení jedinou možností, jak přerušit běh lhůt pro vydání rozhodnutí, přičemž neshledal důvody, proč řízení nepřerušit. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 31. 1. 2023 odvolání.

11. Opatřením ze dne 28. 2. 2023 Komise k žádosti žalobce datované 31. 1. 2023 přikázala žalovanému, aby do 60 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo, vydal rozhodnutí o žádosti žalobce ze dne 3. 11. 2022. Komise dospěla k závěru, že o žádosti mělo být rozhodnuto v 60denní lhůtě podle zákona o pobytu cizinců, která nebyla žalovaným dodržena. Vzhledem k tomu, že k přerušení řízení došlo až po uplynutí zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí, přistoupila Komise k vydání opatření podle .

Posouzení žaloby soudem

12. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Prostředkem ochrany proti nečinnosti je žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu věty poslední , kterou ve věci vyřízení žádosti z 3. 11. 2022 žalobce podal, přičemž ji Komise vyřídila opatřením ze dne 28. 2. 2023. Jeho vydání k rozhodnutí o žádosti žalobce nevedlo. Prostředek ochrany proti nečinnosti tak žalobce vyčerpal bezvýsledně. Namítá-li žalovaný předčasnost žaloby, neboť řízení je přerušeno a důvody tohoto přerušení nepominuly, nemůže mu soud dát za pravdu, neboť „je skutečnost, že řízení bylo přerušeno, skutkovou okolností, k žalobní námitce plně podléhající kognici správního soudu jako součást zjišťovaného skutkového stavu“ [usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 14. 1. 2014, č. j. -46, č. 3013/2014 Sb. NSS]. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování soudu ( ).

13. Podle se může ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

14. Podle § 169t odst. 6 písm. f) zákona o pobytu cizinců o žádosti ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu.

15. Z předloženého spisového materiálu vyplývá, že žalobce podal dne 3. 11. 2022 žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu. V souladu s zákona o pobytu cizinců byl proto žalovaný povinen rozhodnout ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta v souladu s pravidly pro počítání času podle skončila dne 2. 1. 2023.

16. Je pravdou, že žalovaný ve výzvě ze dne 3. 11. 2022 k odstranění nedostatků žádosti žalobce poučil, že po dobu, kterou k doplnění žádosti stanovil, neběží lhůta pro vydání rozhodnutí. Takový následek však samotná výzva podle nemá. umožnuje, aby správní orgán současně s výzvou k odstranění nedostatků řízení přerušil [ ve spojení s ], přičemž po dobu přerušení řízení lhůta pro vydání rozhodnutí neběží (srov. ). Avšak ze správního spisu tak, jak byl soudu předložen, neplyne, že by žalovaný společně s uvedenou výzvou usnesení o přerušení řízení vydal (ve spisovém materiálu obsaženo není a není uvedeno ani v seznamu spisového materiálu). Lhůta pro vydání rozhodnutí proto běžela i v průběhu lhůty k odstranění nedostatku žádosti dle výzvy ze dne 3. 11. 2022. Žalovaný byl proto povinen o žádosti žalobce rozhodnout nejpozději ke dni 2. 1. 2023.

17. Z ustálené judikatury správních soudů plyne, že pokud je správní řízení přerušeno až poté, kdy lhůta pro vydání rozhodnutí správního orgánu již uplynula, nemá toto následné přerušení za následek obnovení lhůty pro rozhodnutí správního orgánu ani žádný vliv na její běh (srov. rozsudky NSS ze dne 12. 4. 2013, č. j. -20, č. 2871/2013 Sb. NSS, a ze dne 22. 7. 2020, č. j. -31, č. 4086/2020 Sb. NSS). Jestliže tedy s přerušením řízení spojuje následek, že lhůta pro vydání rozhodnutí neběží (staví se), vydáním usnesení žalovaného ze dne 19. 1. 2023 tento následek nenastal, neboť k jeho vydání došlo až po 2. 1. 2023, tj. po uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené zákona o pobytu cizinců.

18. Vzhledem k výše uvedeným úvahám je tedy žaloba důvodná, neboť žalovaný o žádosti žalobce ze dne 3. 11. 2022 nerozhodl a dle vyjádření žalovaného tak neučinil ani ke dni rozhodnutí soudu.

19. Jen pro úplnost soud dodává, že na tomto závěru nemůže nic změnit ani ta skutečnost, že žalobce napadl rozhodnutí Komise ze dne 18. 10. 2022 žalobou u zdejšího soudu a že soud této žalobě přiznal odkladný účinek. V této souvislosti soud upozorňuje, že usnesení zdejšího soudu č. j. -40 o přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí Komise ze dne 18. 10. 2022 se stalo pravomocným dne 29. 11. 2022, tedy více než měsíc před uplynutím lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti žalobce ze dne 3. 11. 2022. Žalovaný tak měl dostatek času, aby eventuálně řízení přerušil ještě v době, kdy lhůta pro vydání rozhodnutí neuplynula. Na tomto místě však soud zároveň upozorňuje, že se ohledem na výše uvedené skutkové a právní závěry již nezabýval otázkou důvodnosti přerušení řízení usnesením žalovaného ze dne 19. 1. 2023 ani tím, zda by důvodné bylo přerušení řízení před uplynutím lhůty pro vydání rozhodnutí.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

20. Vzhledem k uvedenému soud podle žalovanému uložil povinnost rozhodnout o žádosti žalobce ze dne 3. 11. 2022. K tomu soud stanovil s ohledem na žalobní žádání a in fine žalovanému lhůtu 30 dnů.

21. Jen pro úplnost soud doplňuje, že si je vědom, že rozsudkem č. j. -90 zrušil rozhodnutí Komise ze dne 18. 10. 2022 a společně s ním rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 8. 2022. Tato skutečnost však splnění povinnosti podle výroku I tohoto rozsudku nebrání. Naopak nabytím právní moci uvedeného rozsudku dojde ke vzniku překážky litispendence ve smyslu , a tedy důvodu pro zastavení řízení o žádosti žalobce ze dne 3. 11. 2022 podle , přičemž žalovaný bude povinen přihlédnout po zrušujícím rozsudku v dalším řízení vedeném pod sp. zn. OAM-04010/PP-2022 ke všem skutečnostem a podkladům, které shromáždil v řízení vedeném pod sp. zn. OAM-15283/PP-2022.

22. O náhradě nákladů řízení účastníků soud rozhodl podle Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal náhradu nákladu řízení ve výši 12 200 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku za řízení ve výši 2 000 Kč a nákladů zastoupení ve výši 10 200 Kč. Ty tvoří odměna za tři úkony právní služby po 3 100 Kč [převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a účast na jednání před soudem nepřesahujícím 2 hodiny podle bodu 5, a , d) a g) , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)] a dále náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč ( advokátního tarifu). Zástupce žalobce netvrdil, že by byl plátcem DPH, přičemž tento údaj nevyplývá ani z veřejně dostupného registru ekonomických subjektů. Náhradu nákladů řízení soud uložil žalovanému zaplatit žalobci ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ) k rukám jeho zástupce ( , , ve znění pozdějších předpisů ve spojení s ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 24. května 2023

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: V. N.