Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprn 4/2023 - 8

pokračování Aprn 4/2023 - 9

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: Y. K., zastoupený JUDr. Milanem Štembergem, advokátem se sídlem Cyrila Boudy 1444, Kladno, proti žalovanému: Policejní prezidium České republiky, se sídlem Strojnická 935/27, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2022, č. j. – 88, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle ,

t a k t o :

I. Návrh s e z a m í t á.

II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Návrhem ze dne 12. 5. 2023, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 15. 5. 2023, se žalobce domáhá určení lhůty, v níž by měl 3. senát Nejvyššího správního soudu projednat a rozhodnout o jeho kasační stížnosti podané proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2022, č. j. . Kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu došla dne 15. 11. 2022. Žalobce v návrhu zdůraznil, že se ochrany před neoprávněným zasahováním do soukromí neúspěšně domáhá od roku 2017. Konstatuje, že součástí jeho práva na spravedlivý proces je i právo na rozhodnutí v přiměřené době, a nesouhlasí s tím, aby musel na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti čekat další dobu.

[2] K návrhu se vyjádřil předseda třetího senátu JUDr. Rychlý. Uvedl, že ve věci byly dokončeny veškeré procesní úkony v rámci tzv. předrozsudkové agendy a poté byla věc v souladu s , (dále jen „“), zařazena tzv. na pořad, kde „čeká“ na projednání a rozhodnutí dle pořadí, v jakém k soudu napadla. K žalobcově žádosti o sdělení stavu řízení Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 10. 5. 2023, č. j. , uvedené informace sdělil s tím, že rozhodnutí soudu ve věci samé lze očekávat do konce roku 2023. Soud žalobci sdělil, že kasační stížnosti jsou projednávány v kterém soudu přijdou, a dále věcí vyřizovaných v přednostním režimu, mezi které není žalobcova věc zařazena (viz ). Dále dodal, že v současné době jsou na pořadu projednávání 3. senátu věci, u nichž je soudcem zpravodajem, s datem nápadu přibližně v listopadu 2021. Uvedl, že nespatřuje důvod pro postup podle věty za středníkem , tedy pro předřazení věci ze závažných důvodů; takovými důvody jsou ve smyslu konkrétní skutečnosti, ty však žalobce soudu nesdělil. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považuje návrh na určení lhůty k provedení úkonu za nedůvodný.

[3] Nejvyšší správní soud ověřil skutečnosti výše uvedené ze soudního spisu a dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

[4] Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v , o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v d.

[5] Nejvyšší správní soud již několikráte ve své judikatuře konstatoval, že průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází k nečinnosti soudu.

[6] Nejvyšší správní soud v projednávané věci dospěl k závěru, že třetí senát nebyl v případě žalobce nečinný. Jak vyplývá z předloženého soudního spisu, věcí se soud bezprostředně po jejím obdržení řádně zabýval a činil postupně v přiměřené době všechny nezbytné procesní úkony, jejichž vykonání je ve věci zapotřebí tak, aby věc mohl projednat a rozhodnout. Konkrétně vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku usnesením ze dne 23. 11. 2023, č. j. . Dále si vyžádal dne 24. 11. 2022 spis Městského soudu v Praze a přeposlal žalovanému kasační stížnost k vyjádření. Lze připustit, že soud po dobu několika měsíců žádné úkony již nečiní; avšak stav řízení, kdy soud vykonal veškeré úkony nutné k tomu, aby mohl rozhodnout v dané věci, která nemá přednostní režim, stále nerozhodl, není sám o sobě známkou průtahu v řízení.

[7] Podle soud projednává a rozhoduje věci v pořadí, v jakém mu napadly; přednostně projednává návrhy na osvobození od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce (odst. 2), projednává a rozhoduje přednostně též žaloby proti nečinnosti správního orgánu a žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu, návrhy a žaloby ve věcech mezinárodní ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, rozhodnutí o ukončení zvláštní ochrany a pomoci svědkům a dalším osobám v souvislosti s trestním řízením, jakož i další věci, stanovíli tak zvláštní zákon (odst.3). V případě žalobce se nejedná o věc spadající do přednostního režimu (žádost o informace).

[8] Při zhodnocení hledisek uvedených v § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že zde není dán žádný relevantní důvod, či obecný zdůvodnitelný zájem na předřazení věci žalobce mimo zákonem určené pořadí.

[9] respektuje objektivní realitu v českém soudnictví, kdy rozhodující soudci či senáty mají v jednom okamžiku vícero běžících řízení, některá z nich již připravená k projednání a postupně v nich vydávají rozhodnutí, přičemž ostatní věci na rozhodnutí „čekají“. To samo o sobě není zapovězeno z hlediska požadavků spravedlivého procesu, které obecně nevynucují vydání rozhodnutí ihned, jak je to možné, ale pouze brání tomu, aby doba řízení nebyla nepřiměřeně dlouhá. Podstatné zde je, aby řízení nebylo v tomto stavu udržováno po nepřiměřenou dobu.

[10] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že dobu, po kterou se žalobci nedostalo dosud rozhodnutí, nelze z hlediska d považovat za nepřiměřenou, vyžadující ingerenci ve smyslu zákona o soudech a soudcích. Lze poukázat též na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. , č. 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vztahujícího se k odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem v případě nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Nejvyšší soud zde v části VI. stanoviska zmínil, že jakékoli řízení vždy nějakou dobu trvá, a dále na vysokém stupni obecnosti uvedl, že za přiměřenou délku řízení Nejvyšší soud považuje ještě 24 měsíců (nikoli však již delší). Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že řízení ve věci navrhovatele vedené pod sp. zn. nedosáhlo délky, kterou by bylo možné označit za již nepřiměřenou.

[11] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, jeli návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. května 2023

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu