Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
9 Azs 5/2023 - 43.pdf
PDF · 0 B
No categories available
9 Azs 5/2023 - 43
[10] Podmínkami uložení zvláštních opatření za účelem vycestování (§ 123b zákona o pobytu cizinců) namísto zajištění cizince se NSS zabýval např. v rozsudcích ze dne 15. 7. 2011, č. j. 7 As 76/201150 , ze dne 18. 7. 2013, č. j. 9 As 52/201334 , či ze dne 20. 3. 2014, č. j. 7 Azs 8/201420 , jakož i v usnesení rozšířeného senátu ze dne 28. 2. 2017, č. j. 5 Azs 20/201638 ). Z citovaných rozhodnutí mimo jiné vyplývá, že uložení zvláštního opatření musí být upřednostněno před zajištěním cizince, pouze pokud lze předpokládat, že cizinec bude schopen splnit povinnosti plynoucí ze zvláštního opatření, a zároveň neexistuje důvodná obava, že by byl uložením zvláštního opatření ohrožen výkon správního vyhoštění. Podle § 123b odst. 5 zákona o pobytu cizinců se zvláštní opatření neuloží mimo jiné tehdy, jeli zjevné, že cizinec má v úmyslu neoprávněně vstoupit na území jiného smluvního státu.
[11] Z judikatury NSS také vyplývá, že k závěru o nezákonnosti rozhodnutí správního orgánu nelze dospět pouze na základě skutečnosti, že správní orgán výslovně neuvedl, zda se v případě cizince jedná či nejedná o zranitelnou osobu (srov. rozsudky NSS ze dne 30. 3. 2017, č. j. 2 Azs 38/201728 , ze dne 14. 11. 2017, č. j. 5 Azs 223/201727 , nebo citovaný rozsudek č. j. 2 Azs 235/202154 ).
[12] Kasační stížnost stěžovatelky se tudíž týká otázek již řešených v judikatuře NSS. Soud tuto judikaturu neshledává rozpornou, rovněž necítí potřebu se od ní odchýlit. Nedospěl ani k závěru, že by krajský soud uvedenou judikaturu nerespektoval nebo při posouzení věci jinak zásadním způsobem pochybil, což by mohlo negativně zasáhnout do hmotněprávního postavení stěžovatelky. V řízení o správním vyhoštění vyjádřila stěžovatelka jasný úmysl vycestovat do jiného členského státu Evropské unie, do ČR byla předána na základě readmisní dohody poté, co protiprávně vstoupila na území Spolkové republiky Německo. V době rozhodování správního orgánu nedisponovala dostatečnými finančními prostředky ani cestovním dokladem, nekonkretizovala tvrzení, že (zletilá) žalobkyně a) je na ní závislá. Žalovaný proto dospěl ke správnému závěru, že je dán důvod zajištění stěžovatelky, neboť existuje nebezpečí, že by mohla mařit nebo ztěžovat výkon správního vyhoštění. Dostatečně se též zabýval možností uložení zvláštních opatření, která však byla s ohledem na § 123b odst. 5 zákona o azylu vyloučena. Námitka, že stěžovatelka měla být považována za zranitelnou osobu vzhledem ke skutečnosti, že se stala obětí domácího násilí, byla v žalobě uplatněna zcela obecně a bez specifikace, která ze žalobkyň se touto obětí měla stát. Námitku, že bylo třeba přihlížet ke změně ekonomických poměrů na straně stěžovatelky po vydání rozhodnutí žalovaného, stěžovatelka v žalobě neuplatnila. Jedná se tak ve smyslu § 104 odst. 4 s. ř. s. s. ř. s. o námitku nepřípustnou. Krajský soud proto nepochybil, pokud rozhodnutí žalovaného aproboval.
[13] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl jako nepřijatelnou podle § 104a odst. 1 s. ř. s. s. ř. s.
[14] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 120 ve spojení s § 60 odst. 1 větou první s. ř. s. s. ř. s. (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/202033 , část III.4.). Stěžovatelka v řízení úspěch neměla, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti v řízení o kasační stížnosti nevznikly. Žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[15] Výrokem IV. tohoto usnesení rozhodl soud o odměně zástupce stěžovatelky, Mgr. Umara Switata, advokáta, který jí byl ustanoven Nejvyšším správním soudem usnesením ze dne 30. 1. 2023, č. j. 9 Azs 5/202333 . V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 10 s. ř. s. s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. s. ř. s. ).
[16] Nejvyšší správní soud určil odměnu advokáta částkou 6.200 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání – doplnění kasační stížnosti), a dále 600 Kč jako paušální náhradu hotových výdajů za každý úkon právní služby, a to v souladu s § 11 odst. 1 písm. b) , § 9 odst. 4 písm. d) , § 7 bodem 5. a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Přiznaná odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 6.800 Kč bude zástupci stěžovatelky vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. května 2023
JUDr. Radan Malík
předseda senátu