Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprk 4/2023 - 62

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

pokračování Aprk 4/2023 - 63

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: L. P., zast. JUDr. Emilem Flegelem, advokátem se sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha 10, proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, o žalobě vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle ,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] V projednávané věci je řešena otázka, zda je možné proti nepřihlédnutí k žalobě krajským soudem pro nesplnění zákonem předpokládané formy uplatnit návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu.

[2] Návrhem ze dne 17. 3. 2023, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 23. 3. 2023, se žalobce (dále jen „navrhovatel“) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu podle , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), konkrétně vydání rozhodnutí ve věci samé v řízení vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. .

[3] Navrhovatel návrh odůvodňuje tím, že dne 3. 4. 2020 podal ke krajskému soudu žalobu a do dne podání tohoto návrhu o ní nebylo rozhodnuto. Krajský soud mu dne 12. 5. 2020 zaslal přípis o tom, že pro vady podpisu žaloby a jejího následného nedoplnění podle , věty druhé, , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), k ní nepřihlíží. Takový postup má nicméně za rozporný s ustálenou judikaturou správních soudů. K žalobě mělo být přihlédnuto, a proto má za to, že v jeho věci dochází k průtahům.

[4] Krajský soud ve svém vyjádření poukazuje na judikaturu pléna Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ohledně sporného ustanovení a uvádí, že podání bylo vadné a zároveň nebylo na místě navrhovatele vyzývat k odstranění vad. Svůj postup tak má za správný.

[5] Nejvyšší správní soud nejdříve hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Dospěl přitom k tomu, že nikoliv.

[6] Podle § 174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích [m]á-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení.

[7] Z tohoto ustanovení vyplývá, že podmínkou řízení o návrhu podle citovaného ustanovení je existence řízení, ve kterém se navrhovatel domáhá nařízení provedení procesního úkonu. Z logiky věci není možné požadovat – natož pak nařídit – provedení úkonu v neexistujícím řízení.

[8] Přesně toho se ale navrhovatel v projednávané věci domáhá. Pro posouzení věci je rozhodné, že krajský soud nepřihlédl k žalobě, řízení o ní tak nebylo zahájeno, a tedy neexistuje. Nejvyššímu správnímu soudu nepřísluší v řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu jakkoliv hodnotit zákonnost postupu krajského soudu týkajícího se zahájení řízení. Nelze proto dospět k jinému závěru, než že podmínky řízení podle § 174a zákona o soudech a soudcích nejsou splněny.

[9] Opačný závěr by vedl k absurdním důsledkům. Z řízení podle § 174a zákona o soudech a soudcích by se fakticky stal opravný prostředek proti nepřihlédnutím k žalobě soudem v obdobných věcech. K tomu ovšem toto řízení neslouží. Zároveň by podání takového návrhu nebylo jakkoliv časově limitováno. Mohlo by se tak stávat, že by k přezkoumání postupu krajského soudu došlo i několik let po vyřízení věci (jako v projednávané věci, ve které návrh byl podán téměř tři roky po vyrozumění navrhovatele o nepřihlédnutí k jeho podání), což by v případě shledání pochybení v postupu soudu při nepřihlížení mohlo mít flagrantní dopady do právní jistoty.

[10] K závěru, že řízení podle § 174a zákona o soudech a soudcích se nepoužije na přezkum nepřihlédnutí k podání, dospěl i Ústavní soud. Dle jeho názoru není postup podle § 174a zákona o soudech a soudcích „použitelný, neboť soudní řízení fakticky nebylo vůbec zahájeno, protože soud podání stěžovatelky ignoroval, resp. se jím odmítl zabývat, [proto] je třeba ústavní stížnost považovat za jediný přípustný prostředek k nápravě pochybení“ (nález ÚS ze dne 7. 3. 2016, sp. zn. , č. 38/2016 SbNU, bod 7.; pro totožný závěr viz i nález ze dne 30. 6. 2022, sp. zn. , bod 14.). Tento závěr byl sice učiněn při výkladu , věty první a druhé, , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), nicméně s ohledem na obsahově totožné znění , věty druhé, je v projednávané věci taktéž aplikovatelný. Citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou pro Nejvyšší správní soud podle y závazná.

[11] S ohledem na uvedené lze tedy obecně uzavřít, že „opravným prostředkem“ proti postupu soudu podle , věty druhé, , spočívajícímu v nepřihlédnutí k žalobě, je ústavní stížnost k Ústavnímu soudu, nikoliv návrh na zahájení řízení podle zákona o soudech a soudcích.

[12] Jelikož v projednávané věci žádné řízení před krajským soudem zahájeno nebylo, a tedy v okamžiku podání návrhu na určení lhůty neběželo, nejsou splněny podmínky řízení. Jelikož jde o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, Nejvyšší správní soud řízení podle , věty první, , aplikovaného v souladu s , větou druhou, zákona o soudech a soudcích, zastavil.

[13] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, jeli návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. dubna 2023

JUDr. Radan Malík

předseda senátu