Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Afs 132/2023 - 18

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobkyně: Allianz – Slovenská poisťovňa, a.s., se sídlem Dostojevského rad 5221/4, Bratislava, Slovenská republika, zast. Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem, se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 20. 4. 2017, č. j. 53807/2017900000302, a ze dne 18. 1. 2018, č. j. 4269/2018900000317, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti výrokům II. a III. rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 1. 2023, č. j. -124,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 1. 2023, č. j. -124, se v rozsahu výroků II. a III. zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I.

[1] Krajský soud v Ostravě (dále jen „krajský soud“) shora uvedeným rozsudkem rozhodl o vyloučení žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2018, č. j. 4269/2018900000317, k samostatnému projednání a rozhodnutí (výrok I.), o zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 4. 2017, č. j. 53807/2017900000302, a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení (výrok II.) a o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 33.371 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Marka Vojáčka, advokáta (výrok III.).

II.

[2] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) nyní proti výrokům II. a III. rozsudku krajského soudu (dále jen „napadený rozsudek“) brojí kasační stížností z důvodu podle Navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek v rozsahu výroků II. a III. zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

[3] Stěžovatel je totiž přesvědčený o tom, že výroky II. a III. napadeného rozsudku jsou v rozporu jednak se skutečným rozhodnutím krajského soudu (má za to, že se rozhodující senát krajského soudu při hlasování vyslovil pro výrok o zamítnutí žaloby a pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků řízení v souladu se závazným právním názorem vysloveným ve zrušujícím rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2021, č. j. -49) a jednak se samotným odůvodněním napadeného rozsudku, v jehož textu jsou odůvodňovány výroky opačné (avšak nepřijaté), tedy o zamítnutí žaloby a nepřiznání náhrady nákladů řízení žádné ze zúčastněných stran.

[4] Krajský soud se tedy podle stěžovatele sice v odůvodnění napadeného rozsudku tváří, že bez výhrady přijal závazný právní názor zrušujícího rozsudku kasačního soudu č. j. -49, avšak výroky II. a III. písemného vyhotovení napadeného rozsudku tento popírá, a to bez jakéhokoliv odůvodnění, tedy nepřezkoumatelně. I přes to, že se podle stěžovatele možná jedná o chybu krajského soudu, záleží na objektivním výsledku, tedy na nezákonné podobě výroků II. a III. písemného vyhotovení napadeného rozsudku. Stěžovatel na podporu svých závěrů poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2021, č. j. -28, kterým byl ze shodného důvodu též zrušen rozsudek téhož senátu krajského soudu.

III.

[5] Žalobkyně se ke kasační stížnosti ve stanovené lhůtě nevyjádřila.

IV.

[6] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněného důvodu a zkoumal přitom, zda napadený rozsudek netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ).

[7] Kasační stížnost je důvodná.

[8] Z obsahu kasační stížnosti vyplývá, že stěžovatel shledává napadený rozsudek nepřezkoumatelným pro nesrozumitelnost podle Nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku je přitom vadou tak závažnou, že by se jí Nejvyšší správní soud musel podle zabývat z úřední povinnosti, tedy i tehdy, pokud by ji stěžovatel sám nenamítl.

[9] Nejvyšší správní soud připomíná, že z jeho ustálené judikatury vyplývá, že rozsudek je nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost, jestliže neobsahuje určitý výrok, nesplňuje formální náležitosti dle , nebo také, nelze-li z rozsudku rozpoznat jeho jednotlivé části (záhlaví, výrokovou část, odůvodnění, poučení), jakož i tehdy, chybí-li věcný a obsahový soulad výrokové část napadeného rozsudku a jeho odůvodnění, nebo absentuje-li odkaz na použité právní normy, na nichž správní soud založil právní hodnocení v souzené věci (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. -75, ze dne 4. 12. 2003, č. j. -130, ze dne 31. 1. 2008, č. j. -107, nebo ze dne 21. 8. 2008, č. j. -76).

[10] Vychází-li Nejvyšší správní soud z právě předestřených ustálených judikatorních závěrů, jakož i z elementárních zásad vztahujících se k obsahovým náležitostem rozhodnutí soudu, pak je zřejmé, že v posuzované věci napadený rozsudek tyto základní náležitosti postrádá, a to ve vztahu k výrokové části a jejímu odůvodnění. Napadený rozsudek sice obsahuje jednoznačné a srozumitelné výroky II. a III., kterými zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 4. 2017, č. j. 53807/2017900000302, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, ty však nemají oporu v navazujícím odůvodnění. Z toho totiž naopak vyplývá, že krajský soud vycházeje ze zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2021, č. j. -49, neshledal žalobu žalobkyně důvodnou, zamítl ji a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení.

[11] Krajský soud tudíž, byť zřejmě neúmyslně, zatížil napadený rozsudek vadou nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost. Kasační důvod podle tak byl naplněn.

V.

[12] Na základě výše uvedených skutečností neměl Nejvyšší správní soud jinou možnost, než napadený rozsudek zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení podle části věty první před středníkem V něm je krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku ( ).

[13] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí ( ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. dubna 2023

Mgr. Petra Weissová

předsedkyně senátu