Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 A 232/2021 - 29

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci

žalobce: Ing. E. H.

zastoupen JUDr. Lucií Madleňákovou, Ph. D., sídlem Mohelnice, Nádražní 9

proti

žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2021, č. j. MSK 119211/2021, ve věci obnovy řízení

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Předmět sporu, stanoviska účastníků řízení:

1. Žalobce se žalobou, doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 24. 11. 2021, domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2021, č. j. MSK 119211/2021, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Karviná (dále jen „stavební úřad“) z 1. 7. 2021, kterým stavební úřad zamítl jeho žádost o obnovu řízení ve věci společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného záměru ze dne 20. 6. 2018 (dále jen „společný souhlas“), vydanému panu MUDr. R. K. a paní G. K., ve vztahu ke stavbě a umístění jejich rodinného domu a dalších souvisejících staveb. Jedním z podkladů, na němž byl společný souhlas vydán, bylo posouzení hydrogeologických poměrů k možnosti zasakování srážkové vody do půdních vrstev geologického podloží. Žalobce původně souhlasil se záměrem a byl adresátem společného souhlasu z titulu vlastnického práva k sousedním pozemkům. Nyní však jsou jeho pozemky zamokřovány z pozemku ve vlastnictví manželů K. Žalobce obstaral oponentní hydrogeologické posouzení, z nějž vyplynulo, že utrácení dešťové vody vsakováním, které předpokládal původní posudek, je nevhodné v dané lokalitě z důvodu jílového podloží. Toto je nově zjištěnou skutečností, kterou žalobce nemohl uplatnit v řízení o společném souhlasu, proto podal žádost o obnovu řízení.

2. Stavební úřad žádost o obnovu řízení zamítl, neboť shledal, že obnova řízení ve věci společného souhlasu není možná. Vyšel z názoru rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. -76 z 18. 9. 2012, že souhlasy vydávané podle stavebního zákona nejsou rozhodnutím ve smyslu , (dále jen „“), přičemž , (dále jen „“), umožňuje obnovu pouze těch řízení, které skončilo pravomocným rozhodnutím. Žalobce ani nebyl účastníkem řízení, když se o společném souhlasu řízení nevede, přitom pouze účastník řízení je oprávněn obnovu řízení požadovat.

3. Žalovaný se s názorem stavebního úřadu ztotožnil. Obnova řízení je u společného souhlasu podle stavebního zákona a priori nepřípustná. Nesouhlasil s argumentací žalobce, uplatněnou v odvolání, že přípustnost obnovy vyplývá z , část věty za středníkem, , z přiměřeného použití , neboť v případě všech, tedy i mimořádných opravných prostředků, zde existuje speciální právní úprava, od níž se nelze odchýlit, ani ji vykládat rozšiřujícím způsobem, a která výslovně omezuje možnost obnovit jen ta řízení, která jsou ukončena pravomocným rozhodnutím; společný souhlas podle rozhodnutím není. Ten je úkonem podle části čtvrté , výrazně však modifikován speciální úpravou stavebního zákona; specifickým opravným prostředkem přípustným ve vztahu ke společnému souhlasu je přezkumné řízení. To však vzhledem ke lhůtám pro jeho zahájení není možné aplikovat.

4. Tuto argumentaci žalobce napadl žalobou. Poukázal na to, že z ustanovení vyplývá možnost přiměřeného použití i jiných ustanovení , než zde výslovně vyjmenovaných, pokud jsou potřebná. Účelem obnovy řízení je odstranění skutkových vad, ke kterým může dojít i v rámci postupu vydávání společného souhlasu jako úkonu podle části čtvrté . Jakkoliv je postup před vydání společného souhlasu zjednodušen, i na něj se vztahuje zásada materiální pravdy jako základní zásady činnosti správních orgánů, kterou musí stavební úřad dodržovat. Dojde – li při vydání společného souhlasu ke skutkové vadě – jak se stalo v posuzované věci, když nevhodnost jílového podloží pro vsakování dešťových vod byla zjištěna až následně z nového hydrogeologického posudku – je použití potřebné pro ochranu práv ostatních osob účastnících se tohoto řízení, tedy i žalobce.

5. Žalobce dále poukázal na širší jazykový dopad pojmů „provádí“ a „činí“, se kterými kromě pojmu „vydává“ pracuje, což správní orgány přehlédly a proto ustanovení chybně vyložily. Právní teorie umožňuje odkazem na aplikovat na úkony podle části čtvrté např. nicotnost nebo ochranu proti nečinnosti, tedy instituty z vyloučené části druhé a třetí .

6. Podle žalobce pojem „přiměřeně“ znamená, že jiná ustanovení zákona se budou používat v té míře, v jaké jsou v konkrétní situaci použitelná. Právě „přiměřenost“ použití umožňuje obnovu i toho řízení, které neskončilo pravomocným rozhodnutím.

7. Nadto zákonodárce umožnil přezkum společných souhlasů v klasickém přezkumném řízení, nikoliv jen v přezkumném řízení, jež předpokládá část čtvrtá , čímž zdůraznil význam společných souhlasů, které zcela nově konstituují stavebníkovi právo stavět, pročež jejich přezkum musí být efektivnější. V takovém případě je zcela na místě aplikovat jako další možnost skutkový přezkum společného souhlasu, tedy obnovu řízení.

8. Dále žalobce vyjádřil nesouhlas s druhým argumentem stavebního úřadu pro zamítavé rozhodnutí o jeho žádosti, že žalobce nebyl účastníkem řízení, ježto se u společného souhlasu žádné řízení nevede. Vzhledem k tomu, že jak ustanovení § 96 odst. 3 písm. d) stavebního zákona pro územní souhlas, tak § 105 odt. 2 písm. f) stavebního zákona pro souhlas se stavením záměrem, identifikuje osoby, jejichž souhlas je vyžadován, jako ty, jejichž právo může být dotčeno, a vzhledem k tomu, že takové vymezení materiálně zcela koresponduje s vymezením tzv. vedlejších účastníků správního řízení, je nutno za použití přiměřené aplikace podle § 154 poslední věty za středníkem správního řádů považovat tu osobu, která může být na svém právu přímo dotčena, za osobu oprávněnou podat návrh na obnovu řízení. Žalobce zdůraznil, že míra dotčení jeho práv nastalým podmáčením jeho pozemku je stejná, ať se vedlo nezkrácené či zkrácené územní a stavební řízení.

9. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí a odkázal na svou argumentaci v napadeném rozhodnutí.

Posouzení krajským soudem:

10. Krajský soud poté, co, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného žalobci, tedy v souladu s ustanovením , přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením , neboť s tímto postupem oba účastníci souhlasili.

11. Spornou otázkou je možnost zahájit obnovu řízení podle ohledně společného souhlasu vydaného ve věci společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru podle stavebního zákona, a to s ohledem na .

12. Krajský soud považuje za účelné zde příslušnou úpravu stavebního zákona, vztahující se k postupu při vydávání společných souhlasů ocitovat:

13. Podle § 96a odst. 1 stavebního zákona, u staveb v působnosti obecného stavebního úřadu, staveb vymezených v § 15 odst. 1 písm. b) až d), staveb vymezených v § 16 odst. 2 písm. d) lze vydat společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru (dále jen "společný souhlas"), kterým se stavba umisťuje a povoluje. Příslušným k vydání společného souhlasu je stavební úřad příslušný k povolení stavby podle § 13 odst. 1, § 15 odst. 1 písm. b) až d) nebo § 16 odst. 2 písm. d).

14. Podle § 96a odst. 3 stavebního zákona, stavební úřad při posuzování oznámení záměru a ohlášení stavebního záměru postupuje podle § 96 odst. 4 s přihlédnutím k § 106.

15. Podle § 96 odst. 4 stavebního zákona, je-li oznámení záměru úplné a je-li záměr v souladu s požadavky uvedenými v § 90, vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů ode dne podání oznámení. Oznámení záměru se neprojednává v územním řízení podle . O námitkách osob podle odstavce 3 písm. d) se nerozhoduje. Na vydávání územního souhlasu se nevztahují části druhá a třetí . Územní souhlas obsahuje identifikační údaje o oznamovateli, popis záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž bude záměr uskutečněn. Ustanovení se použije přiměřeně. Územní souhlas nabývá právních účinků dnem doručení oznamovateli. Územní souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků. K přezkumnému řízení je příslušný správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu, který souhlas vydal. Územní souhlas se doručuje oznamovateli spolu s ověřeným situačním výkresem; dále se doručuje vlastníkovi pozemku nebo stavby, pokud není oznamovatelem, osobám uvedeným v odstavci 3 písm. d), dotčeným orgánům, a jde-li o stavbu podle nebo 16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.

16. Obnova řízení je upravena v části druhé , v takto: řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže a) vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo b) bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování.

17. V části čtvrté jsou upraveny tzv. jiné úkony správních orgánů, přičemž podle , jestliže správní orgán vydává vyjádření, osvědčení, provádí ověření nebo činí sdělení, která se týkají dotčených osob, postupuje podle ustanovení této části, podle ustanovení části první, obdobně podle těchto ustanovení části druhé: až , až , až , až , , , , , a obdobně podle těchto ustanovení části třetí: , a a 2; přiměřeně použije i další ustanovení tohoto zákona, pokud jsou přitom potřebná.

18. Jak dovodila judikatura správních soudů, zejména pak rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v stavební úřadem odkazovaném usnesení z 18. 9. 2012, č. j. – 76, které sice bylo následně změněno usnesením rozšířeného senátu ze 17. 9. 2019, č. j. -43, nikoliv však v části o povaze společných souhlasů (bod 33 usnesení), společný souhlas není rozhodnutím ve smyslu pro nedostatek formální stránky, ale je tzv. jiným úkonem vydávaným podle části čtvrté . O povaze společného souhlasu konečně není ani mezi účastníky sporu.

19. Podstatné je, že postup vydávání a účinky společného souhlasu jsou upraveny speciálně ve stavebním zákoně. je vůči stavebnímu zákonu subsidiární normou, jak vyplývá z a stavebního zákona. Úprava , též úprava obsažená v , se proto použije jen tehdy, nestanoví – li stavební zákon jiný postup.

20. Stavební zákon stanoví pro vydávání společného souhlasu speciální postup, jak správně poukázal žalovaný. Již ze samotné subsidiarity vyplývá pro jeho vydávání nemožnost aplikace těch jeho ustanovení, na které stavební zákon přímo neodkazuje. Zákonodárce v citovaném stavebního zákona nejenže neodkázal na ustanovení , upravující obnovu řízení, kterou by její aplikaci umožnil, ale zásadně vyloučil aplikaci části druhé a třetí , upravující mj. též i opravné prostředky, tedy i obnovu řízení. Úmysl vyloučit opravné prostředky vyplývá rovněž z důvodové zprávy k , jímž byla posuzovaná úprava přijata, podle které: „z důvodů vyloučení případných různých výkladů byla v odstavci 4 jednoznačně tato forma stanovena, což postihuje vyloučení použití části druhé a třetí při vydávání územního souhlasu; tím je kromě jiného vyloučena i možnost podání odvolání proti vydanému územnímu souhlasu. Nově jsou v tomto odstavci stanoveny lhůty pro přezkumné řízení (…)“. Krajský soud se tak ztotožňuje s názorem žalovaného, že speciální úprava postupu, vedoucímu k vydání společného souhlasu, vylučuje možnost napadnout jej obnovou řízení, která je mimořádným opravným prostředkem, když tato není v citovaném připuštěna a naopak je z aplikace výslovně vyloučena.

21. Lze přisvědčit žalobci, že společný souhlas má významné právní účinky v tom, že konstituuje právo stavět, a možnost nápravy pochybení při jeho vydání je tedy zcela na místě. Stavební zákon v citovaném § 96 upravuje možnost nápravy jeho nezákonnosti, a to v přezkumném řízení, byť ve zvláštní lhůtě. Přezkum skutkové stránky společného souhlasu však možný není. Uvedenému závěru neodporuje ani žalobcem zdůrazněný odkaz stavebního zákona na „klasické“ přezkumné řízení. Tím se úprava společného souhlasu podle stavebního zákona liší od úpravy tzv. jiných úkonů správních orgánů podle části čtvrté , kde se podle poslední věta úprava přezkumu rozhodnutí použije jen přiměřeně. Ze subsidiarity ke stavebnímu zákonu vyplývá, že úprava ve by se použila v případě absence úpravy speciální, což není posuzovaný případ. Z faktu, že stavební zákon upravuje možnost přezkumu společného souhlasu svébytně, však nijak nevyplývá žalobcem konstruovaný závěr o potřebnosti přezkumu skutkového stavu, za kterého byl společný souhlas vydán, cestou obnovy řízení.

22. Ačkoliv stavební úřad i žalovaný jsou podle vázány zásadami, kterými se činnosti správních orgánů řídí, též povinností zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, nelze z této zásady dovodit možnost aplikace institutu, který pro společný souhlas není předvídán, a jehož aplikaci vylučuje výslovná úprava, která obnovu řízení váže pouze na řízení skončená pravomocným rozhodnutím, kterým společný souhlas není.

23. Krajský soud se ztotožňuje s názorem žalovaného, že obnova řízení je u společného souhlasu a priori vyloučena. Ochranu žalobce před zasakováním lze uvažovat například civilněprávní cestou.

24. Krajský soud se proto nezabýval další argumentací žalobce ohledně jeho postavení jako účastníka řízení v materiálním smyslu. Nezabýval se ani dopady užití pojmů „provádí“ a „činí“ v , když toto ustanovení na postup při vydávání společného souhlasu z výše uvedených důvodů nedopadá.

25. Vzhledem k tomu, že žaloba není důvodná, krajský soud ji zamítl podle

26. V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Ostrava 2. března 2023

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje