Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 As 26/2023 - 37

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: Y. I. K., , zastoupená advokátem Mgr. Romanem Klimusem, Vídeňská 188/119d, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Z.Z. o. K., zastoupen advokátem Mgr. Romanem Klimusem, Vídeňská 188/119d, Brno, proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 16. 12. 2021, čj. MV1625353/SO2021, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2023, čj. ,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Ministerstvo vnitra zamítlo žádost žalobkyně (podanou společně s jejím manželem a nezletilými dětmi) o udělení státního občanství České republiky. Ministr vnitra následně zamítl rozklad podaný proti uvedenému rozhodnutí. Správní orgány s odkazem na a , o státním občanství České republiky, uvedly, že žalobkyně ohrožuje bezpečnost státu.

[2] Žalobkyně se bránila proti rozhodnutí ministra vnitra žalobou u městského soudu. Ten ji však odmítl s odůvodněním, že toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu.

[3] Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti usnesení městského soudu kasační stížnost. Stěžovatelka předpokládala, že městský soud řádně projedná její žalobu. Soud by po výslechu stěžovatelky na jednání nepochybně dospěl k závěru, že zde nejsou tvrzené důvody pro zamítnutí žádosti o udělení státního občanství. Stěžovatelka pokládá § 26 zákona o státním občanství, který vylučuje napadené rozhodnutí žalovaného ze soudního přezkumu, za diskriminační. Výluka brání ochraně subjektivních veřejnoprávních práv stěžovatelky, současně znemožňuje kontrolu orgánů veřejné moci.

[4] Podle stěžovatelky se výluka ze soudního přezkumu nemůže týkat celého zamítavého rozhodnutí, ale pouze té části, kde je stěžovatelka označena za bezpečnostní hrozbu pro stát, tedy části, na jejímž utajení je veřejný zájem. Městský soud nesprávně vyložil § 26 zákona o státním občanství.

[5] Žalovaný ve vyjádření připomněl, že Ústavní soud zamítl návrh na zrušení § 26 zákona o státním občanství. Městský soud nemohl konat jinak než žalobu pro její nepřípustnost odmítnout.

[6] Osoba zúčastněná na řízení (tj. manžel stěžovatelky) se ztotožnila s kasační stížností. Dodala, že zásadně nesouhlasí s tím, že stěžovatelka ohrožuje bezpečnost státu.

[7] Kasační stížnost není důvodná.

[8] K žádosti o udělení státního občanství České republiky, kterou podal žadatel starší 15 let, si ministerstvo vyžádá stanoviska Policie České republiky a zpravodajských služeb České republiky; tato stanoviska se nestávají součástí spisu, pokud obsahují utajované informace. Vyjdeli v řízení na základě stanoviska Policie České republiky nebo zpravodajské služby, které obsahuje utajované informace, najevo, že žadatel ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví, nebo majetkové hodnoty, v odůvodnění rozhodnutí se pouze uvede, že žádost byla zamítnuta z důvodu ohrožení bezpečnosti státu (§ 22 odst. 3 zákona o státním občanství).

[9] Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení státního občanství České republiky podle § 22 odst. 3 je vyloučeno z přezkoumání soudem (§ 26 zákona o státním občanství).

[10] NSS uvádí, že obecně je zaručen soudní přezkum správního rozhodnutí. Zde posuzovaná situace ovšem představuje výjimku z tohoto pravidla, kterou Ústavní soud posvětil (nálezem ze dne 11. 10. 2016, sp. zn. , Ústavní soud potvrdil ústavnost § 22 odst. 3 zákona o státním občanství, nálezem ze dne 2. 7. 2019, sp. zn. , pak ústavnost § 26 shodného zákona). NSS proto nemůže přisvědčit námitce stěžovatelky, že ustanovení § 26 zákona o státním občanství je diskriminační.

[11] Městský soud postupoval v souladu s § 26 zákona o státním občanství a stěžovatelčinu žalobu odmítl. Uvedené ustanovení mu jinou možnost nenabízelo. Na věci by nic nemohl změnit ani výslech stěžovatelky u jednání. Bylo proto v pořádku, že městský soud rozhodl o žalobě bez jednání. Ostatně platí, že nerozhodujeli soud ve věci samé, ale návrh odmítá či řízení zastavuje, není třeba jednání nařizovat (viz či např. rozsudek NSS ze dne 1. 2. 2022, čj. , bod 26).

[12] Stěžovatelka v poslední námitce poukazovala na komentář z roku 2019 od Huga Körbla (nakladatelství C. H. Beck) k § 26 zákona o státním občanství. V něm autor uvedl: „V současné době tedy byla shledána ústavnost absence odůvodnění v případě, kdy je žádost zamítnuta s poukazem na bezpečnostní hrozbu žadatele. Stále však nebyla posuzována případná ústavnost zákonného vyloučení soudního přezkumu u žádosti zamítnuté s poukazem na existenci bezpečnostní hrozby žadatele pro stát. Lze se přiklonit k tomu, že takováto případná ústavní stížnost již bude mít větší šanci na úspěch. Minimálně v tom směru, že i kdyby bylo shledáno, že i zde jsou legitimní zájmy pro vyloučení soudního přezkumu, nemůže se vyloučení ze soudního přezkumu týkat celého zamítavého rozhodnutí, jak uvádí výslovné znění § 26 Zákona, ale toliko té části, kde je shledávána bezpečnostní hrozba žadatele pro stát.“ (důraz přidal NSS) To však již neplatí. Jak NSS uvedl výše, Ústavní soud nálezem sp. zn. zamítl návrh na zrušení § 26 zákona o státním občanství a shledal jeho ústavnost. Ve své pozdější judikatuře rovněž uvedl, že „za situace, kdy Ústavní soud v nálezu sp. zn. dovodil ústavní konformitu této soudní výluky, neměly správní soudy v intencích y jinou možnost než správní žalobu stěžovatele odmítnout, resp. zamítnout jeho následnou kasační stížnost. Z ústavněprávního hlediska jim proto nelze nic vytknout a k tvrzenému porušení nebo 2y tedy nedošlo“ (nález ze dne 29. 9. 2020, sp. zn. ; důraz opět přidal NSS).

[13] Stěžovatelčiny námitky nejsou důvodné, NSS proto kasační stížnost zamítl ( ). Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ( ve spojení s ); žalovanému nevznikly náklady vymykající se z jeho běžné činnosti. Osoba zúčastněná na řízení by měla právo na náhradu jen těch nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti uložené soudem ( ), to ale v této věci nenastalo.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. března 2023

Ondřej Mrákota

předseda senát