Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

60 Ad 19/2022 - 50

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: J.J., narozená dne X

bytem X

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 11. 2022, čj. X

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně se žádostí ze dne 6. 4. 2020 domáhala změny výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. V době podání žádosti pobírala invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně (od 27. 5. 2019).

2. Žalovaná původně žádost rozhodnutím ze dne 18. 6. 2020 zamítla. Žalobkyní vznesené námitky žalovaná zamítla rozhodnutím ze dne 7. 9. 2020 a prvoinstanční rozhodnutí potvrdila. Rozhodnutí o námitkách však následně v přezkumném řízení zrušilo Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodnutím ze dne 8. 12. 2020, jelikož posudkoví lékaři v průběhu správního řízení nezajistili aktuální psychiatrický nález.

3. Žalovaná poté v rámci autoremedury rozhodnutím ze dne 11. 3. 2021 změnila své dřívější rozhodnutí ze dne 18. 6. 2020 tak, že zvýšila žalobkyni ode dne 20. 1. 2021 výši invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

4. Žalobkyně se následně domáhala dřívějšího uznání vzniku invalidity třetího stupně. Učinila tak podáním ze dne 17. 3. 2021 adresovaným Ministerstvu práce a sociálních věcí. Ministerstvo podání vyhodnotilo jako námitky a dne 19. 4. 2021 je doručilo žalované. Žalovaná rozhodnutím ze dne 11. 10. 2021 zamítla námitky pro opožděnost. Nad rámec uvedla, že ani v případě včasných námitek by jim nebylo možné vyhovět.

5. Proti posledně uvedenému rozhodnutí žalobkyně brojila žalobou u Krajského soudu v Českých Budějovicích. Krajský soud rozsudkem ze dne X, čj. X, rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Dospěl totiž k závěru, že námitky žalobkyně byly včasné. V průběhu řízení o žalobě však zároveň krajský soud nechal vyhotovit posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též „posudková komise“) zaměřený na otázku data vzniku invalidity. Krajský soud ve svém rozsudku uvedl, že žalované nic nebrání v tom, aby posudek posudkové komise ze dne 9. 3. 2022 zahrnula do podkladů pro své rozhodnutí.

6. Žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím námitky žalobkyně zamítla a rozhodnutí ze dne 11. 3. 2021 potvrdila. Vycházela přitom mimo jiné i z posudku posudkové komise ze dne 9. 3. 2022.

II. Shrnutí žaloby

7. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 14. 11. 2022 žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích.

8. Žalobkyně uvedla, že není schopná výdělku již od roku 2013, kdy došlo ke zhoršení jejího zdravotního stavu v důsledku první rehabilitace, obtěžování, stalkingu a vyhrocenému občanskému soužití. V roce 2014 se u žalobkyně po druhé rehabilitaci v důsledku léčby (dle žalobkyně neodborné a s tyranským a perverzním průběhem) objevily bolesti zad, hicování těla, kolapsy, ochablost, bolesti kloubů a zvýšená teplota. V roce 2018 se k tomu přidalo půlroční zatuhnutí pravé ruky (žalobkyně je pravák). V roce 2015 měla žalobkyně téměř čtrnáctidenní kolaps těla.

9. Od roku 2016 žalobkyně nemá hrazené sociální pojištění, což odpovídá výši důchodu.

10. Žalobkyně uvedla, že její psychika je značně rozrušená, cítí se bezmocná kvůli přerušené léčbě zad, agresi, nezájmu, hrubosti a odvrácení pozornosti ze strany lékařů, policie, státního zastupitelství a žalované. Kromě toho je obětí stalkingu ze strany syna rehabilitační sestry a městský úřad žalobkyni nutí zapojit tohoto pána do jejího života. Policie a přestupková komise tomu říkají legrace. Žalobkyni mělo být naznačeno, že odpor vůči tomuto pánovi by měl být dokonce důvodem k hospitalizaci. Toto vše žalobkyně oznámila policii.

11. Žalobkyně se dále rozhodla pro další hospitalizaci v psychiatrické nemocnici, z níž se však vrátila značně zmatená. Dopisy adresovanými Ministerstvu zdravotnictví a České lékařské komoře žalobkyně požadovala zařazení potravinové intolerance pod číslo do seznamu diet, jelikož s tím mají v nemocnicích potíže.

III. Vyjádření žalované

12. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nejprve shrnula relevantní právní úpravu a procesní vývoj věci. Dále odkázala na odůvodnění svého rozhodnutí a uvedla, že subjektivní úvahy žalobkyně nejsou důvodem pro uznání invalidity či stanovení data vzniku invalidity.

13. Žalovaná navrhla, aby krajský soud žalobu zamítl.

IV. Průběh jednání

14. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila s tím, že souhlasila, aby soud věc projednal v její nepřítomnosti. Žalovaná setrvala na svém procesním stanovisku.

15. Krajský soud provedl důkaz protokoly o jednání posudkové komise ze dne 12. 1. 2022, 9. 3. 2022 a 24. 1. 2023 a dále posudky posudkové komise ze dne 9. 3. 2022 a 24. 1. 2023. Relevantní skutková zjištění z těchto listin plynoucí shrnuje krajský soud níže v odůvodnění tohoto rozsudku. Účastníci řízení jiné důkazní návrhy nevznesli.

V. Právní hodnocení krajského soudu

16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( ).

17. Žaloba není důvodná.

18. Předně krajský soud poznamenává, že předmětem nynějšího řízení je výhradně posouzení zdravotního stavu žalobkyně a data vzniku její invalidity. Krajský soud se proto ani nemůže zabývat jinými záležitostmi, které žalobkyně ve své žalobě předestřela.

19. K samotnému věcnému posouzení krajský soud uvádí, že rozhodnutí o změně stupně invalidity, včetně data vzniku invalidity, je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v Posudek posudkové komise je úplný́ a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, se žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahujeli posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.

20. Obecně přitom platí, že zdravotní stav žalobkyně i vznik případné invalidity nelze hodnotit pouze na základě jejích tvrzení, nýbrž je zapotřebí, aby byl objektivně zachycen (typicky v podobě lékařských či psychologických nálezů).

21. Pro posouzení věci je klíčový především posudek posudkové komise ze dne 9. 3. 2022. Tento posudek nechal krajský soud vyhotovit již v předchozím soudním řízení, avšak s ohledem na zjištěné procesní pochybení žalované, které nakonec vedlo ke zrušení jejího rozhodnutí, se v tehdejší věci ukázal být již nadbytečným. Přesto z něj však lze i nadále vycházet, neboť se zabývá týmiž otázkami, které jsou podstatné i v nynějším řízení. Ostatně v posudku ze dne 24. 1. 2023 posudková komise na svůj dřívější posudek v podstatě již pouze odkazuje s tím, že nevyvstaly žádné skutečnosti, které by opodstatňovaly změnu posudkového závěru.

22. Po formální stránce je podstatné, že komise zasedala vždy v řádném složení s ohledem na žalobkyniny převažující zdravotní potíže (při jednáních dne 12. 1. 2022 a 9. 3. 2022 za přítomnosti posudkového lékaře, psychiatričky a neuroložky, při jednání dne 24. 1. 2023 za přítomnosti posudkového lékaře a psychiatričky). Žalobkyně se jednání posudkové komise dne 9. 3. 2022 osobně zúčastnila a podrobila se při něm i vyšetření odbornými lékařkami.

23. V nyní projednávané věci je nesporné, že žalobkyně je invalidní a náleží jí důchod pro invaliditu třetího stupně. Příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je u žalobkyně dle posudkové komise porucha osobnosti s bludy podřaditelná pod kapitolu V položku 7c přílohy k , o posuzování invalidity, kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). V takovém případě citovaná vyhláška výslovně stanoví míru poklesu pracovní schopnosti 70 %, což odpovídá třetímu stupni invalidity dle , o důchodovém pojištění.

24. Sporná je však otázka, kdy ke vzniku invalidity došlo. Krajský soud přitom dospěl k závěru, že posudky posudkové komise jsou úplné a přesvědčivé natolik, aby ze závěrů v nich obsažených mohl vycházet.

25. Posudková komise v posudcích ze dne 9. 3. 2022 a 24. 1. 2023 v této souvislosti shodně uzavřela, že žalobkyně byla od 11. 5. 2017 do 26. 5. 2019 invalidní v prvním stupni s mírou poklesu pracovní schopnosti 35 %, od 27. 5. 2019 do 19. 1. 2021 invalidní v druhém stupni s mírou poklesu pracovní schopnosti 55 % a od 20. 1. 2021 s mírou poklesu pracovní schopnosti.

26. Posudková komise v posudku ze dne 9. 3. 2022 velmi obsáhle a podrobně zrekapitulovala odborné lékařské a psychologické nálezy, z nichž vycházela. Tento souhrn obsahuje i nálezy předcházející datu, k němuž posudková komise shledala u žalobkyně vznik invalidity (tři psychiatrická vyšetření v letech 2014-2016 a psychologické vyšetření z roku 2016). Již tyto nálezy na určité psychiatrické obtíže jistě ukazovaly. Jak však z posudku vyplývá, u žalobkyně „dle dostupné dokumentace byl obraz duševní poruchy ve vývoji, kdy postupně akceleroval.“

27. Tento vývoj posudková komise v posudku popsala. Dle přehledu posudkových řízení ve věci žalobkynina invalidního důchodu posudkoví lékaři původně v letech 2014-2016 hodnotili jako hlavní příčinu nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně zcela jiné než psychické postižení, a to postižení spojené s bolestmi zad dle kapitoly XIII oddílu E položky 1b, popřípadě 1a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míru snížení žalobkyniny pracovní schopnosti pak v těchto letech stanovovali v rozmezí 5-20 %, což ke vzniku invalidity nepostačovalo.

28. Psychické potíže žalobkyně z pohledu posuzování invalidity převážily nad tělesnými až později. Za dostatečně objektivní zachycení žalobkynina zdravotního stavu, resp. dne vzniku její invalidity, pak posudková komise považovala až komplexní psychiatrické vyšetření ze dne 11. 5. 2017. Tomu odpovídá i podrobnost, s jakou v posudku jeho závěry obsáhle popsala. Pokud jde o vznik invalidity třetího stupně, ten pak posudková komise stanovila na den 21. 1. 2021, přičemž ze závěrů psychiatrického vyšetření z téhož dne popsaných na straně 15 posudku plyne, že žalobkyně při něm již vykazovala další významné symptomy v podobě výrazné paranoidní a bludné produkce se závažným dopadem na žalobkynino jednání (psychiatr již proto hodnotil její poruchu osobnosti jako těžkou).

29. Pokud jde o obtíže tělesného rázu, ty posudková komise nehodnotila jako natolik závažné, aby zakládaly invaliditu. Dle posudkové komise byla prokázána jen lehká porucha dynamiky páteře.

30. Shora uvedené závěry považuje krajský soud za dostatečné a v posudku posudkové komise srozumitelně zachycené.

31. Krajský soud k tomu dodává, že požaduje-li žalobkyně stanovení dřívějšího data vzniku invalidity také proto, že od roku 2016 nemá hrazeno důchodové pojištění, pak v této souvislosti je významné právě datum vzniku invalidity třetího stupně, tj. 21. 1. 2021. Je tomu tak proto, že v případě invalidity prvního a druhého stupně zákon i nadále předpokládá výdělečnou činnost invalidní osoby, a tedy i to, že důchodové pojištění i nadále hradí (úměrně ke svým příjmům). Právě proto až teprve osoby invalidní ve třetím stupni nemusí odvádět důchodové pojištění, aby byly na pojištění účastny, neboť k tomu dochází bez dalšího, a to až do doby vzniku nároku na starobní důchod [§ 5 odst. 2 písm. e) zákona o důchodovém pojištění]. Pro účely starobního důchodu se jedná o tzv. náhradní dobou pojištění. Posudková komise svůj závěr o datu vzniku invalidity třetího stupně dostatečně vysvětlila, a ani krajský soud neshledal, že by v posudku shrnuté odborné nálezy tento závěr nepodporovaly.

32. V zájmu přehlednosti a srozumitelnosti krajský soud shora uvedené shrnuje následovně:

- Krajský soud nemůže sám hodnotit zdravotní stav žalobkyně, ani datum vzniku invalidity. Nemůže proto ani vycházet pouze z toho, co žalobkyně v žalobě uvedla. Jedná se o lékařské posouzení, k němuž je příslušná posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

- Krajský soud hodnotí, zda jsou závěry posudkové komise úplné a přesvědčivě odůvodněné. Posudek posudkové komise tyto požadavky naplňuje.

- Krajský soud nezpochybňuje, že žalobkyně trpěla zdravotními potížemi již před stanoveným datem vzniku invalidity (tj. před dnem 11. 5. 2017). Jak ovšem plyne z její zdravotní dokumentace uvedené v posudku posudkové komise, tyto potíže se vyvíjely postupně, přičemž dostatečně objektivně jsou zachyceny až v nálezu z psychiatrického vyšetření dne 11. 5. 2017. Až teprve k tomuto dni lze tedy spolehlivě uzavřít, že se žalobkyně stala invalidní, a to v prvním stupni.

- Ke zvýšení stupně invalidity docházelo postupně až do 21. 1. 2021, kdy lze již bez pochyb konstatovat, že žalobkynino zdravotní postižení je těžkého stupně, čemuž odpovídá třetí stupeň invalidity. Dřívější lékařské a psychologické nálezy o tomto stupni postižení nesvědčí. Právě třetí stupeň invalidity je přitom tím, který by mohl ovlivnit celkovou dobu pojištění.

VI. Závěr a náklady řízení

33. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle a 2 Žalobkyně ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a v případě žalované takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků [ ve spojení s , o soudních poplatcích].

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

České Budějovice 20. března 2023

JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r.

samosoudce

Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.