Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
55 Ad 18/2022 - 23.pdf
PDF · 0 B
No categories available
55 Ad 18/2022 - 23
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci
žalobce: P.L.
bytem X
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 10. 2022 č. j. X
takto:
I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 6. 10. 2022 č. j. X se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
I. Odůvodnění:
1. Žalobou doručenou dne 9. 12. 2022 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované shora uvedeného jednacího čísla, kterým Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 6. 2022 č. j. X a toto rozhodnutí potvrdila s odůvodněním, že u žalobce pokles pracovní schopnosti představuje 20 %.
2. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal žalobu, ve které navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno. V návrhu žalobce poukázal na svůj zdravotní stav a na zdravotní obtíže, kterými trpí.
3. Soud v řízení doplnil o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise v posudku ze dne 6. 2. 2023 dospěla k závěru, že u žalobce se jedná o středně těžké omezení funkce pravé paže ASK pravého ramene 5/2021, o komplikace lymfedém, parestézie končetiny a dále o rozsáhlý hemangiom zad, ramene a paže vpravo a o proběhlou oboustrannou covidovou pneumonii v listopadu 2021 a rovněž tak o obezitu III. stupně a anamnestický výřez lumbální ploténky. Rozhodující příčinnou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost je středně těžké omezení hybnosti pravého ramenního kloubu po artroskopické revizi ramene, funkce pravé horní končetiny je omezena pro manipulaci a přenášení těžkých předmětů. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XV, oddíl B, položce 3b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., zde je uvedeno rozmezí poklesu pracovní schopnosti 15 – 25 %. Vzhledem k tíži všech obtíží volí komise hranici horní, tedy 25 % a z důvodu profesního působení (kuchař), tuto navyšuje dle § 3, odst. 2 citované vyhlášky na celkovou hodnotu 35 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o invaliditu I. stupně. Vznik invalidity je datován rehabilitačním vyšetřením ze dne 27. 5. 2022, kdy stav je dovyšetřen a po funkční stránce je relativně setrvalý. Oproti posudku OSSZ a ČSSZ, námitkové řízení, vypracovanému bez účasti žalobce, komise, která žalobce vyšetřila traumatologem i internistou, považuje poškození pravé horní končetiny za středně těžké. Výsledek posouzení je proto odlišný.
4. Dle posudku datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.
5. V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
6. Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.
7. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství. Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu § 77 odst. 2 s.ř.s. a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí.
8. Soud tedy zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. Posudek vypracovaný posudkovou komisí v rámci tohoto soudního řízení uvedené podmínky splňuje.
9. Krajský soud při rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, zejména z doplnění dokazování posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ze dne 6. 2. 2023, dle něhož jde u žalobce o invaliditu prvního stupně, jestliže pokles její pracovní schopnosti představuje 35 % od 27. 5. 2022.
10. Napadené rozhodnutí proto bylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, a proto soud napadené rozhodnutí zrušil podle § 78 odst. 1 s.ř.s. pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, neboť žalobce splňuje zákonné předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu prvního stupně, a to od 27. 5. 2022.
11. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalobce byl v řízení úspěšný, ovšem v souvislosti s tímto řízením žalobci žádné náklady řízení nevznikly, proto mu nebyla náhrada nákladů řízení přiznána.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
České Budějovice 20. března 2023
Mgr. Helena Nutilová v. r.
samosoudkyně
Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.