Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

141 A 36/2022 - 43

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

3

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Martiny Vernerové a JUDr. Jiřího Derfla ve věci

žalobce:

Mgr. T. S., narozen X,

bytem X,

proti

žalovanému:

Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Ústí nad Labem,

sídlem Dvořákova 1609/18, 400 21 Ústí nad Labem,

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobce ze dne 7. 6. 2022 o příspěvek pro solidární domácnost podle ,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 2 000 Kč, která bude žalobci vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Žalobou na ochranu proti nečinnosti podle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), podanou u zdejšího soudu dne 20. 10. 2022, se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žalobcově žádosti ze dne 7. 6. 2022 o příspěvek pro solidární domácnost podle , o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

2. Před vlastním projednáním žaloby soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení, tj. zda lze o žalobě věcně rozhodnout.

3. Podle platí, že „[t]en, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.“

4. Z citovaného ustanovení vyplývá, že podmínkou řízení je v případě žaloby na ochranu proti nečinnosti bezvýsledné vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti ve správním řízení. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) platí, že nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví. Z odstavce 3 věty druhé tohoto ustanovení plyne, že po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí může žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podat účastník. Tato žádost se podává u správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu, který je podle účastníka řízení nečinný, tj. v projednávané věci u Ministerstva práce a sociálních věcí.

5. Soud nepřehlédl, že vylučuje použití , nicméně na základě se na předmětnou věc použijí základní zásady činnosti správních orgánů uvedené v až . Podle platí, že nečiní-li správní orgány úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností (). Přestože se tedy v projednávané věci nejedná o řízení podle , v souladu se zásadou upravenou v se na ochranu proti nečinnosti žalovaného použije (obdobně srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2021, č. j. ).

6. Lze tedy shrnout, že k tomu, aby soud mohl žalobu věcně projednat, musela být splněna podmínka řízení spočívající v tom, že žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky ochrany proti nečinnosti.

7. Vzhledem k tomu, že z obsahu žaloby ani z jejích příloh nevyplývalo, že by žalobce prostředky, které stanoví k ochraně proti nečinnosti, vyčerpal, zdejší soud v souladu se závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 8. 2021, sp. zn. , žalobce přípisem ze dne 9. 2. 2023, č. j. -27, upozornil, že k tomu, aby byly splněny podmínky řízení a soud mohl žalobu věcně projednat, musí žalobce vyčerpat prostředek ochrany proti nečinnosti ve smyslu , kterým v předmětné věci je žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podle . Soud zároveň žalobce vyzval, aby skutečnost, že u nadřízeného správního orgánu žalovaného podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, doložil soudu ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto přípisu. Současně soud žalobce poučil o tom, že nedoloží-li ve stanovené lhůtě, že prostředek ochrany proti nečinnost podal, nebudou splněny podmínky řízení a soud bude nucen žalobu podle odmítnout. Tento přípis byl žalobci doručen dne 10. 2. 2023, žalobce však ve stanovené lhůtě ani později na výzvu soudu nereagoval.

8. Soud proto z procesní opatrnosti přípisem ze dne 14. 3. 2023, č. j. -39, požádal Ministerstvo práce a sociálních věcí jakožto nadřízený správní orgán žalovaného o sdělení, zda žalobce podal u Ministerstva práce a sociálních věcí žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu a 3 . Ministerstvo práce a sociálních věcí přípisem ze dne 20. 3. 2023, č. j. MPSV-2023/60644-332/1, odpovědělo, že žádnou žádost žalobce o opatření proti nečinnosti neeviduje.

9. Vycházeje z těchto zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce nevyčerpal prostředky, které stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti žalovaného, tudíž není splněna podmínka řízení vyplývající z Vzhledem k tomu, že žalobce přes výzvu soudu a náležité poučení tento nedostatek podmínky řízení neodstranil, a v řízení proto nelze pokračovat, soud žalobu podle odmítl.

10. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s větou první nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

11. Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle věty poslední , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) rozhodl rovněž o vrácení žalobcem zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby v částce 2 000 Kč. Tato částka bude žalobci vrácena z účtu krajského soudu ve lhůtě stanovené v zákona o soudních poplatcích.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 22. března 2023

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus, v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.