Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 54/2021 - 21

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Pavla Molka a Mgr. Michala Bobka v právní věci žalobkyně: InsolCentrum, s.r.o., se sídlem Hradecká 2526/3, Praha 3, zast. JUDr. Soňou Luňákovou, advokátkou se sídlem Hradecká 2526/3, Praha 3, proti žalované: Exekutorská komora České republiky, se sídlem Na Pankráci 1062/58, Praha 4, proti rozhodnutí prezidenta žalované ze dne 5. 2. 2020, č. j. – 5, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2021, č. j. -49,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2021, č. j. -49, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobkyně dne 28. 11. 2019 požádala žalovanou o poskytnutí informací podle , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), konkrétně o sdělení, kolik elektronických údajů z centrální evidence exekucí poskytla žalovaná v letech 2010 až 2018. Tajemník žalované rozhodnutím ze dne 5. 12. 2019, č. j. -2, žádost odložil, jelikož požadované informace se nevztahují k působnosti žalované. To ke stížnosti žalobkyně potvrdil prezident žalované ve výše označeném rozhodnutí, kterým rozhodnutí tajemníka potvrdil.

[2] Městský soud k žalobě žalobkyně v napadeném rozsudku prohlásil napadené rozhodnutí za nicotné, neboť shledal, že z důvodu novelizace od 2. 1. 2020 nebyl orgánem věcně příslušným k rozhodnutí o stížnosti žalobkyně proti odložení žádosti tajemníkem žalované prezident žalované, nýbrž Úřad pro ochranu osobních údajů.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalobkyně

[3] Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) napadá výše označený rozsudek městského soudu kasační stížností, na základě které požaduje napadený rozsudek zrušit a věc vrátit městskému soudu k dalšímu řízení.

[4] Stěžovatelka namítá, že vyslovení nicotnosti pro ni bylo překvapivým rozhodnutím, jelikož městský soud jí neumožnil se k takovému závěru vyjádřit. Napadený rozsudek v části, že nelze určit její nadřízený orgán, a proto má o odvolání rozhodovat Úřad pro ochranu osobních údajů, považuje za nepřezkoumatelný. Spornou novelizaci pak má z důvodu, že byla „legislativním přílepkem“, za protiústavní. Také poukazuje na to, že se jedná o orgán samosprávy a nadřazené rozhodování úřadu považuje za neústavní zásah. Jelikož je novelizovaná úprava protiústavní, městský soud měl ústavněkonformě aplikovat úpravu před novelizací, čemuž se blíže věnuje. Závěrem poznamenává, že dle jejího právního názoru není povinnou osobou podle .

[5] Žalobkyně se ke kasační stížnosti nevyjádřila.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

[6] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je projednatelná. Následně přezkoumal rozsudek městského soudu v rozsahu kasační stížnosti, namítaných důvodů, včetně důvodů, ke kterým přihlíží z úřední povinnosti [ a 4 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“)].

[7] Kasační stížnost je důvodná, byť z jiných, než stěžovatelkou prezentovaných důvodů.

[8] Jak Nejvyšší správní soud již dříve opakovaně uzavřel, jestliže krajský (zde městský) soud v souladu se zněním nejednal v řízení s orgánem, na který přešla působnost, chybně řízení dokončil s původně příslušným orgánem na straně žalovaného, který zároveň v napadeném rozsudku označil jako žalovaného a napadený rozsudek mu doručil, zatížil řízení vadou spočívající v absenci pasivní legitimace účastníka řízení, která má za následek nezákonnost rozhodnutí o věci samé (srov. rozsudek NSS ze dne 30. 10. 2020, č. j. -42, č. 4105/2021 Sb. NSS, odst. [13]; rozsudek NSS ze dne 22. 12. 2020, č. j. -57, odst. [15]; rozsudek NSS ze dne 25. 2. 2021, č. j. -45, odst. [16]; rozsudek NSS ze dne 12. 4. 2021, č. j. -48, odst. [12]; či rozsudek NSS ze dne 3. 2. 2022, č. j. -53, odst. [17]).

[9] Článek XV bod 17. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, změnil . Nebylo-li podle dřívější úpravy možné určit nadřízený orgán dle , , ve znění pozdějších předpisů, rozhodoval v odvolacím řízení a v řízení o stížnosti ten, kdo stál v čele povinného subjektu. Dle novelizovaného znění ovšem nyní v takových případech rozhoduje v odvolacím řízení a v řízení o stížnosti Úřad pro ochranu osobních údajů.

[10] Městský soud v projednávané věci sice přihlédl k uvedené novelizaci a dospěl k závěru o přechodu pravomoci na Úřad pro ochranu osobních údajů (bod 9. napadeného rozsudku), nicméně tuto změnu nereflektoval i v okruhu účastníků řízení. Pokud měl za to, že v případě stěžovatelky není možné určit odvolací orgán – a má tedy rozhodovat Úřad pro ochranu osobních údajů – měl s ním jednat jako se žalovaným. Jelikož tak neučinil, zatížil řízení vadou, která má vliv na zákonnost. K této vadě přihlédl soud z úřední povinnosti (obdobně viz citovaný rozsudek NSS č. j. -53, odst. [12]).

[11] Za této situace se Nejvyšší správní soud nezabýval kasačními námitkami stěžovatelky.

IV. Závěr a náklady řízení

[12] Jelikož městský soud nejednal s Úřadem na ochranu osobních údajů jako se žalovaným, ačkoliv měl za to, že na něj přešla působnost rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí stěžovatelky podle , dopustil se vady řízení s vlivem na zákonnost. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, a proto rozsudek městského soudu zrušil ( ). V dalším řízení je městský soud vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu zde uvedeným ( ).

[13] O náhradě nákladů řízení rozhodne městský soud v novém rozhodnutí (, věta první, ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. února 2023

JUDr. Radan Malík

předseda senátu