Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 Ad 33/2022 - 43

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci

žalobce:

L. Š., narozený dne X,

bytem X,

zastoupený advokátem JUDr. Kateřina Švecová,

sídlem Šafaříkovy sady 2455/5, 301 00 Plzeň,

proti

žalované:

Česká správa sociálního zabezpečení,

sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5,

v řízení o žalobě ze dne 25. 10. 2022 proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 10. 2022, č. j. X

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 17. 10. 2022, č. j. X a jemu předcházející rozhodnutí žalované ze dne 15. 7. 2022, č. j. X se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalované.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 146,- Kč k rukám právní zástupkyně, a to do 1 měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím č. j. X ze dne 15. 7. 2022 žalovaná zamítla žádost žalobce o invalidní důchod. Na základě posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Plzeň-jih totiž dospěla k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti u žalobce činí 20 %. Podle , o důchodovém pojištění, invaliditu podmiňuje pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

2. Žalobce proti tomuto závěru brojil námitkami, v nichž především vyjádřil nesouhlas z toho důvodu, že jeho zdravotní stav nebyl posudkovým lékařem okresní správy sociálního zabezpečení řádně zjištěn. Pokles jeho pracovní schopnosti měl být správně posouzen na základě kompletní lékařské dokumentace a osobního posouzení. Žalovaná námitky zamítla. V řízení o nich nechala vypracovat posudek svým lékařem, z něhož vyplynulo, že hlavní příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobce spadá pod kapitolu XIII (Postižení svalové a kosterní soustavy), oddíl E (Dorzopatie a spondylopatie), položku 1b (Bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének s lehkým funkčním postižením) přílohy k , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 10–20 %. Posudkový lékař zvolil na základě doložených lékařských zpráv vzhledem k charakteru zdravotního postižení horní hranici uvedeného rozmezí, tedy na 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu zvýšil podle citované vyhlášky tuto hodnotu o dalších 5 procentních bodů, tedy na celkových 25 %.

3. Proti rozhodnutí žalované žalobce brojil žalobou. V ní namítl, že rozhodující příčina poklesu jeho pracovní schopnosti měla být posuzujícím lékařem, respektive následně žalovanou posouzena podle jiné položky vyhlášky o posuzování invalidity, která by odůvodňovala vznik invalidity. Pokud žalovaná dospěla k jiným závěrům, pak takto učinila v rozporu s objektivními odbornými nálezy, které jsou součástí spisové dokumentace. Žalobce trpí častými intenzivními bolestmi horní a střední krční páteře, kdy pociťuje časté dráždění krční míchy a často jej brní prsty od loktů dolů. Bolesti neodeznívají ani při užívání léků proti bolesti. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce má vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti v takovém rozsahu jako před autonehodou ze dne 16. 12. 2019. Podle žalobce tedy žalovaná nedostatečně zohlednila zdravotní stav žalobce a jeho funkční dopady, v důsledku čehož dospěla k nesprávnému závěru o tom, že zdravotní stav žalobce neodpovídá invaliditě podle zákona o důchodovém pojištění. Dále byla hodnota stanovená okresní správou sociálního zabezpečení vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu žalobce zvýšena žalovanou podle ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity o 5 procentních bodů. S tímto žalobce opět nesouhlasí, neboť navýšení lze učinit až o 10 procentních bodů.

4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě především shrnula předchozí správní řízení a jeho legislativní úpravu. Závěrem vyjádření žalovaná navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

Posouzení věci

5. Napadený výrok rozhodnutí žalované krajský soud přezkoumal podle (dále též „“) v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]

7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci ( zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. -75 ze dne 4. 12. 2003, č. NSS).

8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů ( ). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. -54 ze dne 25. 9. 2003, č. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. -20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. -63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).

9. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobce.

10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobce poklesly o 35 %, a proto se v jeho případě jednalo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Posudková komise u žalobce shledala dominantním postižení, jak ho vymezuje kapitola XIII, oddíl E, položka 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, tj. středně těžké funkční postižení, závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonností při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny. Pro tuto diagnózu vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 30–40 %. Střední taxaci v celkové hodnotě 35 % posudková komise zvolila především s přihlédnutím k míře žalobcova postižení. Za datum vzniku příslušného stupně invalidity u žalobce posudková komise určila datum neurologického vyšetření: 1. 6. 2022. Platnost stanovena trvale, neboť chybí předpoklad zlepšení zdravotního stavu žalobce.

11. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity, včetně závěru o tom, že žalobce není schopen fyzicky těžké práce spojené s manipulací těžkými břemeny, dále práce ve vynucené poloze, dále práce v nepříznivých klimatických podmínkách. Schopen práce lehčí odpovídající výše řečeným omezením. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobce. Soud tedy posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý. Vůči složení posudkové komise účastníci řízení nic nenamítli.

12. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobce odpovídá 35 %, což podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění odpovídá invaliditě prvního stupně.

13. Jelikož žalovaná vycházela z toho, že žalobce není invalidní, byla obě její rozhodnutí založena na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto obě její rozhodnutí zrušil pro vady podle a věc jí vrátil k dalšímu řízení (, 3 a 4 ).

14. Žalovaná bude v dalším řízení vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že invalidita prvního stupně žalobce vznikla ke dni 1. 6. 2022 a nadále trvá ( ).

15. Procesně úspěšný žalobce má vůči neúspěšné žalované straně právo na náhradu řízení ( věty první ). Žalovaná je proto povinna do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 146 Kč za dva úkony právní služby po 1 000 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a sepisu žaloby [ a písm. d) ve spoj. s , a advokátního tarifu] a dva režijní paušály po 300 Kč podle advokátního tarifu. To vše navýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 546 Kč. Celková výše se tedy rovná částce 3 146 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. (, , , a 4 ).

Plzeň 17. února 2023

Mgr. Jana Komínková v.r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.