Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 A 34/2021 - 64

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň

Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci

žalobce

Řehák & Řehák, v. o. s., IČ 26003147,

se sídlem Chorinova 23, 560 02 Česká Třebová

zastoupená advokátem Mgr. Petrem Krátkým,

se sídlem Sukova třída 1556, 530 02 Pardubice

proti

žalovanému

Ministerstvo vnitra

se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 1. 2021, č. j. MV-12473-3/OBP-2021

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.

2

Odůvodnění:

I. Základ sporu

1. Žalobce je společností zabývající se prodejem zbraní a střeliva. Dne 10. 8. 2022 byl rozhodnutím

č. j. PPR-22535-73/PŘ-2018-990450 seznán vinou z několika přestupků dle

Sb. o střelných zbraních a střelivu (dále jen „zákon o zbraních“).

2. Odvolací orgán (dále jen „žalovaný“) toto rozhodnutí prvoinstančního orgánu dne 26. 1. 2021

svým rozhodnutím č. j. MV-12473-3/OBP-2021 (dále jen „napadené rozhodnutí“) dílem zrušil a

vrátil prvoinstančnímu orgánu k dalšímu řízení, a dílem potvrdil.

3. Žalovaný potvrdil, že se žalobce dopustil dvou přestupků, a to: dle ustanovení § 76d odst. 8 písm.

a) zákona o zbraních, když v rozporu s ustanovením § 50 odst. 1 zákona o zbraních přepravil dne

9. 10. 2018 45 kusů zbraní kategorie C ze Spolkové republiky Německo na území České republiky

bez povolení příslušného útvaru policie; a dle ustanovení § 76d odst. 1 písm. q), kterýžto

přestupek spočíval v tom, že v rozporu s ustanovením § 39 odst. 1 písm. q) zákona o zbraních

neohlásil do deseti pracovních dnů příslušnému útvaru policie změnu ráže upravované zbraně.

4. Proti tomuto rozhodnutí brojil žalobce v celém rozsahu žalobou, jež přišla soudu dne 19. 3. 2021.

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

5. Žalobce v žalobě nezpochybňuje skutková zjištění správního orgánu, nesouhlasí však s jejich

právním hodnocením, resp. je toho názoru, že konkrétní skutky, jež se staly, by neměly být

klasifikovány jako přestupky.

6. V souvislosti s přestupkem dle § 76d odst. 8 písm. a) zákona o zbraních je podle názoru žalobce

ve věci nejpodstatnější, že disponoval dlouhodobým povolením k dovozu zbraní do České

republiky ze Spolkové republiky, č. j. KRPE-85256/ČJ-2017, s platností do 8. 9. 2018. Při hlášení

přepravy zbraní a střeliva dne 8. 10. 2018 z Německa od prodávajícího NORCONIA GmbH na

den 9. 10. 2018 však žalobce přehlédl tu skutečnost, že doba platnosti označeného povolení již

uplynula, a uvedl právě toto povolení i v hlášení přepravy ze dne 8. 10. 2018.

7. Žalobce je přesvědčen, že na tuto situaci nelze beze všeho hledět jako na dovoz zbraní bez

povolení k dovozu. Žalobce podotýká, že v oboru zbraní a střeliva podniká od roku 2004 a tedy i

přepravy zbraní ze zahraničí na území České republiky realizuje opakovaně a dlouhodobě a vždy

zcela řádně na základě vydaného povolení a doposud vždy ve lhůtě platnosti tohoto povolení.

Žalobce i v projednávané věci jednal v přesvědčení, že disponuje platným povolením k přepravě,

když přitom přehlédl, že v době jeho použití do hlášení přepravy dne 8. 10. 2018 toto povolení

bylo již po době platnosti.

8. Žalobce tak v žádném případě nejednal s úmyslem ohrozit veřejný pořádek a bezpečnost při

dovozu zbraní ze zahraničí do České republiky. Konečně všechny dovezené zbraně žalobce řádně

zavedl do předepsaných evidencí a dále s nimi nakládá v souladu s dotčenými ustanoveními

zákona o zbraních. Projednávaná situace je také na straně žalobce první situací svého druhu a v

jeho dosavadní činnosti tak situací naprosto ojedinělou.

9. Žalobce rovněž vyjádřil názor, že samotná činnost, resp. nečinnost, státní správy přispěla k tomu,

že byl v přestupkovém řízení konstatován závěr, že se žalobce dopustil přestupku dle ustanovení

§ 76d odst. 8 písm. a) zákona o zbraních. A to především tím, že systém centrálního registru

Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.

3

zbraní (CRZ), který je spravován policií a konkrétně Policejním prezidiem České republiky,

umožnil ještě dne 8. 10. 2018, tedy pouze jeden měsíc po skončení platnosti povolení k dovozu

zbraní vydaného žalobci pod č. j. KRPE-85256/ČJ-2017, zapsání tohoto povolení k dovozu

zbraní do formuláře Hlášení přepravy zbraní a střeliva. Přitom již 18. 11. 2018 je systém CRZ

nastaven tak, že již neumožňuje pracovat s prošlými povoleními k přepravě, tedy neumožňuje

zadávat jejich č. j. do formulářů hlášení přepravy zbraní a střeliva. Žalobce měl tedy tu „smůlu“,

že se mu podařilo opomenout ukončení platnosti povolení k přepravě na samotném konci

období, kdy ještě mohl zadat povolení s už skončenou platností do systému CRZ.

10. Konečně, hlášení přepravy podané žalobcem dne 8. 10. 2018 s předpokládaným začátkem a

koncem přepravy dne 9. 10. 2018 bylo příslušným útvarem policie – Krajským ředitelstvím policie

Pardubického kraje – zaevidováno, a tedy s jeho obsahem i se jakkoliv pracovalo, až po uplynutí

jednoho týdne dne 16. 10. 2018 pod č. j. KRPE-82994-2/ČJ-2018. Ustanovení § 50 odst. 7

zákona o zbraních ale pracuje ohledně hlášení přepravy zbraní s lhůtami v řádech hodin a ukládá

držiteli zbrojní licence uvádět o přepravě i informace, které umožní nepřetržité sledování

dopravního prostředku, kterým se přeprava realizuje. To však nemá žádný faktický smysl, pokud

se příslušný útvar policie začne ohlášením přepravy zabývat více než po jednou týdnu od

provedení tohoto podání žalobcem a v dané věci po jednou týdnu po faktickém provedení

přepravy. Navíc, což je podstatné pro probíhající řízení, by tak mohl příslušný správní orgán

odhalit propadlé povolení k přepravě, kterou by pak přirozeně žalobce neuskutečnil.

11. Pokud jde o přestupek podle § 76d odst. 1 písm. q) zákona o zbraních, žalobce se ho měl

dopustit tím, že v rozporu s ustanovením § 39 odst. 1 písm. q) zákona o zbraních neohlásil do

deseti pracovních dnů příslušnému útvaru policie změnu ráže zbraně.

12. Dle žalobce je vedení přestupkového řízení v této části věci třeba považovat za bezpředmětné,

protože žalobce neprovedl na žádné z dvaceti kusů původně opakovacích malorážek vzor JW25A

ani na žádné z dvaceti čtyř kusů původně opakovacích malorážek vzor JW15A nejen žádné

opravy, ale ani změnu ráže, která by měla za následek změnu kategorie zbraně.

13. Žalovaný všechna tvrzení žalobce odmítnul a navrhl zamítnutí žaloby, přičemž uvedl, že stejné

žalobní námitky byly uplatněny i v rámci správního řízení. S těmito námitkami se žalovaný

náležitě vypořádal v odůvodnění napadeného rozhodnutí, na něž odkazuje.

14. Dále uvedl, že žalobcem uváděné skutečnosti nemohou mít vliv na posouzení jeho odpovědnosti

za uvedený správní delikt, přičemž v rámci řízení bylo prokázáno naplnění skutkové podstaty

předmětného přestupku.

15. Žalovaný cítí potřebu opakovaně zdůraznit, že jednání žalobce nespočívá v žádném

administrativním omylu, nebylo způsobeno technickou nedokonalostí centrálního registru zbraní

a ani ingerencí příslušného útvaru policie. Jak bylo prokázáno v rámci správního řízení, žalobce v

době spáchání přestupku nedisponoval žádným platným povolením k dovozu k zbraní na území

České republiky, a proto nelze jeho argumentaci vnímat jinak než jako právně irelevantní

bagatelizaci vlastního jednání.

16. K přestupku dle § 76d odst. 1 písm. q) zákona o zbraních žalovaný uvedl, že uvedená ohlašovací

povinnost dle § 39 odst. 1 písm. q) zákona o zbraních se vztahuje na veškeré změny ráže zbraně,

nikoliv jen na ty mající za následek změny kategorie zbraně. Požadavek změny kategorie zbraně je

ve smyslu uvedeného ustanovení zákona o zbraních spojen jen s provedením opravy zbraně.

17. Vedle druhu zbraně, značky výrobce zbraně, vzoru (modelu) a výrobního čísla zbraně je ráže

zbraní jedním z jejích základních striktně evidovaných identifikačních údajů, který je mj.

zapisován i do průkazu zbraně podle , o provedení některých ustanovení

zákona o zbraních, a do řady dalších listin.

Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.

4

18. Z uvedeného je tak zřejmé, že jakákoliv změna ráže zbraně musí být s ohledem na změnu ráže

zbraně jako jednoho ze základních údajů o zbrani oznámena příslušnému útvaru policie a snahy o

dezinterpretaci uvedeného ustanovení tak z pohledu systematiky zákona o zbraních nelze

akceptovat. Změnu ráže zbraně nelze srovnávat s provedením opravy zbraně, která sama o sobě

žádný vliv na základní údaje o zbrani mít nemusí. Proto se u opravy zbraní oznámení příslušnému

útvaru policie vyžaduje jen v případech, kdy dochází i ke změně její kategorie jako jejího

základního údaje.

19. S odkazem na znění zákona o zbraních a na výše uvedené žalovaný trvá na platnosti právní

povinnosti podle § 39 odst. 1 písm. q) zákona o zbraních a odmítá úvahy o možnosti jejího

možného plnění prostřednictvím zápisů údajů do Centrálního registru zbraní, neboť uvedený

úkon má jinou povahu a směřuje vůči jinému subjektu. Rovněž tak nelze z úkonu podle § 39

odst. 1 písm. m) zákona o zbraních rozumně dovozovat, že jej žalobce činil v úmyslu postupovat

podle § 39 odst. 1 písm. q) tohoto zákona.

III. Posouzení žaloby

20. Žaloba byla městskému soudu doručena 19. 3. 2021, a byla tedy podána v zákonem stanovené

lhůtě dvou měsíců od doručení napadeného rozhodnutí žalobci. Městský soud v Praze napadené

rozhodnutí v souladu s , (dále jen

„“), přezkoumal v rozsahu žalobních bodů, přičemž podle vycházel ze

skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodování správního orgánu.

21. Při jednání soudu dne 22. 2. 2023 setrvali účastníci na svých skutkových i právních stanoviscích.

Zástupce žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu

řízení. Pověřený zástupce žalovaného navrhl zamítnutí žaloby.

22. Soud se neztotožnil s žalobními námitkami a shledal žalobu nedůvodnou.

23. Dle ustanovení § 76d odst. 8 písm. a) zákona o zbraních ,,Podnikatel se zbraněmi kategorie A, A-I, B,

C nebo C-I nebo střelivem do těchto zbraní nebo podnikatel se sídlem nebo místem podnikání mimo území České

republiky se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 50 odst. 1 přepravuje zbraně kategorie A, A-I, B, C nebo

C-I nebo střelivo do těchto zbraní bez povolení.“

24. Podle § 50 odst. 1 zákona o zbraních ,,Zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivo do této zbraně

může podnikatel v oboru zbraní a střeliva přepravovat za účelem vývozu z území České republiky, dovozu na toto

území nebo tranzitu přes toto území pouze na základě povolení.“

25. Dle ustanovení § 76d odst. 1 písm. q) zákona o zbraních ,,Držitel zbrojní licence skupiny A až J se

dopustí přestupku tím, že neohlásí změnu ráže zbraně nebo opravu zbraně podle § 39 odst. 1 písm. q).“

26. Podle § 39 odst. 1 písm. q) zákona o zbraních ,,Držitel zbrojní licence skupiny A až J je povinen ohlásit

do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policie změnu ráže zbraně nebo opravu zbraně mající za následek

změnu kategorie zbraně.“

27. Soud neshledal při aplikaci citovaných ustanovení přílišný prostor pro úvahy toho typu, které mu

předestřel žalobce v žalobě, pročež se musel ztotožnit s argumenty žalovaného, který navrhoval

zamítnutí žaloby.

28. Především, soud musí poznamenat, že vzhledem ke zjevně nebezpečnému charakteru zboží jako

jsou zbraně a střelivo, podobně třeba také výbušniny, je nutno mít na zřeteli na prvním místě

zájem státu na kontrole, dovozu, prodeji a také disposici s tímto zbožím.

29. Z toho vyplývá, že přestupková ustanovení v zákonech, jež tento zájem chrání, je nutné vykládat

spíše restriktivně, přinejmenším do té míry, aby byly splněny zákonné parametry této kontroly a

naplněn jejich smysl.

Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.

5

30. Při dovozu zbraní na území České republiky je dle § 50 odst. 1 zákona o zbraních hlavním

parametrem, jehož splnění umožňuje legální dovoz tohoto zboží, platnost dovozního povolení.

31. Ve zkratce řečeno, pokud tedy obviněný provedl dne 9. 10. 2018 dovoz určitých střelných zbraní,

přičemž byl v té době podnikatelem v oboru zbraní a střeliva, a to bez toho aby byl držitelem

platného povolení podle § 50 odst. 1 zákona o zbraních, tak svým jednáním naplnil skutkovou

podstatu přestupku dle § 76d odst. 8 písm. a) zákona o zbraních.

32. V této souvislosti soud podotýká, že smyslem vydání povolení dle § 50 odst. 1 zákona o zbraních,

a tedy povolování přepravy zbraní podnikatelům, na něž se nevztahuje ustanovení o zbrojních

průvodních listech, je kromě podchycení a monitorování pohybů zbraní a střeliva na území České

republiky též současně plnit závazky, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních

smluv a dohod. Ostatně, samo toto ustanovení bylo do zákona zavedeno v souladu se směrnicí

Rady evropských společenství.

33. Z toho jasně vyplývá, že přeprava zbraní mezi státy (i uvnitř státu) a snaha o jeho kontrolu je

tématem, jenž může být problémem přesahujícím naše hranice a je tedy nutné klást důraz na

dodržování pravidel, která tento oběh zbraní regulují.

34. Z odpovědnosti za uvedenou skutečnost se nemůže obviněný vyvinit poukazem na skutečnost,

že v minulosti mu bylo takové povolení vydáno. Předmětný dovoz střelných zbraní proběhl víc

než měsíc po uplynutí doby platnosti povolení č. j. KRPE-85256/ČJ-2017, platného do 8. září

2018, kdy vzhledem k uplynulému času nelze uvedenou námitku považovat za důvodnou.

35. Poukaz obviněného na uvedenou skutečnost, tedy na existenci předešlého už neplatného

povolení podle § 50 odst. 1 zákona o zbraních, tak je třeba v uvedeném kontextu odmítnout a

uvést, že tato skutečnost nemá vliv na právní posouzení skutkového stavu a závěr o vině

obviněného za uvedený přestupek.

36. Soud si dokáže jen velice těžko představit, že by někdo mohl být v typově podobných případech

úspěšný s obdobnou argumentací. Pokud si někdo například koupí časově omezený přepravní

kupón, načež po uplynutí doby, na nějž ho má zakoupený, bude při přepravní kontrole zjištěno,

že mu platnost kupónu již skončila, nelze předpokládat, že bude úspěšný s odvoláním se na to, že

zapomněl na konec platnosti časově omezeného kupónu, jakkoliv je snad jeho opomenutí lidsky

pochopitelné.

37. Ostatně, podstatou dokladů vystavených s časovým omezením je právě to, že musí být po čase

opět znovu získány, dokoupeny či obnoveny. To má opět své logické důvody, namátkou soud

zmiňuje například nutnost opětovného přezkumu žadatele, zdali stále vyhovuje požadavkům, jež

na něj předpisy pro účel získání konkrétního dokladu kladou.

38. Ze stejného důvodu je nutno odmítnout i námitku, že by přestupek žalobce měl být posuzován

jako omyl.

39. V další námitce žalobce uvedl, že měl žalovaný vzít v úvahu, že jde o podnikatele zkušeného ve

svém oboru, který navíc všechny své povinnosti dosud příkladně plnil. K tomu soud uvádí, že

v obecnosti s touto námitkou do jisté míry souhlasí, ovšem to už vyplývá ze samotné podstaty

správního řízení o konkrétním přestupku, protože pokud by žalobce přivážel zbraně do České

republiky a zde je poté prodával bez toho, že by to byl podnikatel, který jinak dle zákona o

zbraních splňuje potřebné náležitosti, nešlo by o přestupek dle zákona o zbraních, ale o trestný

čin nedovoleného ozbrojování.

40. Od žalobce se právem očekávalo, že bude dodržovat jednotlivá právní ustanovení zákona o

zbraních, neboť jsou součástí jeho podnikání a je tedy i v jeho zájmu, aby toto podnikání

probíhalo v souladu se zákonem. Zkušenosti a znalosti z dlouholetého působení v oblasti zbraní

a střeliva by měly žalobci sloužit natolik, že by k dovozu zbraní ze Spolkové republiky Německo

do České republiky bez povolení příslušného útvaru policie vůbec nemělo dojít. Jak už bylo

Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.

6

uvedeno, zbraně jsou svojí povahou způsobilé vážně ohrozit veřejný pořádek a bezpečnost a

zákonodárce právem od jejich dovozců očekává plnění jednotlivých ustanovení zákona o

zbraních tak, jak jsou zákonem o zbraních stanovena.

41. V dalších dvou námitkách se žalobce vymezil vůči postupu (resp. ne-postupu) Policie ČR.

Implicitně projevil názor, že pokud by Policie jednala dříve, mohla by ho upozornit na to, že jeho

povolení je již po lhůtě.

42. První námitka směřovala k tomu, že v době kdy došlo ke spáchání přestupku, bylo ještě možné

zadat do CZR povolení po lhůtě, druhá k názoru žalobce, že pokud by se policie začala zabývat

jeho hlášením o přepravě zbraní dříve, mohla ho ještě upozornit na nepoužitelné povolení.

43. K první z těchto námitek soud uvádí toliko, že uvedená aplikace obdobně jako jiné výtvory lidské

činnosti prochází úpravami, které mají za účel mj. zlepšit tzv. uživatelský komfort, v tomto

případě tedy „hlídání“ platnosti povolení. Je pravdou, že toto zlepšení může následujícím

uživatelům CZR práci zpřehlednit a zjednodušit, avšak v době spáchání přestupku zde tato

možnost nebyla. Žalobce si musel, stejně jako všichni ostatní uživatelé CZR v té době, ohlídat

platnost povolení sám, což ovšem pro něj, i vzhledem k jeho dlouholetým zkušenostem, neměl

být problém.

44. Pokud jde o další námitku, soud dává za pravdu žalobci v tom, že je žádoucí, aby reakční doba

orgánů veřejné moci na protiprávní jednání, nebo potenciální protiprávní jednání, pachatelů byla

přiměřená.

45. I pokud by však došlo k pochybení ze strany Policie, což není předmětem tohoto řízení, nijak by

to nezbavovalo žalobce primární povinnost dodržovat zákon dodržovat platnost povolení

k převozu zbraní. Tato povinnost žalobce není nijak vázána na to, zdali je policie schopna

permanentně sledovat její dodržování.

46. Pokud jde o přestupek dle § 76d odst. 1 písm. q) zákona o zbraních, je nutno mít opět na paměti

základní účel úpravy, a to aby bylo možno vysledovat jaké zbraně se kde nachází.

47. Ve vztahu k obsahu uvedeného je třeba uvést, že účelem předmětného ustanovení je ochrana

základních údajů o zbrani, resp. zajištění toho, že držitel zbrojní licence provedení změn takových

údajů oznámí přímo příslušnému útvaru policie. Mezi základní údaje jedinečně identifikující

střelnou zbraň patří podle systematického uspořádání zákona o zbraních kromě její kategorie

podle zákona o zbraních i její ráže.

48. Ustanovení § 39 odst. 1 písm. q) zákona o zbraních hovoří zcela jasně. Podle jazykového,

systematického i logického výkladu uvedeného ustanovení má držitel zbrojní licence skupiny A až

J povinnost ohlásit do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policie každou změnu ráže zbraně

bez ohledu na to, zda takovým postupem dojde ke změně její kategorie nebo nikoliv.

49. Žalobce má tedy při změně ráže zbraně ohlašovací povinnost vždy.

50. Část ustanovení týkající se změny kategorie se logicky musí vztahovat pouze k opravě zbraně. Je

zřejmé, že opravu, která by zbraň pouze restaurovala do původní podoby se zachováním

původních parametrů a vlastností není třeba hlásit, pouze pokud u ní dochází k významnější

změně. Tedy takové, která by měla za následek změnu kategorie zbraně.

51. Pokud jde o ostatní žalobní námitky žalobce, týkající se přestupku dle § 76d odst. 1 písm. q)

zákona o zbraních, má soud za to, vzhledem k tomu, že již byly v podstatě ve stejné podobě

uplatněny již v odvolacím řízení, že se s nimi již dostatečně vypořádal žalovaný v napadaném

rozhodnutí, kde rovněž podal vyčerpávající odůvodnění, proč rozhodl.

52. Stručně řečeno, soud se neztotožnil ani s námitkami žalobce a neshledal důvody, proč zrušit

napadené rozhodnutí.

Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.

7

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

53. Městský soud v Praze tedy dospěl na základě všech shora uvedených skutečností k závěru, že

žaloba není důvodná a ve smyslu ji zamítl.

54. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn podle ust. , neboť žalobce neměl v

řízení úspěch a žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.

Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem

Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se

dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na

sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání

lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných

náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a

z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel,

jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické

vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení

soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových

stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 22. února 2023

v z. Mgr. Jana Jurečková, v.r.

soudkyně

Z důvodu onemocnění JUDr. Slavomíra Nováka, předsedy senátu,

v zastoupení Mgr. Jana Jurečková, soudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.