Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 309/2022 - 57

-58

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Petry Weissové a Mgr. Tomáše Kocourka v právní věci žalobkyně: MUDr. I. O., zast. Mgr. Ing. Zdeňkem Stanovským, advokátem, se sídlem Na Hutích 661/9, Praha 6, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2/2, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) R. G. F., II) K. F., III) Ing. arch. M. H., IV) N. K., V) L. K., VI) Ing. R. K., VII) Ing. H. L., VIII) MUDr. M. L., IX) Mgr. Z. S., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 12. 2021, č. j. MHMP 2064593/2021, sp. zn. S-MHMP 1888512/2020/STR, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2022, č. j. –114,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek vůči rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 12. 2021, č. j. MHMP 2064593/2021, sp. zn. S-MHMP 1888512/2020/STR, a vůči rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2022, č. j. –114.

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze nadepsaným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zčásti (v označení rozhodného znění právní úpravy), změněno a ve zbytku potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 6 ze dne 16. 9. 2020, č. j. MCP6 304829/2020, jímž nařídil odstranit nepovolenou změnu stavby (bytové jednotky č. X v domě č. p. X v k. ú. B., E. X, P. X) spojenou s rozšířením jednotky do světlíku.

[2] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) brojí proti rozsudku městského soudu kasační stížností, spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku podle , (dále jen „“).

[3] Stěžovatelka svůj návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnila tím, že případné odstranění stavby a související úpravy by si vyžádaly vynaložení finančních prostředků v řádu minimálně vyšších desetitisíců Kč, došlo by k významnému zásahu do její bytové jednotky a současně by byla povinna strpět provádění stavebních úprav, což by minimálně na několik týdnů znemožnilo užívání jednotky k bydlení. Za zásadní označila, že v případě odstranění stavby, tedy zbourání vestavku do světlíku a zazdění prostoru mezi bytem a světlíkem, by tato změna byla vzhledem ke stavební náročnosti fakticky nevratná. Odstranění niky by pro stěžovatelku kromě výše již uvedeného znamenalo také přestavbu kuchyně i koupelny. Jiným osobám v případě přiznání odkladného účinku žádná újma nehrozí. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti bude pouze prodloužen pokojný stav existence vestavku a nikomu nemůže vzniknout žádná újma. Pouze bude zachován dosud trvající stav do doby rozhodnutí o kasační stížnosti.

[4] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že vzhledem k době řízení od roku 2015 a s ohledem na skutečnost, že do bytové jednotky stěžovatelky bude zasaženo zásadním způsobem, lze přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z důvodu právní jistoty akceptovat.

[5] Osoby zúčastněné na řízení se k návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku nevyjádřily.

[6] Podle kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije až 5

[7] Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů ( ), tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje, a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.

[8] V posuzovaném případě byly splněny obě uvedené podmínky a Nejvyšší správní soud tak shledal návrh důvodným. Výkon rozhodnutí žalovaného by měl zásadní dopad do majetkové sféry stěžovatelky, neboť by došlo k odstranění sporné části stavby a není přitom jasné, zda by bylo možné předmětnou část stavby následně vrátit do původního (nynějšího) stavu. Zároveň by odstranění části stavby bylo nepochybně spojeno s finančními náklady a stěžovatelkou zmíněnými potížemi s obýváním bytu, které by stěžovatelku rovněž zatížily. Tato újma by přitom byla nepoměrně větší než případná újma osob zúčastněných na řízení v případě odkladu vykonatelnosti rozhodnutí správního orgánu.

[9] Nejvyšší správní soud neshledal žádné okolnosti, které by s přiznáním odkladného účinku spojovaly rozpor s veřejným zájmem. Připadá v úvahu veřejný zájem na dodržování pravomocných správních rozhodnutí ukládajících povinnost účastníkovi řízení. V daném případě však přiznání odkladného účinku „jen“ odsouvá účinky rozhodnutí žalovaného po dobu, kdy je zákonnost napadeného rozhodnutí přezkoumávána. Lze tedy konstatovat, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s veřejným zájmem.

[10] Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. ledna 2023

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu