Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 297/2022 - 42

-43

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: T. L. N., zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2022, č. j. OAM-80/LE-BA05-HA15-2022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2022, č. j. -41,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek vůči rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2022, č. j. OAM-80/LE-BA05-HA15-2022, a vůči usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2022, č. j. -41.

Odůvodnění:

[1] Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím rozhodl tak, že žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná podle , o azylu a řízení o udělení mezinárodní ochrany podle téhož zákona zastavil.

[2] Krajský soud žalobu žalobce proti tomuto rozhodnutí žalovaného nadepsaným usnesením odmítl, neboť neobsahovala žádný řádně formulovaný žalobní bod a žalobce na výzvu soudu k odstranění této vady nereagoval.

[3] Žalobce (dále též „stěžovatel“) proti tomuto usnesení krajského soudu brojí kasační stížností, jejíž součástí je návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle , (dále jen „s. ř. s“). Stěžovatel tento návrh odůvodňuje tím, že nepřiznáním odkladného účinku by mu byla způsobena nenahraditelná újma, která by dosahovala intenzity nepřiměřeného zásahu do práva na respektování jeho soukromého a rodinného života. Stěžovateli je již v důsledku nabytí právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí nejen uložena povinnost vycestovat z území České republiky ve správním orgánem stanovené lhůtě, ale současně mu již není dána žádná jiná možnost alternativního řešení jeho pobytové situace. Veškeré sociální a rodinné zázemí stěžovatele se přitom nachází právě na území České republiky, do které stěžovatel přicestoval již v roce 1994. V zemi původu stěžovatel nemá žádné zázemí ani zdroj příjmů. Naproti tomu na území České republiky má přátele a známé, kteří mu emočně i finančně pomáhají. Integrace do společnosti v zemi původu je pro stěžovatele nepředstavitelná. V této souvislosti stěžovatel poukázal na usnesení Nejvyšší správního soudu ze dne 25. 8. 2022, č. j. -23. Přiznání odkladného účinku nezasahuje do práv třetích osob a stěžovateli není známo, že by mohlo dojít k ohrožení důležitého veřejného zájmu.

[4] Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nepovažuje za důvodný. Stěžovatelem uvedené skutečnosti nenasvědčují tomu, že by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí pro něj znamenaly újmu. Ve svém návrhu nedokládá reálné skutečnosti svědčící o zásahu do práva na respektování jeho soukromého a rodinného života. Respektování pravomocných rozhodnutí správních orgánů představuje důležitý veřejný zájem. Odkaz stěžovatele na usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. -23 není přiléhavý. Podle názoru žalovaného je pro posuzovanou věc přiléhavé usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2022, č. j. -19.

[5] Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů ( ), tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.

[6] V posuzovaném případě byly splněny obě uvedené podmínky, a Nejvyšší správní soud tak shledal návrh stěžovatele důvodným. Z tvrzení stěžovatele je zřejmé, že v případě nepřiznání odkladného účinku by nebyl nadále oprávněn pobývat na území České republiky, což by s ohledem na délku jeho pobytu na území České republiky představovalo intenzivní zásah do jeho soukromé sféry. Také je vystaven riziku dalších kroků správních orgánů vůči osobám neoprávněně pobývajícím na území ČR. Nejvyšší správní soud zároveň neshledal, že by se přiznání odkladného účinku jakkoli dotklo práv třetích osob. Lze proto konstatovat, že první podmínka pro přiznání odkladného účinku splněna je. Výkon rozhodnutí žalovaného by mohl představovat pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než která by mohla vzniknout jiným osobám, pokud by se tento výkon a jiné právní následky napadeného rozhodnutí neodložily. Nucené vycestování mimo území České republiky by mělo nepochybně za následek i ztížení možností stěžovatele uplatnit svá práva v řízení u soudu, přestože je zastoupen.

[7] Soud se dále zabýval otázkou, zda je splněna i druhá podmínka, tj. zda by přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. V daném případě přiznání odkladného účinku „jen“ odsouvá účinky rozhodnutí žalované po dobu, kdy je zákonnost napadeného rozhodnutí krajského soudu přezkoumávána. Lze tedy konstatovat, že v projednávané věci přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[8] Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. ledna 2023

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu